Jdi na obsah Jdi na menu
 


Česko opět vyhrálo, tentokrát v bezbožnosti

3. 3. 2007

Evropané se velmi liší v tom, jakou důležitost přikládají náboženství. Podle průzkumu Eurobarometr si náboženství nejvíce váží Malťané, Poláci, Řekové a Portugalci, nejmenší úctě se těší ve Skandinávii, Česku a Estonsku.

Bůh je mrtev, alespoň z pohledu Čechů, Dánů, Estonců a Švédů. Méně než třetina lidí v těchto zemích považuje víru za důležitou součást života, přičemž Česko na pomyslném ateistickém žebříčku obsadilo první příčku.

Řeč je o posledním výzkumu programu Eurobarometr, v němž občané EU přiřazovali důležitost různým životním hodnotám. Celá Unie se shoduje v tom, že maximálně důležité je zdraví, rodina a práce. Zcela se naopak rozchází v otázce, jak ocenit roli víry a politiky.

Co ve vašem životě hraje důležitou roli?

  Obrazek

Z přiložené tabulky je vidět, že Češi obě jmenované sféry oznámkovali nejhůře, jen v naprosté nedůležitosti politiky je trumfli Slováci.

Nejhorlivějšími věřícími jsou naopak Malťané a Poláci, zatímco politiku opravdu uznávají jen Nizozemci. Úplnému propadu se veřejná činnost vyhnula ještě v Dánsku, Švédsku, Německu a Itálii.

Konec biologie
Autoři Eurobarometru získané údaje téměř neinterpretují, takže o to více místa zbývá na spekulace. Výsledky v každém případě ozřejmují několik skutečností.

Například tu, že většina teorií o jakési "vrozené dispozici k víře" se pod jejich světlem jeví jako nesmyslná. V posledních letech se objevila řada hypotéz, podle nichž je religiozita projevem "zdravě fungující mysli", vyplývá ze struktury myšlení, je "biologicky přirozená", podmíněná intuicí, případně "neurologicky zakotvená".

Jenomže jak si potom vysvětlit, že opravdových ateistů je podle různých průzkumů v Británii a ČR téměř polovina obyvatel, zatímco v Irsku a Polsku méně než desetina?

Co mají obě skupiny jinak společného? Podobný rozdíl panuje například v Asii mezi Jižní Koreou a Filipínami či v Severní Americe mezi Kanadou a Spojenými státy.

Rovněž je patrné, že dvě nejateističtější oblasti – anglosaská severní Evropa a bývalé sovětské satelity – se k vlažné víře dopracovaly zcela odlišnou cestou.

A co Irsko, Sigmunde Freude?
Jiné příklady relativizují desetiletí staré poučky Karla Marxe a Sigmunda Freuda, podle nichž je víra vlastní především strádajícím lidem, kteří si k církvi chodí pro útěchu.

Dokonce i současní sociologové si všímají, že tam, kde kvete všeobecný blahobyt a kvalitní lékařská péče, ztrácejí církve nejrychleji své stoupence. Takže ve Švédsku ubylo za poslední půlstoletí 33 procent věřících, pětina lidí ztratila víru v Norsku, Austrálii a Nizozemsku, o něco méně v Dánsku a Británii.

Jenže kdo potřebuje utěšit od bídy v nábožensky silně založených zemích, jako je Malta, Kypr, Řecko, Portugalsko, Itálie a především Irsko? To ví zřejmě jen Bůh, ale od něho Češi odpověď očividně nečekají.

 

ZDROJ: www.idnes.cz (3.3.2007)