Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co pro tebe dělá Duch svatý?

16. 5. 2016

img_1752.jpgMilí přátelé, už se vám někdy stalo, že jste se dostali do situace, kdy jste si byli jistí, že jste nějakou informaci měli, tedy něco věděli, ale jak to bylo třeba použít, tak jste si nemohli vzpomenout? Možná se to trochu stalo dnes i někomu z konfirmandů. Možná ti z vás, kdo se teď chystáte na maturitu či na státnice jste došli do bodu, kdy jste si něco opakovali a říkali jste si, že toto jste už přece věděli. A teď už si to zase nepamatujete.

Proč o tom mluvím? Protože dnešní text nám říká, že Duch svatý, nám byl dán mimo jiné proto, aby nás učil, ale také, aby nám připomínal, co jsme se už naučili. Ale pozor, nejde teď o to, že vás Duch svatý naučí na maturitu z češtiny. Tady jde o něco mnohem podstatnějšího. Tady jde o učení se a připomínání zásadních životních pravd. Poslechněme si ten text, který je určený pro dnešní svatodušní neděli.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! (Jan 14,25-27)

               

Ten přečteny text začíná slovy „Toto pravím vám…“ O čem je tedy řeč? Musíme se podívat do předcházející části. Tam vidíme, že Ježíš hovoří o tom, že kdo Jej miluje, bude zachovávat Jeho přikázání. Říká to tři krát! Opakuje to! Zdůrazňuje to! A tak mějme na paměti, že tento náš text se objevuje v kontextu poslušnosti slovům Ježíše!

A potom čteme, že Otec, tedy Bůh Otec, pošle učedníkům Ducha svatého. Ale pošle Ho ve jménu Ježíše Krista. Ten Duch svatý jim nebude neznámý. Přijde ve jménu toho, koho oni moc dobře znají, ve jménu Ježíše.

A nakonec Ježíš vysvětluje, jaká bude role Ducha svatého. A pozor, toto není jeho kompletní role. V Bibli bychom toho našli mnohem více. Ale dnes se chceme zamyslet nad tím, co nám Ježíš říká zde. A zde čteme, že Duch svatý „vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.“ (v.26) Tedy, Duch svatý nás naučí vše, co Ježíš řekl a Duch svatý nám zároveň připomene všechno, co Ježíš řekl. Duch svatý nebude nic skrývat, ale stejně jako Ježíš učil učedníky, tak bude učit Duch svatý i Jeho následovníky. Bude je učit všemu a bude jim vše připomínat. A toto zaslíbení naplatí jen pro učedníky, ale pro všechny následovníky Ježíše Krista.

 

1. Duch svatý naučí

Před několika týdny jsme se tady spolu o učení bavili. Ale jak se dá něco naučit? Jinak se budeme učit češtinu na maturitu a jinak se budeme učit třeba trpělivosti. Jinak se budeme učit opravit defekt na kole a jinak se budeme učit třeba štědrosti. Ale jak jsem zmínil, kontext té dnešní pasáže je o poslušnosti slovu Ježíše Krista nebo můžeme říci o poslušnosti Božímu slovu. Jak nás tedy Duch svatý učí poslušnosti Božímu slovu?

Vraťme se zpátky a připomeňme si ty události. Tuto pravdu řekl učedníkům Pán Ježíš Kristus krátce před svoji smrti. Potom zemřel, 40 dní se jim ještě zjevoval a vstoupil na nebesa. A po dalších deseti dnech byl církvi dán Duch svatý. To si dnes připomínáme. A najednou vidíme učedníky, kteří jsou vyučeni. Čteme Petrovo odvážné kázání, vidíme odvážné činy Jana a Petra, později i dalších členů církve. Učedníci dostali výuční list a vrhli se do služby. Až do seslání Ducha svatého se ustrašeně schovávají, po této události však odvážně a neochvějně zvěstují pravdu. V kázání citují starozákonní proroctví a vidíme, že jim najednou Kristova slova dávají smysl, smysl jim dávají i mnohá zaslíbení proroků. A jejich kázání jsou zaměřena právě na Pána Ježíše Krista, na Jeho smrt a vzkříšení. Ježíš Kristus je centrem jejich zvěstování. Učedníkům došlo, co pro lidstvo udělal. Duch svatý je naučil, chcete-li, vyučil.

Víte, když má někdo výuční list, tak to vždycky neznamená, že je dobrý řemeslník. Je to totiž složitější. Někdy chybí motivace, někdy ten dotyčný není moc talentovaný, někdy není talentovaný učitel. A když vám takovýto řemeslník potom něco dělá, tak to někdy opláčeme.

Když někoho vyučí Duch svatý, je to z jeho strany dokonalé. Ano, my jako studenti také máme své nedokonalosti. Ale do té nedokonalosti přichází Duch svatý a učí nás. Je zajímavé si všimnout, jak mnoho o tom Ježíš mluví a zdůrazňuje důležitou roli Ducha svatého. Hned v další kapitole Ježíš učedníkům říká: „Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví.“ (Jan 15,26) A o kapitolu později znovu a ještě důrazněji: „Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy.“ (Jan 16,13) Duch svatý nás učí pravdě o Pánu Ježíši Kristu, o nás a o Jeho vztahu k nám.

Dovolte teď slovo ke konfirmandům. Milí konfirmandi, je skvěle, že jste se něco naučili o Pánu Bohu, o víře, o Bibli. Ale chci vám zase připomenout to nejdůležitější. Nejde o to, jaké máme informace, ale jde o to, zda známe Pána Ježíše Krista. To nejdůležitější je, zda na tom pomyslném trůnu našeho života sedí Pán Ježíš, který nás skrze Ducha svatého vede. Kdo svůj život dal do Božích rukou, ten je správně vyučen, ten je Duchem svatým konfirmován. A to je důležité. Ale netýká se to jen konfirmandů. Týká se to každého z nás. Zažili jsme příchod Ducha svatého do našeho života? Vyučil nás On. Poznali jsme díky Jeho působení, kdo je Pán Ježíš Kristus? Našli jsme v Něm svého Pána, který nás provází životem a vede k věčnosti s naším nebeským Otcem? Kéž by naše odpověď mohla být ANO. A pokud ne, tak o to prosme. Prosme o to, aby nás Duch svatý vyučil. On na tyto prosby odpovídá.

 

2. Duch svatý připomene

Je docela zvláštní, že tady Ježíš odděluje dva slova. Jednak hovoří o naučení a jednak o připomenutí. Nejsem si zcela jistý, proč to tak dělá, ale ta gramatická forma naznačuje, že Mu nejde o dvě synonyma, ale že chce zdůraznit obě slova.

Je pravdou, že v kontextu působení Ducha svatého hovoříme o přijetí Ducha svatého, jako o jakémsi startu. Ale také hovoříme o tom, že potřebujeme být neustále naplňování Duchem svatým. A mně se to pojí s těmi slovy, které vidíme i tady. Potřebujeme být vyučeni. Tedy dojít do bodu ve svém životě, kdy poznáme Ježíše Krista, kdy se On stane Pánem našeho života. Ale potom potřebujeme dále vírou žít. Víra není jednorázová záležitost. A v tom potřebujeme, aby nám Duch svatý neustále připomínal, kdo je Ježíš Kristus. A Pán Ježíš tady říká, že On to bude dělat. Otázkou už pouze je, zda Mu k tomu dáme prostor.

Křesťan se pozná podle toho, že ho Duch svatý vede k Pánu Ježíši Kristu. Milí konfirmandé, to je něco moc důležitého pro vás, ale i pro všechny ostatní. Pokud se Pán Ježíš Kristus bude ztrácet z vašeho života, je to známka, že se vytratil Duch svatý. Pokud si Jej nebudete připomínat v modlitbě; pokud se v různých životních situacích nebudete ptát, co by chtěl On, abyste dělali; pokud u Něj nebudete hledat svoji hodnotu; pokud k Němu nebudete přicházet s prosbou o odpuštění, pak je to známka, že Duch svatý už vám nic nepřipomíná, protože jste Jej nějak vyhnali ze svého života. A to by bylo hrozně smutné. A pokud nám to Duch svatý nepřipomíná, není problém na Jeho straně. Ježíš totiž slíbil, že to bude dělat. A tak pokud není problém v Duchu svatém, je problém v nás.

Je to trochu podobné jak problémy s počítačem. Představte si, že zjistíte, že vám nejede internet. No tak si můžete říci, že je to problém poskytovatele služeb. Ale když on vám řekne, že u něj je vše v pořádku, tak je potom problém ve vašem zařízení. Prvně se je třeba přesvědčit, zda máme vůbec zapnutý modem či cokoli používáme. Zda je zapojen kabel. Pokud ano, je třeba hledat problém dále. Možná bude třeba udělat nějakou kontrolu, možná to vyřeší nějaký restart programu nebo počítače, možná bude třeba spustit antivirový program, možná bude třeba odnést počítat odborníkovi.

Podobně to může být, když zjistíme, že se Pán Ježíš vytrácí z našeho života. Můžeme si být jistí, že problém není na Jeho straně. My potřebujeme něco udělat. Možná si potřebujeme udělat nějakou kontrolu a zeptat se, čím je to dáno. Jsme zapojeni do zásuvky? Jsme připojeni na zdroj? Čteme Boží slovo? Modlíme se? Chodíme do shromáždění? Není v našem životě nějaký vir hříchu, který si omlouváme a ignorujeme? Nezměnili jsme nějak naše nastavení? Nedali jsme prioritu věcem, které mají mít nižší hodnotu? A po takové diagnostice je třeba pustit se do opravy. Někdy to zvládneme sami, někdy budeme muset poprosit přátele, aby nám pomohli. Ale není nic lepšího, než když věci zase hezky fungují.

Ale je tady ještě jedna důležitá rada. Dobrý uživatel počítače, si kontroluje, zda je počítač pravidelně aktualizovaný, čas od času si udělá nějakou údržbu. Třeba si spustí test na viry nebo promaže nepotřebné registry. Stejně tak i ve vztahu s Pánem Bohem. Nečekejme na problémy, spusťme si občas takový test, který nám udělá Duch svatý. Podívejme se, jak funguje náš duchovní život. Jak říká apoštol Pavel: „Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte.“ (2Kor 13,5) Tím si budeme připomínat, vše, co chce Ježíš abychom věděli a žili.

A když takto dáme Duchu svatému prostor, aby nás učil a připomínal nám to, co je podstatné, pak i pro nás platí ta závěrečná slova Pána Ježíše Krista: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!“ (v.27)

Zase je to podobné jako s tím počítačem. Když dobře funguje, tak se vám dobře žije. Máte klid, můžete se věnovat tomu, co je třeba, netrápí vás nefunkčnost. Podobně je to v životě. Pokud máte život otevřený na působení Ducha svatého, pak On vás učí a připomíná vám, že tím důležitým ve vašem životě je Pán Ježíš Kristus. A v takovémto případě se o vaše strachy a nepokoje stará sám Ježíš Kristus a přináší do vašeho života pokoj. A to je potom šťastný život. Přeji konfirmandům, ale i nám všem, abychom v takovém pokoji žili.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář