Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak neztratit to nejcennější

6. 3. 2017

a.jpgDneškem zakončujeme tzv. dny duchovní obnovy. Jsem vděčný za každého, kdo se těchto shromáždění účastnil. Ale také vím, že mnozí z vás se nemohli účastnit z důvodu nemoci, pracovních cest či z jiných důvodů. A také vím, že někteří se neúčastnili, protože tak nějak nemají pocit, že by jim to k něčemu bylo, některým se nechtělo, některým možná něco na našem sboru vadí a tak nechodí jinde než na bohoslužby. Někteří z vás to prostě nevnímali jako něco důležitého nebo jste to prostě nezvládli. Důvodů může být samozřejmě mraky. A samozřejmě to je jen a jen na vás a já určitě nemám právo zkoumat něčí motivy a natož je hodnotit. Je jasné, že ty naše akce nejsou tím nejdůležitějším na světě a ani tím jediným způsobem jak být duchovně obnoveni. Nicméně mám na vás jednu velkou prosbu. Nechávejte se Duchem svatým obnovovat skrze Boží slovo. Pokud to nebudete dělat, tak vás tento svět duchovně zabije. Pokud nejsme duchovně obnovování, hrozí, že skončíme jako křesťané v Sardách, o kterých Ježíš říká: „Podle jména jsi živ, ale jsi mrtev.“ (Zjevení 3:1) Potřebujeme být duchovně obnovování. Je to každodenní proces, ale občas potřebujeme i nějaký nový impuls. Věřím, že tyto dny takovým impulsem byly.

Ale důležitější než jednorázová akce je právě ten každodenní proces. Apoštol Pavel svědčí: „A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.“ (2.Korintským 4:16) Kéž by byla pravdo o každém z nás, že jsme z Boží milosti obnovování. Kéž by o nás platilo, že takové dny duchovní obnovy zažíváme každý den. Písmo říká, že takové obnově musíme jít naproti. Přečtěme si dnes jeden z textů, který nám říká jak.

Ale vy, milovaní, budujte svůj život na přesvaté víře, modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. (Juda 20-21)

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

Apoštol Juda, bratr Pána Ježíše Krista, říká čtenářům svého dopisu, že se mají udržet v lásce Boží a potom jim vysvětluje, jak to mají dělat. Vím, že se už někdy říkají vtípky o tom, že mám kázání vždy ve třech bodech. Když se dnes podíváte na ten náš text, tak tam vidíme čtyři slovesa, čtyři příkazy. Ale žel musím říct, že kázání bude zase ve třech bodech, protože ten překlad nevystihuje přesně originál. V originálu je jen jeden příkaz a tři vysvětlení, co ten příkaz znamená. Kraličtí to přeložili přesně, tak dovolte, že to přečtu ještě v kraličtině: „Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře vaší, v Duchu svatém modléce se, ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k věčnému životu.

Tedy Juda dává jeden příkaz a to, že máme zůstávat v Boží lásce. Tento příkaz je samozřejmě pro ty, kdo už jsou křesťany. Pokud tady dnes sedíte nebo nás posloucháte na internetu a nepatříte Pánu Ježíši Kristu, pak v Jeho lásce nemůžete zůstat, protože v ní nejste. Proste tedy o milost, aby Pán Bůh proměnil vaše srdce, abyste Mu patřili.

Juda tedy říká, že máme zůstat v Boží lásce a potom přidává 3 rady, jak to máme dělat. Máme to dělat tím, že budeme budovat náš život na víře, že se budeme modlit v Duchu svatém a že budeme očekávat milosrdenství Pána Ježíše Krista k věčnému životu. Podívejme se tedy na tyto tři rady.

