Jdi na obsah Jdi na menu
 


Za půl století ubylo pět miliónů věřících

18. 4. 2007

Česko patří k nejateističtějším zemím Evropy. Počet věřících se za půl století snížil o pět miliónů osob.

V roce 1950 bylo podle Českého statistického úřadu v republice 8,3 miliónu osob, které se hlásily k některé z církví. V roce 2001 se podle posledních výsledků sčítání lidu počet věřících snížil na 3,3 miliónu osob.

Bez vyznání bylo téměř 60 procent obyvatel - tedy kolem šesti miliónů - a tento trend pokračuje. Sociologové a politologové ale říkají, že statistická čísla nevypovídají o skutečném stavu religiozity a vlivu církví na chod společnosti.

„Vliv církví na veřejný, politický i občanský život roste,“ potvrzuje Zdeněk Nešpor, autor sociologické studie Současná česká religiozita.

 

Napomohl k tomu podíl církví na pádu komunismu, ukončení státem řízené ateizace společnosti, aktivní politika římskokatolické církve i zklamání části veřejnosti z přílišné materializace života a politiky.

Z celkového počtu 3,3 miliónu osob hlásících se k nějaké církvi se jich nejvíce přihlásilo k římskokatolické - 2,7 miliónu, tedy více než čtvrtina obyvatel.

 

Více než 117 tisíc lidí se hlásilo k Českobratrské evangelické církvi, k Církvi československé husitské sto tisíc lidí, k pravoslaví se přihlásilo 23 tisíc lidí, k Svědkům Jehovovým ale rovněž něco přes 23 tisíc osob. Věřících žen je více než věřících mužů, nejvíce věřících se rekrutuje z osob od 50 let výše.

Podle statistiků je to logické, protože se jedná o lidi, které ještě zasáhla náboženská výchova ve školách. Mladší ročníky prošly čtyřicetiletou cílevědomou ateistickou propagandou a výchovou.

Věřící také uzavírají manželství méně častěji - opět podle statistiky - než osoby bez vyznání. Věřící se však méně rozvádějí, což lze přičíst větší odpovědnosti ke sňatku.

 

Více lidí aktivně praktikujících náboženství najdeme na vesnici a na Moravě, nejvíce osob bez vyznání se soustřeďuje na severu Čech v Ústeckém, Libereckém a v Karlovarském kraji. Statistici to přisuzují faktu, že zdejší obyvatelstvo přišlo do tohoto prostoru po odsunutých Němcích a nenašlo možnost vytvořit nové náboženské tradice.

„Náboženství si opět našlo cestu do veřejné sféry a hraje v něm stále významnější roli,“ potvrzuje Nešpor ve studii. Podílí se na tom i velký podíl náboženských a církevních organizací věnujících se charitě, zdravotní péči, školství. Témata, která do politiky vnášejí, vždy vyprovokují diskusi, která se stává ale i propagací názorů a postojů blízkých církvi.

Zdroj: www.pravo.cz

17.4.2007