Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boží adventní nadílka

10. 12. 2007

Co děláte, když se Vám nahlásí návštěva? Uklízíte a připravujete se na ni. Advent je období očekávání Božího navštívení. Takže se musíme každý zeptat, nepotřebuji si náhodou uklidit před vlastním prahem? Dnešní text nás také vyzývá k přípravě na Boží navštívení a dává nám praktické rady, jak se máme připravit.

 

Andělu církve ve Filadelfii piš: Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře: "Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít. Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel. Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tě zamiloval. Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země. Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím." (Zjevení 3:7-13)

 

Právě jsme přečetli dopis, který adresoval Ježíš svým následovníkům ve Filadelfii. Klíčem k tomuto textu jsou slova jedenáctého verše: „Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze.“ Tyto slova jistě platí i nám. Ježíš říká, že přijde brzy a vyzývá nás, abychom se drželi toho, co máme, protože jedině tak nepřijdeme o naše spasení. Každému křesťanu tedy hrozí nebezpečí, že závod víry nakonec prohraje a nedostane se do nebe. Právě proto se máme držet toho, co máme. Čeho se ale měli filadelfští držet a čeho se máme držet my? Odpověď najdeme v přečteném textu opakovaně. Verš 8 říká: „zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel.“ Verš 10 říká: „zachoval jsi mé slovo a vytrval.“ Vidíme tedy, že to, čeho se máme držet, je Boží slovo. Ale zároveň vidíme, že to nemá být jen teoretická znalost, ale znalost spojená s věrností a vytrvalostí. Ten dnešní text nám ukazuje na požehnání, které můžeme odebrat, když se věrně a vytrvale držíme Božího slova. Našel jsem tady čtyři požehnání a mou modlitbou je, abychom těmito požehnáními byli znovu vyburcováni k ještě větší poslušnosti Božímu slovu. 

 

1.požehnání: Bůh si nás použije, i když jsme slabí

Tohle je to první požehnání. Bůh si použil filadelfské, přestože byli slabí. Pravděpodobně šlo o nevelký sbor, možná tam nebyli kdovíjak obdarovaní a schopní lidé. Přesto si je Pán použil pro velké věci. Toto není nic nového ani překvapivého a přesto to je pro nás tak těžké přijmout. Kolik jasných příkladů máme v Bibli. Vzpomeňte si na Davida, který se postavil obrovi Goliášovi. Vzpomeňte si na Gedeóna, který šel s hrstkou vojáků proti obrovské midjánské armádě. Vzpomeňte si na zmožené Izraelce, kteří se staví obrněnému Jerichu. To všichni, přestože byli slabší než jejich nepřítel, zvítězili. Bůh se totiž často oslavuje v naší slabosti. Je to ovšem spojeno s jedním předpokladem. Musíme se držet Jeho slova a do té bitvy jít.

Ty příklady, které jsem dával jsou z vojenského prostředí. My dnes nepotáhneme s mečem v ruce, ale stejně jako ti filadelfští bojujeme duchovní boj. To znamená, že zápasíme o srdce člověka. Jde nám o to, aby lidé uvěřili Bohu a našli v Něm Vykupitele a Spasitele. Ten dnešní text říká: „Neboť ačkoli máš nepatrnou moc, zachoval jsi mé slovo a mé jméno jsi nezapřel.“ (v.8) Filadelfští nezapřeli jméno Ježíše Krista. A to je to, o co my i ve své slabosti máme usilovat. Máme usilovat, aby všem bylo jasné, že patříme Ježíši Kristu. Mělo by to být zjevné, měli bychom se o to dělit se svým okolím. A tady nejde o nějaké velké činy, jde především o věrnost v těch nejmenších věcech. Jde o to, že odmítnu třeba i malý podvod, protože patřím Kristu a nechci ho zarmoutit. Jde o to, že i na pracovišti budu jednat se spolupracovníky i s partnery tak, že se neuchýlím k žádné nečestnosti, i když to je třeba dle zákona v pořádku. Jde o to, že odmítnu pomluvu, protože vím, že se to nelíbí Ježíši. To jsou jen drobné příklady zachovávání Božího slova a nezapření Jeho jména. A přestože jsou drobné, tak jsou mnohdy hodně těžké. Ala pamatujme, Bůh nás chce požehnat a On se přizná k této naší věrnosti. Je mu jedno zda jste mladý a plný energie nebo jste už v zaslouženém odpočinku a jakoby bez sil. Bůh z každým z vás počítá a chce se přiznat k té naší slabosti. Pouze se držme Jeho slova a dívejme se, jak se nás On použije, i když jsme slabí.

 

2.požehnání: Boží nepřátelé uvěří Bohu

Ve verši devátém čteme: Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tě zamiloval.“ Je tady řeč o těch, kdo si říkají židé, ale lžou. Nejde tady o to, že by někdo falšoval národnostní příslušnost. Jde o to, že Bůh nepovažuje židy odmítající Ježíše za své následovníky, ale za členy „synagógy satanovy.“ Apoštol Pavel opakovaně ukazoval na to, že: „Pravý žid není ten, kdo je jím navenek … Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona.“ (Řím. 2:28-29)  

Bůh si použil toho, že filadelfští byli věrni Jeho slovu k tomu, že i tito přisluhovači satana došli milosti v tom, že uviděli svůj hřích, pokořili se. A tohle Bůh zaslibuje i nám. I v našem okolí jsou ti, kdo nepatří Bohu. Víte ono to zní hrozně, ale i ti členové našich rodin, kteří nepatří Bohu jsou členové „synagogy satanovy.“ Oni patří satanovi. A přestože třeba i žijí hezky, mají spořádané rodiny, jsou ze „synagogy satanovy.“ Buď jste patříte Bohu nebo ďáblu. Nic mezi tím není. To ale v žádném případě neznamená, že bychom s nimi měli omezit kontakt nebo jim to takhle denně připomínat. Rozhodně ne, ale Bůh nám tady ukazuje, že pokud budeme věrni Jeho slovu, pak On způsobí zázrak. Tím zázrakem je to, že nevěřící lidé uvěří Bohu a dokonce přijdou s pokorou a v pokání za námi.

Jedním z nejznámějších příkladů je obrácení Saula. On, nepřítel Boží, člen „synagogy satanovy“ byl zastaven, uvěřil Ježíši a stal se z něj nadšený následovník Krista.

Chtěl bych se podělit ještě o jeden současný zajímavý příběh. Jde o změnu myšlení významného anglického ateisty, kterým je Dr. Antony Flew. Ten před třemi lety, ve věku 81 let ohromil své kolegy prohlášením, že vědecké důkazy, které dnes máme nám dávají jasně najevo, že tento svět byl stvořen bohem. Flew učil na Oxfordu a dalších Britských univerzitách, byl také častým hostem zahraničních univerzit. Více než padesát let byl horlivým zastáncem ateizmu a hlásal, že není jediný důkaz pro existenci Boha. Dnes tvrdí opak. Tvrdí, že neexistuje jiné vysvětlení vzniku života než stvoření inteligentní bytostí, bohem. Nechci tvrdit, že se tento člověk stal křesťanem, ale určitě zjistil, že existuje bůh. A to je pro mne důkaz Božího působení v člověku. To je zázrak, když člověk v tak vysokém věku změní životní přesvědčení.

Toužíte aby Vaše děti, sousedé, přátelé a blízcí zažili Boží dotek? Pak se držte Božího slova a žijte s ním na každý den. Žijte v poslušnosti Božímu slovu. Hledejte, co po Vás chce. Nedovolte ďáblu, ale ovládl nějakou oblast vašeho života. Žijte v Boží blízkosti.

 

3.požehnání: Bůh nás zachová v hodině zkoušky

Tady je další požehnání, které nám Pán Bůh zaslibuje. Desátý verš našeho textu říká: „Protože jsi zachoval mé slovo a vytrval, zachovám tě i já v hodině zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země.“ Zde opět vidíme zaslíbení Božího požehnání uprostřed těžkostí pro ty, kdo zachovávají Boží slovo a vytrvají ve víře. To je pro každého z nás určitě nesmírně důležité zaslíbení, protože každý z nás nějakým způsobem prochází nějakou těžkostí. Ježíš nám tady zaslibuje, že i uprostřed těch nejhorších zkoušek nás podrží. Podobných zaslíbení najdeme v Bibli spoustu. Jedno z těch známých říká: „Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“ (1.Kor. 10:13)

Bůh říká, že na nás nenaloží zkoušky, které by byly příliš těžké. Někdy to úplně nechápeme, když vidíme, jaké složitosti Bůh dopustí. Mám teď na mysli rodinu Szmekových z Bystřice, za kterou se také mnozí z Vás pravidelně modlíte. Jejich čtyřletá dcerka tento týden zemřela. Ale co všechno museli vytrpět i ti rodiče když měsíce běhali z nemocnice do nemocnice. Co všechno museli prožít rodiče, když v posledních dnech viděli, jak přestávají fungovat části těla. Co všechno museli vytrpět rodiče, když dítě dostává obrovské dávky morfia, aby mělo co nejméně bolesti. Co všechno museli vytrpět rodiče, kteří už se modlí, aby si Bůh vzal jejich dítě, aby už netrpělo. My kdo jsme to neprožili, nechápeme. Ale přesto Boží slovo říká, že nás nepotakala zkouška, kterou bychom neunesli. Můžeme tomu věřit? Jsem přesvědčen, že ano. I když je to tak strašně těžké. Jedno vím, že Janka a Daniel Szmekovi Pánu důvěřovali. Zachovávali Boží slovo a vedou k tomu i své děti. Toto je obrovská deviza, kterou mnozí nemají. Bůh nám tady zaslibuje, že pokud budeme důvěřovat Jeho slovu, On nás podrží i v době těch nejhorších krizí.

 

4.požehnání: Bůh nás dovede do vítězného konce

To je to poslední ale přitom i zásadní požehnání pro ty, kdo se drží Božího slova. Jednoho dne odejdeme z tohoto světa. Každý z nás, kdo vírou přijal, že Ježíš Kristus za něj umíral na golgatském kříži a kdo tomuto Spasiteli zůstane věrný, stráví věčnost s Bohem v nebi. A to je to největší požehnání, které můžeme obdržet. Ježíš v našem textu říká: „Přijdu brzy; drž se toho, co máš, aby tě nikdo nepřipravil o vavřín vítěze. Kdo zvítězí, toho učiním sloupem v chrámě svého Boha a chrám již neopustí; napíšu na něj jméno svého Boha a jméno jeho města, nového Jeruzaléma který sestupuje z nebe od mého Boha, i jméno své nové.“  (v.11-12) Celý tento text používá ilustrativní jazyk a hovoří o těch, kdo dosáhli nebeského cíle. Dostanou vavřín vítěze, jako ten, kdo už doběhl ten svůj životní běh a doběhl ho vítězně. Je tady řeč, že jej Bůh učiní sloupem. Ve Filadelfii se stavěly takovéto sloupy hrdinům a do nich se vyrývaly jejich jména. To vše tady Ježíš připomíná a ujišťuje nás, že pokud se budeme držet Božího slova, tak dokončíme náš pozemský život vítězně.  

                Bůh žehnal křesťanům ve Filadelfii. Ale dnes, po dvou tisících letech město vypadá jinak. Křesťanů je tam skromně a město se už nejmenuje Filadelfia, což znamená bratrská láska, ale Alashehir, což znamená Alláhovo město. Jak bude vypadat náš sbor za deset let? Ano, jsme závislí na Boží milosti, ale přesto nás dnes Ježíš ujišťuje, že nás chce požehnat a vyzývá nás, abychom se drželi Jeho slova. Udělejme opět praktické kroky k tomu, abychom žili Božím slovem. Poznávejme jej a modleme se, aby nás Bůh vedl k jeho praktikování v našich životech.

Takže když před Vánocemi budete uklízet, vzpomeňte si, že je třeba připravit se na Ježíšův příchod. Jak? Tím že budeme zachovávat jeho slovo. Takže si při tom úklidu udělejte pauzu, přečtěte si Boží slovo a chvalte Hospodina za to, co pro vás činí. Chvalte Ho za to, že přijde brzy. Maranatha. Přijď Pane Ježíši.