Michal Klus - Je psáno...

      Máme za sebou čtyři a půl kapitoly listu Galatským a apoštol Pavel nám vysvětloval, kde můžeme nalézt svobodu a jak je tato svoboda důležitá. A teď přichází druhá část listu Galatským a s ní jakési praktické aplikace týkající se toho, jak tu svobodu žít.

Dovolte, že než si přečteme náš dnešní text, začnu otázkou. Co uděláte, když se vám na zahradě urodí více, než spotřebujete? Pokud zrovna nepodnikáte v zahradnictví, tak je docela pravděpodobné, že se podělíte s rodinou či přáteli. Co uděláte, když najdete dobrého automechanika, který vám vždy auto dobře, rychle a levně zpraví? Pravděpodobně ho doporučíte i dalším, kteří hledají automechanika. Nebo když prožijete někde opravdu nadstandartní péči v restauraci nebo na dovolené, tak asi také druhým doporučíte dotyčná zařízení. Apoštol Pavel podobně přemýšlí i o svobodě a říká, že pokud jsme se stali svobodní, tak si to určitě nenecháme pro sebe, ale využijeme tu naši svobodu ve prospěch druhých. A o tom bude náš dnešní text.

       Pokračujeme v naší sérii o svobodě v Kristu a já bych dnes začal takovým příkladem, který nás uvede do další části z knihy Galatským.

Dovolte, že ještě před tím zkusím definovat, co je křesťanská svoboda. Svoboda je, když můžu dělat to, po čem toužím a co mi přinese radost až na věky. Ta definice by jistě šla rozšířit, ale pro dnešní kázání bude stačit.

První část říká, že dělám, po čem toužím. Opilec touží po alkoholu, takže první část definice je splněna, ale toto mu nebude působit potěšení až na věky. To je asi jasné. Trochu složitější to může být s tou druhou části a o té je také náš dnešní text.

Minulou neděli jsme dokončili druhou kapitolu listu Galatským. Zdůraznili jsme, jak je důležité, abychom se zároveň viděli jako ospravedlněné i jako hříšníky. Hovořili jsme o tom, jaké důsledky má to, když jednu z těchto dvou součástí naši duchovní DNA opomíjíme či oslabujeme oproti té druhé. Dnes pokračujeme třetí kapitolou. Výjimečně bych chtěl k našemu textu přistoupit jinak než obvykle. Tedy možná to dnes nebude ani moc kázání, ale spíše exegeze, tedy rozbor toho našeho textu. Nepřečtu celý text, ale budeme ho číst postupně a vždy si k němu něco řekneme. Čteme tedy postupně Galatským 3,1-14.

Asi jste už slyšeli o testech DNA, ze kterých lze zjistit, odkud jsou vaši předkové. Možná je tady někdo, kdo už si tento test nechal udělat. Je to jistě zajímavé. Dnes už si jej lze pořídit pod 2.000 Kč. Potom stačí poslat své sliny do laboratoře a za několik týdnů dostanete popis toho, jaké národnosti se ve vás míchají a odkud jsou vaši předkové. Je to v současnosti velký trend. Lidé totiž chtějí znát svoji identitu.

     Milí bratři a sestry, dnešním dnem začínáme naší letní sérií kázání, kterou jsme nazvali Svoboda v Kristu. Cyril a Metoděj nám tu svobodu přinesli. Hus za ní bojoval až na smrt. Je moc důležité, abychom byli svobodní a abychom si té svobody vážili. Chceme společně studovat list Galatským, který je poznamenán právě tím zápasem o opravdovou svobodu, kterou můžeme mít díky Pánu Ježíši.

    Dnes máme neděli svaté trojice. Koncept svaté trojice je jedním ze základních konceptů křesťanství. Věříme v jednoho Boha, který je ve třech osobách. Nejde o tři Bohy a nejde o jednu osobu. Tento koncept rozhodně není jednoduchý.

Známý presbyteriánský teolog přelomu 19. a 20. století, B. B. Warfield napsal: „Neexistují žádné analogie k Trojici v přírodě, dokonce ani v duchovní přirozenosti člověka, který je utvořen k obrazu Božímu. Ve svém trojičním módu bytí je Bůh jedinečný; a v tomto ohledu neexistuje ve vesmíru nic jako On, a proto není nic, co by nám mohlo pomoci Mu plně porozumět.“

Myslím, že to bylo ještě někdy v březny, když mne naše nejmladší dcera přemluvila, abychom si vyjeli na kola. Vytáhl jsem kolo ze sklepa a zmáčkl plášť. Samozřejmě, byl skoro prázdný. Přes zimu utekl téměř veškerý vzduch. Naštěstí nešlo o žádný defekt a tak už po několika minutách jsme vesele ujížděli na první jarní projížďku.

Když nám z duše kola uteče vzduch, není to zas tak velký problém. Horší to je, když z křesťana vyprchá Boží Duch. Bible totiž ukazuje, že stejně jako ta duše v kole i ta naše duše potřebuje být naplněna a to ne vzduchem, ale Duchem, Duchem svatým. Když jedete na prázdném kole, brzo si ho zničíte. Když jedete na poloprázdném kole, tak se utrápíte. A stejně je to s Božím Duchem v nás. Když jedeme bez Něho, zničíme si život. Když tam sice je, ale je Ho málo, tak se hrozně nadřeme. Potřebujeme plnost Ducha svatého.

Před týdnem jsme tady měli hosta z Norska a on nám přečetl jeden text, a řekl, že by se neměl číst pouze o Vánocích. Pamatujete? Šlo o tu andělskou zvěst, kdy pastýři uslyšeli táto slova: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ (Luk 2, 10-11)

Anděl zvěstoval radost a pastor Westman nám říkal, že křesťané, tedy ti, kdo věří Kristu, by měli žít radostné životy. Ale jak na to? Co když to zrovna nějak nejde? Co když je ta radost něčím udušená? O tom budeme dnes přemýšlet na základě Žalmu 100.

      Milí přátelé, dovolte, že dnes začnu jednou otázkou. Kdo z vás byl konfirmován, můžete zvednout ruku? Konfirmace je akt, kdy většinou mladí lidé svým vyznáním potvrzují svoji víru a odhodlání následovat Ježíše Krista. Při té příležitosti chci říci, že pokud je tady někdo z dospělých, kdo ještě nebyl konfirmován a chtěl by před lidmi vyznat svoji víru, tak se můžete u mne přihlásit. Nabídka platí i pro ty, kdo konfirmováni byli, ale potom žili bez víry v Pána Ježíše, ale zase se k němu vrátili. I ti mohou potvrdit svůj konfirmační slib. Je dobré když lidé vyznávají svojí víru.

Ale proč mluvím o konfirmaci. Já jsem si při přípravě dnešního kázání uvědomil, že za měsíc tomu bude 30 let, co jsem byl konfirmován. A verš, který mi byl u konfirmace věnován, je textem pro dnešní kázání. Pamatujete si svůj konfirmační verš? Pokud ne, tak si ho zkuste ještě někde najít a připomenout.

      Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: "Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! To je [ten], o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já. (Jan 1,29-30)

Jedna z tradic, která se stále více a víc vytrácí je pečení velikonočního beránka. Beránka nahradil čokoládový zajíček. Ono samozřejmě nejde o to, co se nabízí v obchodě, ale jde o obsah a hodnoty, které se ztrácí také.

Dnešní text je o Beránkovi a tak si vlastně opět připomeneme, co nám má ten symbol velikonočního beránka připomíná.