Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co vidíme v loděnici aneb učíme se od Noeho

5. 4. 2010

Audio záznam naleznete zde.

BratObrazekři a sestry, máme dnes neděli, kdy nás čeká sborové shromáždění. Chci tomu přizpůsobit i dnešní kázání. V tomto týdnu mne zaujala osoba Noeho a tak se chci společně s Vámi učit od něj a chceme se zamyslet nad tím, jakým sborem toužíme být.

 

Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí. Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. I řekl Bůh Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket. Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro. Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou. Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě. Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm." Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal. (1.Mojž. 6:9-22)

 

Chtěl bych dnes vyzdvihnout 3 charakteristiky z života Noeho a aplikovat je na náš sbor. Jaký byl Noe a jakým sborem chceme být my?

1. Chceme mít blízký vztah s Bohem

 Tohle je první charakteristika Noeho, kterou bych chtěl zmínit. Podívejme se na verš 9: „Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.“ Co nám tento verš říká? Čteme, že Noe byl spravedlivý a bezúhonný! Jak je to možné? Je to možné jen tehdy, pokud je člověk blízko Bohu, pokud s Ním má vztah, pokud Jej miluje. Ještě víc to vyjadřuje ta další věta. Noe chodil s Bohem. Chodit s Bohem znamená žít život v Boží blízkosti, žít život, kde nevládne vlastní já, ale Bůh. Chodit s Bohem znamená slyšet Boží hlas.

 Tohle přesně bych přál našemu sboru. Aby o nás bylo pravda, že máme blízký vztah s Bohem. A pokud to má být pravda o sboru, tak to znamená, že to musí být pravda o jednotlivcích ve sboru. A tak je to v prvé řadě modlitební výzva. Modleme se za svůj blízký vztah s Bohem. Modleme se, abychom slyšeli Boží hlas, ať už skrze osobní čtení Božího slova, ať už ve shromáždění. Abychom věděli, co po nás Pán Bůh chce, když procházíme pokušením nebo třeba když musíme dělat těžká rozhodnutí. Modleme se, abychom nereagovali tak, jak reaguje většina, abychom nereagovali tak, jak to chce moje já, ale aby nás vskutku vedl Bůh. To je totiž ta nejlepší cesta.

 

2. Chceme Bohu plně důvěřovat

 To je ta druhá touha, kterou mám pro náš sbor, a zároveň realita, kterou vidím u Noeho. Poslechněme si, co o Noem napsal autor listu Židům. „Noe věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře.“ (Židům 11:7) Ten projev víry či důvěry v Hospodina je pro mne právě u Noeho jeden z vůbec nejviditelnějších. Bůh oznámil Noemu, že zničí svět potopou. Noe pravděpodobně vůbec nevěděl, co je to potopa, moc si to nedokázal představit. Noe pravděpodobně ani neznal déšť. Je docela pravděpodobné, že před potopou nepršelo. Můžete si přečíst ty předcházející kapitoly. Čteme tam že deště nebylo (Gen. 2:5). Noe pravděpodobně neměl ani velkou představu o stavbě lodí a už vůbec ne o takové, kterou popsal Pán Bůh. Vždyť ta archa měla rozměry dnešní letadlové lodi. A to už ani nemluvím o tom, že si asi Noe neuměl představit, jak všechny ty zvířata shromáždí a obstará.

Nicméně, Noe důvěřuje Hospodinu a staví loď v na souši. Staví ji 120 let a přitom ještě přesvědčuje ostatní, aby činili pokání a nechali se také zachránit. 

O takovou důvěru pro náš sbor se modlím. Toužím po tom, abychom bezvýhradně důvěřovali Bohu, Jeho slovu. Někdy se ale lidé ptají: Ale jak máme vědět, co Pán Bůh po nás chce? Máme se věnovat hlavně bezdomovcům nebo více mládeži. Máme dělat sbírku po kázání nebo před kázáním? To nejsou ty podstatné věci. Myslím, že kdybychom Pánu důvěřovali v těch podstatných a nediskutovatelných pravdách Božího slova, tak bychom měli i mnohem více jasno v těch druhotných.

Důvěřujme Pánu, že se oplatí žít manželský život tak, jak to říká Boží slovo. Důvěřujme Pánu, že se oplatí nakládat se svými financemi tak, jak to říká Boží slovo. Důvěřujme Pánu, že se oplatí vychovávat své děti tak, jak to říká Boží slovo. Důvěřujme Pánu, že se oplatí být čestný a poctivý, jak to říká Boží slovo.

Důvěřujme Bohu, i když je ta cesta nepopulární, těžká a hrbolatá. Odměnou nám bude velké požehnání a záchrana.

 

3. Chceme Boha horlivě poslouchat

 Ta třetí pravda doplňuje ty dvě předchozí. Poslechněme Boha! Pokud Mu důvěřujeme, tak to půjde snáze. Noe poslechl. Je to zapsáno velmi jasně, zřetelně a výrazně: „Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal.“ (v.22)

 Na příkladu Noeho vidíme, že máme velmi velkou výsadu. V mnohých oblastech víme naprosto přesně, co po nás Pán Bůh chce. Noe dostal podrobný popis lodi, kterou má postavit. Dostal instrukce o velikosti, tvaru, materiálu, počtu zvířat. A Noe to udělal přesně tak. Poslechl na slovo.

 Jak je to s naší poslušnosti? Rick Warren ve své knize „Proč jsme vůbec tady“ poukazuje na dva způsoby jednání, které mohou vypadat zbožně, ale nejsou poslušností. První je „odkládaná poslušnost.“ Odkládaná poslušnost je to, když víme, co je udělat dobře a skutek odkládáme. Víme, že se máme jít omluvit, ale řekneme, že ještě počkáme. Někteří to ještě odůvodní zbožnou frází typu: „Budu se za to ještě modlit.“ Ale odkládaná poslušnost je neposlušnost.

 Také částečná poslušnost je neposlušnost. Někdy si chceme vybrat v čem budeme poslouchat a v čem ne. Někdy přijdou rodiče s žádostí o křest. Něco z křesťanství chtějí poslouchat, ale zbytek ne. Na rovinu mi řeknou, že do kostela nikdy chodit nebudou a modlit se taky ne. Jiné lidé zase do kostela chodit budou, ale přitom žijí „na hromádce.“ Částečná poslušnost je neposlušnost.

 Bratři a sestry, od Noeho se můžeme učit opravdu mnoho. Měl důvěrný vztah s Hospodinem, důvěřoval Mu, poslouchal Ho. Jaký byl výsledek? Bůh si Ho použil k záchraně lidstva. Vše začalo velkou Boží milostí, tím, že si Bůh Noeho vyvolil, a pokračovalo to velkou Noeho poslušností, která vedla k záchraně. Nechci náš sbor přirovnávat k Noemu a k arše, ale chci se tímto příběhem inspirovat. Jsem přesvědčen, že i my jsme obdrželi obrovskou Boží milost, že jsme zdědili živou víru, že jsme zdědili tento sbor. Kéž i naší reakci na tuto velkou Boží milost je naše poslušnost. Pokud tomu tak bude, pak jsem si jist, že si nás Bůh použije k záchraně naší i těch v našem okolí. Pánu buď sláva. Amen.

 Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář