Michal Klus - Je psáno...

Jednou ze součástí lidského života je strach. My lidé se bojíme. Kdybychom udělali anketu v ulicích, tak uvidíme, že lidé so bojí z různých důvodů. Mnozí se bojí smrti a nemoci. Jiní se bojí o své blízké. Další se bojí o práci či našetřené finance. Je mnoho důvodů ke strachu. O Stalinovi se tvrdí, že měl v prezidentském paláci 8 ložnic a pokaždé spal někde jinde, aby snížil pravděpodobnost přepadení či útoku. Bál se o svůj život.

 Audio záznam naleznete zde.

Jeden člověk šel po ulici velkého města a v jednom okamžiku se zastavil před výlohou, protože ho tam upoutal obraz. Byl to obraz scenérie ukřižování Krista. Stál před tím obrazem a zíral na něj mnohem déle, než si uvědomoval, a ani si nevšiml, že se vedle něj objevil malý chlapec a pozoroval ho. Najednou si chlapce všiml a zeptal se: „Synku, co to znamená?“ Chlapec se na něj překvapeně podíval a říká: „Vy to nevíte? Ten muž uprostřed to je Ježíš. Ta plačící žena je jeho matka Marie. A tady jsou římští vojáci. Ti ho zabili.“ Muž se usmál, a vykročil dále svou cestou. Za malou chvíli uslyšel za sebou kroky někoho, kdo běží. Když se otočil, uviděl dobíhajícího chlapce, se kterým mluvil před výlohou. A chlapec na něj, sotva popadajíce dech, vyhrkl: „Pane, pane, … On nezůstal mrtvý!“

Audio záznam naleznete zde.

Sešli jsme se zde dnes, protože je Velký pátek. A věřím, že jsme tady proto, že víme, že jde o důležitý den. Věřím, že všichni nebo alespoň naprostá většina z nás je tady dnes proto, že věříme v Boha. Jsme tady, protože věříme, že Ježíš Kristus žil tady na zemi a že zemřel na kříži. Dovolte nicméně, že položím jednu důležitou otázku, kterou kladl při svém velkopátečním kázání Martin Luther. On se ptal: „Co ti pomůže, že Bůh je Bohem, když není tvým Bohem.“ Jinými slovy, Luther říká, že nestačí věřit, že je Bůh, je třeba, aby byl mně a tobě Bohem. Nestačí věřit, že Ježíš Kristus zemřel na kříži. Je třeba věřit, že On tam zemřel pro mne. To, že Ježíš zemřel, není evangelium. To je historický fakt. Evangelium, které má zvěstovat církev, které nám přináší Bible je, že Ježíš zemřel pro mne a pro tebe.  A i toto nám bude připomínat text, který si teď přečteme.

Audio záznam naleznete zde.

Máme za sebou jarní prázdniny. Pro některé z vás to mnoho neznamenalo, protože nemáte doma školáky. Pro jiné to znamenalo víc. My jsme si letos poprvé dopřáli společné strávení těchto prázdnin a to na Karpentné a děkovali jsme Pánu Bohu za přívaly sněhu, které jsme si hodně užili. Ale nechci mluvit o naší dovolené. Chci zmínit knihu, kterou jsme spolu s dětmi přečetli. Jmenovala se „Prokletí černého dvora“ a napsala ji anglická autorka Jennifer Rees Larcombová. Jednu z významných rolí v její knize zaujímal vdovec, který se v českém překladu příznačně jsmenuje Robert Beran. Byl to člověk, který o Bohu věděl téměř vše, ale tvrdohlavě a vytrvale od Něj utíkal, protože se cítil Bohem zrazen a zklamán. Všechno o Bohu věděl, přesto Boha ve skutečnosti neznal. V kontrastu s jeho osobou tam je několik dětí, včetně jeho syna, které Boha či Pána Ježíše poznaly a bezpodmínečně se Mu vydaly. Nejen že zjistily, kdo Ježíše je, ony Jej poznaly, jako někoho, kdo je hoden, abychom Mu dali absolutně celé naše životy.

Audio záznam naleznete zde.

 Už se vám stalo, že jste někým pohrdali? Jak se chováte, když vidíte opilce? Jak se chováte, když cítíte bezdomovce? Jaký je váš vztah k Romům? Co si myslíte o polodivokých obyvatelích Amazonie? Někdy máme pocit, že když se někdo liší od standardu, že k nám nepatří. A dnešní text nás učí přesný opak. Ten text nás vede k tomu, abychom se učili od žebráka.

Audio záznam naleznete zde.

Jak se modlíte, když Vám je úzko? Čím jsou v takových situacích Vaše modlitby charakteristické? Dnes se podíváme na to, jak se v takové situaci modlí David. Dobře si všímejte, jak se modlí, když potřebuje Boží ochranu.

Audio záznam naleznete zde.

Milí přátelé, s radostí jsem tento týden pokračoval čtením podle našeho rozpisu, tedy i čtením žalmů. Věřím, že mnozí z vás také. Narazil jsem na Žalm 15. Velice mne zaujal a chci společně s vámi dnes o něm přemýšlet. Dříve, než ho přečteme, chtěl bych položit otázku. Jak se má v mém životě projevovat to, že jsem křesťan? Nebo to řekneme jinak, jak mezi lidmi najít křesťany? My víme, že to, co dělá křesťana křesťanem, je jeho proměněné srdce. Bible říká, že křesťan je ten, v jehož srdci kraluje Ježíš Kristus. Nicméně Bible na mnoha místech také říká, že to na člověku musí být vidět. A tak se mohu ptát, zda se v mém životě projevuje, že jsem křesťan. Král David nám v Žalmu 15 říká, co má být vidět v životě věřícího člověka. Určitě to není exkluzivní seznam. Jiná místa nám připomenou jiné vlastnosti. Podívejme se však na tento žalm a udělejme si vnitřní inventuru. Ale snažně vás prosím. Dělejme inventuru sami u sebe. Nedělejme inventuru druhým. Proto tady dnes nejsme.

Audio záznam naleznete zde.

Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. (Žalm 19:8-9)

Silvestrovské přemýšlení o tom, proč by si člověk měl udělat čas a číst Bibli. Jaký dopad může mít tato stará kniha na náš život? Dovolte, že vám nabídnu 3 důvody, proč byste Bibli v roce 2013 měli číst.

 K dispozicí není text, pouze nahrávka!

Audio záznam naleznete zde.

Blíží se konec roku 2012, máme druhou neděli adventu. Od začátku roku a už před tím se šířily nejrůznější zkazky o tom, zda rok 2012 je rokem posledním. A to hlavně díky prý magickému číslu 21.12.2012 a mayskému kalendáři, který zde údajně končí. Mnoho lidí zbystřilo a začalo tyto věci sledovat, mnozí čtou Sibylu či hledají jinde. Mají obavy, zda opravdu nepřichází konec. A hned tady bych vás chtěl vyzvat, abyste nestavěli životy na lidských bájích, ale na pravdě, kterou zjevuje Ježíš Kristus a Boží slovo. A to Boží slovo nás ujišťuje, že konec přijde a že přijde překvapivě. Takže jeho datum nebude předpovězeno ani Sibylou ani indiány ani nikým jiným. Nechci se tady dnes zabývat Sibylou a jinými pověrami, ale zvu vás k hledání pravdy tam, kde pravda je. Dnes vás konkrétně zvu k Izajášovu proroctví.

Audio záznam naleznete zde.

Taky jste už asi podobné příběhy slyšeli. V posledních letech přichází takový příběh skoro každý rok. Mám na mysli rodiče, kteří zapomněli své dítě v autě. Jeli třeba do práce a zapomněli, že v autě měli dítě, které chtěli zavést do jeslí či do školky. Výjimkou nejsou případy, kdy takové děti zemřely. To je hrozné. To je strašlivé opomenutí. Jak může někdo něco takového zapomenout? Ale žijeme tak rychlé životy, že se to stává.

My všichni zapomínáme. Naše zapomínání má někdy horší někdy lehčí důsledky. Bible však taky hovoří o jednom zapomenutí. Ježíš mluví podobenství o ženách, které zapomněly vzít lampový olej do svých lamp. Jinými slovy, ani je nenapadlo, že by si ho měly vzít. Ježíš o těchto ženách mluví jako o pošetilých.

Audio záznam naleznete zde.