Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je otevřeno

24. 4. 2014

a.jpg

Když jsem byl před několika týdny v Bratislavě, kde jsem měl v pěti dnech sérii pěti kázání, tak se mne ptali, zda mi mají zajistit nějaký program na zbývající části dne. Chtěli se o mne hezky postarat. Já jsem si ale vzal sebou dost úkolů, a taky jsem chtěl využít ten čas k přiblížení se k Pánu Bohu v modlitbě a přemýšlení nad Božím slovem, a tak jsem svým hostitelům řekl, ať si opravdu nedělají starost. Jim to ale přece jen nedalo a tak řekli, že mne vezmou alespoň na Děvín. Když jsme tam dojeli, všimli jsme si cedulky, kde bylo napsáno: Horní hrad uzavřen!

Už se vám někdy stalo, že jste někde přišli a bylo zavřeno? Nejdramatičtější to je, když děláme něco na poslední chvíli a potom přijdeme třeba na úřad a je zavřeno. Nebo když něco slíbíte dětem, ony se na to dlouho těší, potom přijedete na místo a je zavřeno. Ale může to být i v jiných souvislostech. Třeba od 13 let sníte o tom princi, který se stane vašim manželem. A teď je vám 30 a každý, na kterého jste narazila, jako by měl cedulku „zavřeno.“ Možná hledáte práci a kdekoliv přijdete, tak narazíte na „zavřeno.“ Možná bojujete se závislosti či zlozvykem, ale všechny vaše snahy jako by narážely na neviditelného nepřítele – zavřeno! Možná zažíváte bolest a trápení a rychle hledáte, kdo by vás vyslechl a pochopil a všude je „zavřeno.“ Nemají čas, zrovna teď nemohou, rádi se s vámi sejdou později. Mnoho různých situací můžete zažívat, kdy ono „zavřeno“ tak hrozně bolí. To nejhorší zavřeno však čeká člověka, který se v soudný den postaví před Ježíše, a kterému Ježíš řekne: „Zavřeno. Neznám tě!“

Ale teď ještě žijeme. A do všech těchto zoufalství dnes zní jedno obrovsky hlasité OTEVŘENO. A to nám může pomoci ve všech situacích, kde zatím bylo zavřeno. To otevřeno zní od hrobu, kde byl pohřben Ježíš Kristus. Ten hrob je totiž otevřen a je prázdný! No ne tak úplně prázdný. Pokud našli ten pravý, tak dnes určitě není prázdný, ale jsou tam desítky turistů, kteří se přišli podívat, že v něm nikdo není. Hrob je otevřený, je prázdný, protože Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Jaký to má dopad? Poslechněme si dnes apoštola Pavla.

 

Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho. Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, 'dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy'. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem. (1. Kor. 15:20-28)

 

Milí přátelé, podívejme se společně na to, co nám tady říká apoštol Pavel. Já bych chtěl z toho vypíchnout dvě myšlenky, respektive dvě odpovědi na otázku, o čem svědčí otevřený hrob?

 

1. Kristus je první, kdo byl vzkříšen

                Ten otevřený hrob svědčí o tom, že Kristus byl první, kdo byl vzkříšen. Tím vlastně začínal i ten náš dnešní text. Pavel psal: „Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.“ (v.20) Ale v tento moment byste měli začít protestovat. Vždyť nebyl první. Vždyť v Bibli jsme už před tím četli o jiných, kdo byli vzkříšeni. Dokonce Ježíš několik osob vzkřísil, třeba Lazara. Tak co to tady máme? Že by chyba v Bibli? Přátelé, Pavel samozřejmě dobře znal Starý zákon a určitě byl dobře seznámen s životem Ježíše. Přesto napsal, že Ježíš byl první, kdo byl vzkříšen. Proč? Protože všichni, kdo byli vzkříšeni před tím, zase později umřeli. Jejich vzkříšení jim pouze prodloužilo o nějakou dobu život, ale oni zase umřeli. Ježíš je ale první, kdo byl vzkříšen a už nezemřel a nezemře! A v tom je Jeho prvenství.

                Celé křesťanství stojí na tomto faktu. Na faktu, že Kristus zemřel a je vzkříšený. A v tom se křesťanství liší od všech náboženství světa. Žádné náboženství nestojí na obdobné historické realitě. Většina náboženství stoji na tom, že hlavní představitel přijal proroctví, měl sen nebo vytvořil nějakou ideologii. Křesťanství jediné říká, že stojí a padá na Kristu, na Jeho smrti a vzkříšení. Dnes je samozřejmě těžší toto ověřit, ale v době vzniku církve bylo lehké ověřit, zda toto je pravda nebo není. Se vzkříšeným Kristem se setkalo více než 500 osob. Kdyby si to někdo vymyslel, současníci Krista by tyto události dávno dementovali. Ale tak se nestalo, protože Ježíš byl opravdu vzkříšený. Hrob zůstal otevřený a zůstal prázdný.

Kdyby ale zůstalo pouze u této zprávy, pak by to sice bylo zajímavé, ale v tom, že byl Ježíš vzkříšený, ještě nevidíme žádný dopad na naše životy. Ale Ježíšovo vzkříšení má dopad na naše životy. A apoštol Pavel nám tady připomíná, co znamená pro nás, že hrob je otevřený. Kristus je sice první, kdo byl vzkříšen, ale …

 

2. Kristus není poslední, kdo byl vzkříšen

                Apoštol Pavel velmi zdůrazňoval, že Ježíš byl první, kdo byl vzkříšený, především proto, aby nám došlo, že nebyl poslední. Když o někom říkáme, že byl první, tak předpokládáme, že byli nebo budou ti, kdo budou druzí, třetí, a další. Když řekneme, že Martina Sábliková byla na olympiádě první v rychlobruslení na 5.000 m, tak víme, že byly i ty ženy, které dojely na dalších místech. Když řekneme, že Amundsen byl první na jižním pólu, tak víme, že druhý by Scott a následovali i další. Když žena mluví o svém prvním manželovi, tak je jasné, že jich měla více. Prostě slovo první používáme jen tehdy, když víme nebo očekáváme, že byli i další. A tak když Pavel říká, že Kristus byl první, kdo byl vzkříšen, tak nám už touto větou Pavel ukazuje, že Kristus nebyl poslední, kdo byl vzkříšen. Kdo jsou tedy ten druhý, třetí a další, kdo byli vzkříšeni jako Ježíš? Pavel to vysvětluje v dalších verších. Poslouchejme: „A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (v. 21-22)

                Apoštol Pavel říká, že všichni dojdou života, všichni budou vzkříšeni. Pavel tady připomíná historii a říká, že stejně tak jako Adam byl první, kdo zhřešil a skrze něj se stali všichni hříšnými, tak Kristus je první, kdo vstal z mrtvých a skrze Něj všichni dojdou života – tedy zmrtvýchvstání. Ježíš je první, ale ne poslední. Všichni budou následovat.

                Pavel tady sice říká, že všichni dojdou života, ale už v dalším verši to upřesňuje a vysvětluje, které všechny myslí: „Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.“ (v.23) Když tedy Pavel mluví o všech, tak mluví o všech, kdo jsou Kristovi. Nemluví o všech lidech světa. Vzkříšeni k životu budou pouze ti, kdo jsou Jeho. Vzkříšeni k životu budou ti, kteří patří Kristu. Patříš Kristu? To je ta nejdůležitější otázka a my ji tady v různých formách klademe často. Patříš Kristu? Jak můžeš vědět, že ano? Pokud zažíváš lítost nad svou bídou, pokud přijímáš od Ježíše Krista odpuštění a pokud toužíš žít tak, jak chce On, pak je to známka toho, že On milostivě působí ve Tvém životě a že Mu patříš. V tom případě je i pro tebe to slovo, že i tebe čeká vzkříšení k věčnosti v dokonalosti. A pokud Mu nepatříš, tak to můžeš dnes změnit. Prostě Ho o to popros. On chce, abys i ty byl v ten poslední den vzkříšený.

                Když se řekne Blaise Pascal, tak si většina z nás vzpomene na fyziku. Ano, především když se mluví o tlaku, tak si na Pascala vzpomeneme, protože právě jednotka tlaku je po něm pojmenována. Přestože se Pascal nedožil ani 40 let, byl vynikající fyzik, ale také matematik, mechanik a teolog. Jeho otce obvinili z neoprávněného obohacování. Aby prokázal otcovu čestnost, sestrojil počítací stroj. A právě proto se jeden z prvních programovacích jazyků jmenoval Pascal. Svou praktičnost projevil i v jiných oblastech. Například je nazýván otcem veřejné dopravy. Sestrojil totiž vozítko a jeho název zněl Karosa. Ale to není to důležité, co chci říci. Pascal byl člověkem víry. A velkým obhájcem křesťanství. A já chci přidat jeho citát, který odráží jeho životní zkušenost. Pascal řekl: „Poznání Boha bez poznání vlastní mizérie vede k pýše. Poznání vlastní mizérie bez poznání Boha vede k zoufalství. Poznání Ježíše Krista je nejlepší volbou, protože vede k naleznutí Boha i vlastní mizérie.“ Ty první dvě cesty vedou ke slepému konci. Na jejich konci je zavřeno. Poznání Krista vede k dobrému cíli, protože v Něm nacházíme východisko z našich slabostí a bolestí. U Něj je OTEVŘENO.

                A já jsem vždy nesmírně vděčný, když vidím, že lidé nacházejí tohoto Krista. Jsme vděčný, že i v posledních měsících jsem viděl ty, kteří ke Kristu přicházeli, kteří Jej poznávali a kteří v Něm našli to velké OTEVŘENO! Díky Pánu Bohu za to!

                Ano, to, že se spolehnete na Krista, automaticky nevyřeší vaše problémy s tím, že nemáte partnera, že nemáte práci, že nemáte přátele. Nicméně to, že Kristus vstal z mrtvých, nám ukazuje, že On žije a že u Něj je OTEVŘENO. Kdokoli k Němu může přijít, nikdy nebude zavřeno. Kdykoli k Němu můžeme přijít, nikdy nebude zavřeno! S čímkoli k Němu můžeme přijít, nikdy nebude zavřeno! Můžeme k Němu přijít v radosti nebo smutku, v nadšení nebo zoufalství, s děkováním nebo s prosbami, u Něj nikdy nebude zavřeno. Jeho vzkříšení jasně proklamuje: Je OTEVŘENO. Pojďte ke Mně všichni!

Ježíš nám ukazuje, že On není poslední, kdo byl vzkříšen. Ukazuje nám, že čeká na nás a připravuje naše vzkříšení. A to je naše naděje na věčnost, ale tady také nacházíme sílu pro ty zápasy tady v tomto světě.

                Milí přátelé, Kristův hrob je prázdný. Je tam nápis: OTEVŘENO! A Kristus chce být tím, kdo bude otevírat vaši cestu k věčnosti, ale také mnoho dalších cest v této časnosti, o kterých se vám zatím ani nezdálo. Přijďte k Němu s důvěrou a radujte se dnes z toho, že hrob je prázdný. Je to i pro nás všechny nesmírně dobrá zpráva.