Jdi na obsah Jdi na menu
 


31. 12. 2021

Jistota pro rok 2022

Naše dcera Miriam studuje v USA v Minneapolis na Biblické škole. I já s manželkou jsme tam kdysi studovali. Bylo to klidné velkoměsto na severu USA. V minulých letech se mnoho změnilo a to především po smrti George Floyda. Následně vypukly násilné protesty. Letos proběhl soud s policistou, který jej usmrtil a ten byl shledán vinen. V současné době probíhá další soud s policistkou, která také v Minneapolis zastřelila muže tmavé pleti, když si údajně spletla teaser s pistolí. Lidé tam s napětím sledují tyto soudní procesy.

I u nás občas sledujeme významné soudní procesy. Biblické texty, které jsou spojené s koncem roku, také často hovoří o soudu. A tak je tomu i dnes. Řeč o soudu nás asi moc neláká, ale už teď vám mohu slíbit, že za ten dnešní text nám přinese mnoho povzbuzení.

 

Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje! Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč? Jak je psáno: "Denně jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme jako ovce určené na porážku." Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Římanům 8, 31-39)

             

Apoštol Pavel v předchozích verších popisuje, co Pán Bůh pro nás udělal a jak nás v Ježíši Kristu zachránil. A pak pokládá otázku, co ještě k tomu dodat. Je to jasné. A přidává jakési shrnutí s pohledem právě na budoucnost.

Hned ta první věta je motem toho, co přichází dále. „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?“ (v.31-32) Pavel tady říká, že jako věřící lidé máme Pána Boha na své straně a nemáme se vůbec čeho bát, protože jsme se přesvědčili, že Bůh udělá cokoli, pro naší záchranu. Vždyť obětoval dokonce svého Syna. Tak moc Mu na nás záleží. On nám dá všechno, co potřebujeme. Nemusíme se bát ani toho nového roku. Ano, mohou se dít kdejaké věci, ale v tom všem máme na své straně Pána, kterému můžeme důvěřovat.

V následných verších nás opět formou otázek apoštol Pavel směřuje k budoucnosti a konkrétně k poslednímu soudu. Bible totiž říká, že se po odchodu z tohoto světa jednou postavíme před Pána Boha, který jako nejvyšší autorita posoudí náš život. To je něco, co u mnohých vzbuzuje obavy. Apoštol Pavel nám tady říká, že se nemusíme bát ani dalšího roku, ale ani odchodu na věčnost a posledního soudu. Pojďme se spolu podívat na tři jistoty, které nám připomíná.

 

1. jistota: Nikdo nás neobviní

Apoštol Pavel pokládá důležitou otázku: „Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím?“ (v.33) A jaká je odpověď? Tři slova: „Vždyť Bůh ospravedlňuje!“ Hotovo. Není co řešit. Pavel tady jasně a hlasitě proklamuje, že Boží vyvolené nikdo u posledního soudu neobviní. Obvinění je vždy počátek celého soudního procesu. A Pavel říká, že na Boží vyvolené není co žalovat, není je z čeho obvinit.

Kdo je Boží vyvolený? To je ten, kdo z Boží milosti uvěřil Ježíši Kristu. To je ten, který vírou přijal to, co andělé hlásali pastýřům, že se narodil Spasitel, tedy Zachránce. To je ten, který uvěřil tomu, co anděl říkal ve snu Josefovi, že Ježíš přišel, aby spasil lid z jeho hříchů. Vyvolený Boží je ten, který takto uvěřil a žije život ve víře v tohoto živého Ježíše Krista. A takovému člověku Pavel připomíná, že není nic, z čeho by mohl být obviněn. Proč? Protože ten Ježíš na kříži udělal tečku za vším zlem, kterého ses dopustil a ještě dopustíš.

Díky Ježíšovu odpuštění tě Bůh ospravedlňuje, tedy prohlašuje za spravedlivého. To není jako milost prezidenta, který propustí z vězení a odstraní tím některé následky viny. To je ospravedlnění. Bůh tebe, hříšného člověka, který ses dopustil a dopouštíš tolika zla, prohlašuje za naprosto spravedlivého. To vše díky oběti Ježíše Krista. Bůh říká, že na tobě už nevidí žádný hřích. Všechny hříchy jsou ti prominuty. Nemusíš se stále dívat zpět na hříchy svého mládí. Nemusíš mít výčitky svědomí, kvůli toho, co jsi někdy zvoral. Nemusíš se stále trápit otázkou, zda ti kdy bude odpuštěno. Bůh tě prohlásil za svatého – bezhříšného člověka. Ďábel tě nemůže obvinit. Nenechej si předhazovat tu starou špínu. Klidně ďáblu řekni, ať se klidí, protože nemá šanci. Bůh tě vyvolil a to je trumf, který nelze přebít. Tak obrovský dosah mají ta tři slova: „Vždyť Bůh ospravedlňuje!“ Na poslední soudu nebude nikdo, kdo by tě obvinil.

 

2. jistota: Nikdo nás neodsoudí

Podívejme se na další otázku: „Kdo je (vyvolené Boží) odsoudí?“ (v.34) Pavel pokračuje k další fází soudního procesu. Prvně se ptal, kdo nás obžaluje a teď se ptá, kdo nás odsoudí. Jaká je odpověď? „Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!“ (v.34)

Co to tady Pavel píše? Píše, že ten Ježíš Kristus, který zemřel za všechno zlé, co jsem já kdy vykonal, ten bude u toho posledního soudu mým obhájcem. Bude se za mne přimlouvat, bude za mne mluvit. Milí přátelé, pokud patříte mezi vyvolené Boží, pak máte na posledním soudu nejlepšího obhájce. A mohu vám garantovat, že Ježíš nikdy žádný soudní spor neprohraje. Víte proč?

Když ďábel přijde a řekne: Jana v mládí pila jak duha, kouřila s kamarády trávu a kradla v Tesku. Zhřešila, půjde do pekla. Pokud má Jana Ježíše jako obhájce, pak Ježíš řekne: Tato Jana mi později uvěřila a nyní je Boží dítě. Já jsem za ty její hříchy zemřel. Jsou zaplaceny.

Když ďábel přijde a řekne: Tenhle důchodce, Josef, když mu bylo 18, vyspal se s Ančou, udělal ji dítě a potom od ní zbaběle utekl. Zhřešil ošklivým hříchem, beru ho do pekla. Ježíš přijde a řekne: Josef činil ze svého hříchu pokání, uvěřil mi a já jsem mu dal nový život. Já jsem za tyhle jeho hříchy prolil svoji krev.

Nebo ďábel řekne: Tenhle Petr, zanedbával svou rodinu a seděl od rána do večera v práci. Práce pro něj byla bohem. Do pekla s ním. Ježíš přijde a řekne: Petr mi uvěřil, rozpoznal svůj hřích, činil pokání a změnil svůj život. Za tenhle Petrův hřích jsem zemřel. A klidně si do tohoto vzoru doplňte své jméno a jakékoli své hříchy. Přidejte i vaši lenost, pýchu, závist či nepoctivost. Co o vás jednou řekne Ježíš? Bude váš obhájce?

Přátelé, nechci tady dávat falešné jistoty těm, o kom neplatí, že jste Boží vyvolení. Pokud Ježíši nevěříte, pak jednou budete bez obhájce. A tím pádem nemáte šanci.

Taky nechci říct, že jako věřící můžeme hřešit, jak se nám zachce, protože Bůh nám vše odpustí. Pokud takto někdo přemýšlí, tak asi Ježíše nezná.

Na druhé straně chci ještě jednou jasně a hlasitě vyznat, pokud věříš Ježíši Kristu, pak On bude Tvůj obhájce a na posledním soudu tě nikdo neodsoudí, protože Ježíš už byl odsouzen místo tebe za všechna tvá provinění, i za ta budoucí.

 

3. jistota: Nikdo nás neodloučí

Poslední fáze procesu. Mluvili jsme o obžalobě, o rozsudku a teď přicházíme trestu. Nejvyšším trestem u nás je odnětí svobody. Tedy odloučení od rodiny, od přátel, od domova. Vězení. Pojďme se opět podívat na Pavlovu otázku: „Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?“ (v.35) A Odpověď: „Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpečí nebo meč?“ (v.35) Výčtem těchto těžkostí chce Pavel říci, že nic a nikdo nemůže způsobit, že bychom skončili uvězněni. Nic nemůže způsobit, že bychom byli bez Kristovy lásky. Být bez Kristovy lásky, to je peklo, věčně vězení.

Peklo je tam, kde není láska Kristova, láska Boží. Peklo je ta prohra, odnětí svobody, věčnost bez Boha. Pavel říká, že pokud jsme vyvolení Boží, nečeká nás tato katastrofa, ale naopak, čeká nás věčnost s Ježíšem, a to je nebe.

Aby nás Pavel povzbudil, přidává další situace s ujištěním, že nás nemohou okrást o tu věčnost s Ježíšem. Pavel píše: „Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (v.38-39) Nic nás neuvězní, nic nás neoddělí od svobodného života s Ježíšem Kristem.

Milí přátelé, dovolte ještě jeden příklad, abych doplnil to, co nám tady apoštol Pavel píše. Apoštol Petr věřícím napsal: „Váš protivník, ďábel, obchází jako 'lev řvoucí' a hledá, koho by pohltil.“ (1.Petr 5,8) Ďábel často řve. Někdy řve skrze války a trápení, jindy skrze pandemie, někdy třeba skrze blahobyt. Ale musím připomenout jednu důležitou informaci o řvoucích lvech. Pokud lev řve, tak nezabíjí. Řevem lev nic neuloví. Řevem chce nahnat strach a vyplašit. Pokud strach nezvítězí, pak je potenciální oběť v klidu. Pokud strach zvítězí, tak zvíře vyběhne pryč ze svého úkrytu a běží pryč od hlasu lva. Víte, kde běží? Přímo mezi smečku lvů, která čeká na druhé straně, aby zabíjela. Řvoucí lev má pouze plašit. A tady nám Petr připomíná něco moc důležitého. To jediné, co nás může okrást o tu Boží přítomnost, o ty jistoty které máme v Ježíši Kristu, jsme jen my sami.

Pokud my přestaneme věřit Ježíši a začneme utíkat jinde, pak můžeme být odloučeni od lásky Kristovy. Pouze my sami se můžeme oddělit od Boží lásky. Ježíš nás nedrží násilím, dává nám svobodu. Pamatujme, že nic nás neodloučí od Jeho lásky, jedině my sami od ní můžeme odejít či utéct.

Přátelé, ten text byl pro nás obrovským povzbuzením, že se nemusíme bát, protože máme Ježíše na své straně. Nikdo nás tedy nemůže obžalovat, odsoudit či oddělit od Ježíše. V něm je naše jistota pro příští rok i pro věčnost.

Tento text je zároveň velkou výzvou, abychom nebyli pyšní a sebevědomí. Naše jistota nespočívá v nás, ale v Ježíši Kristu. A my nutně musíme posilovat svoji víru, abychom snad od Něj neodešli. A víra, důvěra se povzbuzuje vždy blízkostí. Potřebujeme být Ježíši blízko. To můžeme dělat skrze čtení Bible, modlitbu, účast na setkáních s dalšími věřícími. Takže na rozhraní roku děkujme za Boží blízkost v roce 2021 a usilujme, abychom Mu byli blízko v roce 2022. Potom se nemáme čeho bát. Můžeme si být jisti.

Přeji vám nový rok přežitý beze strachu, v důvěře v Ježíše.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář