Michal Klus - Je psáno...

Bratři a sestry, od prvního září tady každou neděli hovoříme o světle. Už jsme si vysvětlili symboliku světla, vysvětlili jsme si, jak se můžeme stát dětmi světla. Zopakuji, že se jim stáváme tehdy, když uvěříme Ježíši, který o sobě říká, že je světlem. Ale ten dnešní text nás posouvá ještě dále. On nám říká, že jako křesťané potřebujeme žít jako děti světla. Naše životy musí být proměňovány Bohem a musíme být stále podobnější Jemu. Ten, který kleje, se pomalu ale jistě zbavuje těchto zlých návyků. Ten, kdo byl hrubý na své děti, se učí je milovat. Ten, kdo byl pomlouvač, se učí mluvit pravdu. Ten, kdo se opíjel, se učí utíkat před pokušením. A mohli bychom pokračovat. Prostě nemůžeme zůstat stejní. A platí to pro všechny. Platí to i pro ty, kdo nikdy nekleli, nebyli násilničtí a dokonce ani nepomlouvali. Každý křesťan se musí měnit!

Audio záznam naleznete zde.

A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. (1.Janův 1:5-7)

Audio záznam naleznete zde.

Když jsem si připravoval dnešní kázání, tak mi na mysl přišel jeden křesťanský manželský pár, opravdu nádherní křesťané, kteří slouží Bohu. A oni v těchto dnech zažívají velikou bolest. Kladou si teď mnoho otázek. Co jsme měli ve výchově udělat jinak? Proč si naše dítě vybralo takovou cestu? Proč propadlo takovému zlozvyku? Proč řeší své problémy tak, jak je řeší? To jsou jistě otázky, které se klade mnoho rodičů, nejen ti, které mám na mysli. Každý věřící rodič chce pro své děti to nejlepší a především to, aby spoléhaly na Pána Ježíše, žily pro Něj. Ale ne všichni rodiče se dožijí naplnění tohoto snu. My toto léto probíráme Davida. A David si asi také pokládal podobné otázky.

Audio záznam naleznete zde

... I my se často dostáváme do situací, kdy po nás někdo jde. Možná je to někdo z nadřízených, kdo nám neustále ztrpčuje život. Možná máme sousedy, kteří nám stále dělají problémy. Možná nám nevěřící kamarádi stále líčí pasti, aby nás mohli morálně zdiskreditovat. Možná je to úředník, který dělá pořád neoprávněné problémy. Někdy i my můžeme mít pocit, že jsme štvanci, podobně jako David. A tak se dnes právě od Davida chceme učit, jak tyto situace zvládat.

Audio záznam naleznete zde

... David roztočí svůj prak a zasáhne Goliáše přímo do čela. Goliáš se skácí k zemi, je poražen. Toto je nesmírně důležitý moment Davidova života a nám je zde odhaleno srdce Davida. Ale co se z toho příběhu máme učit? Ano, můžeme jásat nad Boží moci a radovat se z vítězství, ke kterému došlo před třemi tisíci let. Ale my musíme i více. Dovolím si tvrdit, že jako následovníci Ježíše Krista máme dva úkoly. I my jsme totiž součásti Boží armády. Potřebujeme identifikovat Goliáše dnešní doby a potřebujeme se proti nim postavit.

Audio záznam naleznete zde.

Dnes jsem se rozhodl využít jako text pro naše kázání pasáž, kterou jste možná mnozí četli tento týden. Jde o známou situaci Eliáše na Karmelu. Tento příběh se odehrává v době, kdy Izraeli kraluje Achab, který byl ten nejzhýralejší ze všech Izraelských králů, kteří před ním panovali. Přečtěme si ten příběh.

Audio záznam naleznete zde.

Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. (Matouš 5:13-16)

Audio záznam naleznete zde.

Milí konfirmandé, máte rádi, když vám někdo zavolá a někam vás pozve? Dostáváte rádi sms, kdy vám někdo napíše, ať se přidáte, že chtějí něco podniknout? Pokud to jsou lidé, se kterými vám je dobře, tak takové pozvání určitě rádi přijímáte. A my všichni ostatní také. Jsme rádi, když obdržíme milé pozvání. Pán Bůh nám také posílá takou zprávu s pozváním a i dnes každému z nás říká: „Pojď za mnou!“ Ježíš tato slova řekl mnohým ze svých učedníků. Dnes si připomeneme, jak je řekl Levimu, kterého známe spíše pod jménem Matouš.

Audio záznam naleznete zde. (Prvních několik vět

Bože, prosím, dej mi modré oči. Ne, nebojte se, to není moje modlitba. Tak se modlila žena, která se jmenovala Amy Carmichael. A  možná právě díky této modlitbě se dostala i do misionářských příběhů, které se říkají dětem na nedělní besídce. Ona se modlila o modré oči, a protože se její hnědé oči v modré neproměnily, myslela si, že ji Pán Bůh nemá rád. Později se stala misionářkou v Indii a uvědomila si, že Boží plán byl mnohem lepší, než ten její. Bůh věděl, proč jí dal hnědé oči. Jako misionářka v Indii by s modrými očima nezapadla mezi místní lidi. Boží plány jsou totiž vždy nejlepší.

Audio záznam naleznete zde.

Představte si, že ona přijde s názorem, že je třeba vymalovat kuchyň. Ale on si myslí, že je spíše třeba vymalovat obývák. (Řeknu vám malé tajemství, on si ve skrytu duše myslí, že není třeba vymalovat nic, ale když už musí malovat, tak si myslí, že to spíše potřebuje obývák.)  A co teď? Kompromis? Tak určitě … můžete vymalovat půl kuchyně a půl obýváků. Taky by to nemusela být katastrofa. Ale realita by byla taková, že vlastně nic není úplně dobře. Kompromis totiž často znamená nedobré řešení, poloviční řešení.

Audio záznam naleznete zde.