 

1. rada: Budujte svůj život na přesvaté víře

To je ta první rada, kterou tady Juda dává. Pokud chceme budovat svůj život na přesvaté víře, musíme nejprve vědět, co to ta přesvatá víra je. Připomeňme si tedy znovu, co je to víra. Ta známá definice víry z listu Židům říká: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“ (Židům 11:1) Někteří lidé tento verš vytrhují z kontextu a říkají. Já věřím Bohu, že chce, abych byl zdravý, úspěšný, bohatý, věřím Bohu, že chce, abych tady všem vysvětlil, jak mají žít. Ještě to nevidím, ale doufám v to, je to můj sen. Vírou přijímám, že Pán Bůh chce, aby všichni žasli nad tím, jak se mi daří. Ale toto není biblická víra. Naopak, je jí to na hony vzdálené. Věřit Bohu neznamená věřit, že Bůh vše udělá tak jak chci já. Verše, které následují po tomto verši, vysvětlují, co znamená věřit Bohu. Je tam totiž výpis hrdinů víry. A víte, co mají společného? Oni věřili Božímu slovu, Božímu zaslíbení. A to je ta víra, o které hovoříme. Je to víra v to, co nám Pán Bůh řekl a zaslíbil. Věřit Bohu znamená spolehnout se na Jeho slovo!

A co je potom přesvatá víra? Přesvatá znamená dokonalá, čistá. Tedy nemáme svůj život stavět jen na víře, ale na přesvaté víře. To je tedy výzva, abychom tu svoji víru stále čistili. Jak? Jedině tím, že se budeme vystavovat Božímu slovu a ptát se, zda naše poznání Pána Boha a Jeho zaslíbení je opravdu shodné s tím, co říká Boží slovo. My lidé si totiž často a lehce Pána Boha přizpůsobujeme svým představám. Potřebujeme stále znovu a znovu přečišťovat naši víru a to začíná a končí znalostí Božích zaslíbení a toho kým Bůh je.

Když jsme tedy voláni, abychom budovali svůj život na přesvaté víře, je to výzva, abychom se vystavovali Božímu slovu, které koriguje a upřesňuje naše poznání Pána Boha. Samozřejmě to můžeme dělat sami s Biblí. Ale právě různorodost, kterou poskytuje církev, nám pomáhá tříbit naše názory a tlačí nás do hledání odpovědí. A to je jeden z důvodů, proč je církev tak moc důležitá. Pomáháme si totiž navzájem poznávat Pána Boha. A právě proto jsme také dělali dny duchovní obnovy. Abychom společně přemýšleli, ptali se, jaký já Pán Bůh a co od nás žádá.

2. rada: Modlete se v Duchu svatém

To je ta druhá rada Judy k tomu, jak se uchovat v Boží lásce. Potřebujete se modlit v Duchu svatém. Už jste to asi slyšeli mnohokrát, že modlitba je jako dýchání. Ale co je to modlitba v Duchu svatém? Podobné spojení najdeme také v listu Efezským, ale ani tam nám Pavel nevysvětluje, co tím míní. Co je tedy modlitba v Duchu svatém? Řekl bych, že je to modlitba, která je vstupováním do Boží vůle. Je to modlitba, která se netočí kolem nás, ale je to modlitba, která je vedena Duchem svatým.

Dovolte, že zmíním alespoň pár charakteristik takové modlitby, tak jak to vidíme v Božím slově. Modlitba v Duchu svatém obsahuje pokání. Myslím, že modlitba je takovým lakmusovým papírkem našeho vztahu k Pánu Bohu. Když se nemodlíte vůbec nebo skoro vůbec, tak je téměř jisté, že Pánu Ježíši Kristu ještě nebo už nepatříte. Když se modlíte jen za svoje potřeby či případně potřeby svých blízkých, tak bych řekl, že jste asi nezažili, kdo je Pán Bůh a neprožili to osobní setkání s Ním. Ale když je ve vaší modlitbě pokání a to nejen tehdy, když máte velký průšvih, pak Pán Bůh asi ve vašem životě jedná. Modlitba pokání se pozná podle toho, že nelitujete jen zjevných hříchů, ale litujete toho, že nejste více jako Kristus, litujete, že tak málo milujete, litujete, že vám chybí radost, laskavost, vytrvalost a jiné ovoce Ducha svatého. Takovou modlitbu potřebujeme, abychom zůstávali v Boží lásce.

Další charakteristikou takové modlitby je vděčnost. Modlitba v Duchu svatém nás vede k tomu, že děkujeme za to, co pro nás Pán Bůh dělá. Taková modlitba nás vede k vděčnosti za to, jak nás Pán Bůh stvořil, za to jak nás v Duchu svatém vykoupil a za to, že nás Duchem svatým vede. Ale taková modlitba jistě obsahuje vděčnost za spoustu každodenních záležitostí.

A zmíním ještě jeden rozměr modlitby v Duchu svatém. Taková modlitba obsahuje přímluvu za spásu těch, kdo v Pánu Ježíši Kristu ještě nenašli svého Spasitele. Modlitba v Duchu svatém nás vede k tomu, abychom v ní zápasili za ty, kdo Pánu nepatří, ať už to jsou naše děti, naši rodiče, naši příbuzní, naši spolupracovníci či sousedé. Člověk, který se modlí v Duchu svatém, si uvědomuje, že pouze Pán Bůh dokáže člověka zachránit a změnit.

Možná jste si teď všimli, že jsem zmínil vlastně naše tři témata těchto dnů duchovní obnovy. Ano, hovořili jsme o pokání, o vděčnosti a o vydávání svědectví. Jsme přesvědčen, že modlitba v Duchu svatém se pozná mimo jiné právě podle přítomnosti pokání, vděčnosti a zápasu o spásu druhých.

 

3. rada: Očekávejte milosrdenství

Přicházíme k třetí a poslední radě, která nám má pomoct uchovat se v lásce Boží. Tou třetí radou je to, že máme očekávat milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. Co to máme očekávat? My křesťané máme očekávat milosrdenství Pána Ježíše Krista. Ale toto milosrdenství už jsme dostali, když jsme uvěřili. Takže v tom případě tady musí být řeč o tom dni, kdy se postavíme tváří v tvář Ježíši Kristu, o soudném dni. Juda tedy říká, že pokud se chceme uchovat v Boží lásce, musíme očekávat ten poslední den a očekávat, že v něm přijmeme milosrdenství toho, kdo za nás už přijal trest. Máme tedy žít s očekáváním věčnosti, kterou z čiré Boží milosti nám vydobyl Pán Ježíš Kristus.

A to je velká výzva. My křesťané nemáme žít jen tím dnešním dnem. Potřebujeme žít s tou perspektivou věčnosti. Potřebujeme vidět dále než jen na zítřek, na pozítří. Potřebujeme vidět věčnost. A Juda říká, že ten pohled na věčnost je nezbytný, abychom se uchovali v Boží lásce.

Potkal jsem mnoho lidí, kteří nějak přijali, že tady Pán Bůh je, že jim pomáhá, že jim odpouští, ale koncept věčnosti jim byl velmi vzdálený. Ale Bible je jasná v tom, že bez víry ve věčné Kristovo království není spasení. Toto očekávání věčnosti je součástí křesťanské víry a my si to musíme připomínat.

Milí bratři a sestry, náš duchovní život je boj. V posledních dnech jsem měl možnost zase jemně nahlédnout do životů některých lidí, kteří kdysi ve sboru vyrostli, chodili na mládež, žili vírou. A dnes žijí ve strašlivém marasmu. Ďábel chce do toho marasmu vrhnout mne i každého z vás. Pán Bůh chce pravý opak. A Juda nám dnes připomenul, jak se udržovat v Boží lásce. Je to tím, že svůj život budeme budovat na přesvaté víře tím, že budeme stále znovu a znovu v Písmu hledat, zda stojíme na pravdě. Je to tím, že se budeme v Duchu svatém nesobecky modlit. Je to tím, že budeme očekávat věčnost a přicházející milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista. Samozřejmě, není to o našem výkonu. Je to o Boží milosti, ale Pán Bůh nám zároveň milostivě dává tyto rady, jak žít. Usilujme o takový život a tak posloužíme sobě i druhým, třeba i těm, kdo jsou teď ztraceni.

A tak bratři a sestry, uchovávejme se v lásce Boží. Rodiče, pomáhejte v tom vašim dětem. Bratři a sestry, pomáhejme si v tom navzájem. A potom společně s Judou vyznejme: „Tomu pak, který má moc uchránit vás před pádem a postavit neposkvrněné a v radosti před tvář své slávy, jedinému Bohu, který nás spasil skrze Ježíše Krista, našeho Pána, buď sláva, velebnost, vláda i moc přede vším časem i nyní i po všecky věky. Amen.“ (Juda 24-25)

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář