Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křesťané, neopakujme stejnou chybu!

4. 12. 2014

a.jpgMilí přátelé, dovolte, že začnu ilustrací. Letos jsem byl poctěn tím, že jsem dvakrát ve dvou různých rodinách montoval stejnou skříň. Byla trochu větší a složitější, bylo třeba pomocníky a zabralo to dost času. Byly to starší skříně a neměli jsme návod.  Když jsme stavěli tu první, uvědomil jsem se, že jsme jeden díl namontovali vzhůru nohama. Museli jsme zase kus skříně rozebrat, daný díl otočit a pokračovat dále. Když jsme stavěli o pár měsíců druhou stejnou skříň, tak jsem si říkal, že si na tento díl musíme dát pozor. Takže jsme si dávali pozor a dolní část jsme opravdu měli dole a horní nahoře. Ale po nějakém čase jsme zjistili, že ten díl mám namontován obráceně. Co mělo být vpředu, bylo vzadu a naopak. Proč to říkám. Asi by mi bylo lehčí nepřiznávat se ke své hlouposti, ale říkám to proto, abychom se z chyb poučili. Ne, nebojte se. Kázání nebude o stavění skříní. Chceme se poučit od následovníků Ježíše. Dnešní text totiž odhaluje jednu chybu Ježíšových následovníků a já bych byl rád, abychom ji my neopakovali. Ale teď už si přečtěme dnešní text, který přináší to adventní poselství o příchodu Ježíše.

Audio záznam naleznete zde.

Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma. Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: 'Pán je potřebuje.'" Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl. Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: "Proč to oslátko odvazujete?" Oni odpověděli: "Pán je potřebuje." Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili. A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu. Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. Volali: "Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!" Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: "Mistře, napomeň své učedníky!" Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení." Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím. Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí a sevřou tě ze všech stran. Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil." (Lukáš 19:28-38)

 

                Přečetli jsme známý adventní text o tom, jak Ježíš vjíždí do Jeruzaléma. Tento text se čte jak v květnou neděli, tak v adventu, protože v adventu si připomínáme, že Ježíš přijde znovu. A advent nás volá, abychom byli připraveni. Abychom byli připraveni, potřebujeme znát Pána Ježíše Krista. A v našem textu vidím ze strany zástupu jedno velké pochopení reality a na druhé straně jedno velké nepochopení – tedy pochybení. Chci se společně s vámi nad tím zamyslet a hlavně je mým cílem, abychom se poučili z tohoto příběhu a dělali dobře to, co dělají dobře oni a na druhé straně, abychom nedělali stejnou chybu, jaké se dopustil ten zástup.

 

1. Velké pochopení

                Podívejme se nejprve na to pozitivní. Ježíš na této zemi aktivně sloužil asi 3 roky. A lidé Ho sledovali a došli k nějakým závěrům. To jak Ježíše viděli mnozí lidé, nacházíme v tom našem textu. V prvé řadě tady vidíme poslušné učedníky. Beze slova šli a udělali, co jim Ježíš řekl. Ježíš je požádal, aby šli pro cizího osla a aby ho přivedli. Oprávněně mohli mít milion výmluv. Ale oni už věděli, jak naložit se slovem Ježíše Krista. Vždy se oplatilo poslechnout. A oplatilo se poslechnout i tehdy, když jim to nedávalo smysl. Dobře si pamatovali, že když měli platit daň, Ježíš je poslal chytit rybu a podívat se ji do pusy. Byl tam peníz. Pamatovali si, jak Ježíš řekl malomocným, aby se šli ukázat kněžím. Ti šli a cestou byli uzdraveni. A mohli bychom tady dávat spoustu dalších příkladů. Učedníci teď už jasně věděli, že poslechnout Ježíše se oplatí. Víme to i my?

                Ale velké pochopení nevidíme jen u vybraných učedníků, ale i u širšího zástupu těch, kdo byli kolem Ježíše. Podívejme se znovu na to, jak se zástup chová: „Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.“ (V.37) Čteme tady, že přítomnost Ježíše vedla zástup k radostné a hlasité oslavě Boha. Zástupy lidí viděly Ježíšovy činy a znaly Jeho učení, a tak Boha oslavovaly. Ti lidé to nedělali jen tak trochu na půl plynu, oslavovali Boha radostně a hlasitě. Lukáš zaznamenává také jejich slova.  Volali: „Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ (v.38) Oni Ježíše správně nazývali požehnaným Králem. Poznali, že On přichází ve jménu Hospodina. To je jistě velice důležité a správné poznání. Také tady vidíme, jak vyznávají to, co andělé zvěstovali pastýřům. Věděli, že přichází čas pokoje a slávy. Oni opravdu pochopili, že Ježíš přináší pokoj.

                Vidíme také farizee a jejich aktivitu. Přicházejí k Ježíši a říkají: "Mistře, napomeň své učedníky!" Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení."(v.39-40) Farizeové přicházejí a žádají Ježíše, aby lidi umlčel, protože Mu provolávají slávu, která patří pouze Bohu. Ale Ježíš potvrzuje, že tito lidé Ho správně rozeznali jako toho, kdo je hoden nejvyšší chvály. Ano, oni to pochopili a správně Ho oslavují. Správně v něm viděli Krále. Chtěli Mu sloužit. V tom je následujme!

                Milí bratři a sestry, evangelista Lukáš nám tady ukazuje, že učedníci a zástupy správně pochopili dvě věci. Pochopili, že je dobré poslouchat Ježíše a že Ježíš je hoden chvály. A v tomto je potřebujeme napodobovat my, kdo čekáme na druhý příchod Ježíše. I my to potřebujeme chápat, ale nejen chápat, ale i žít.

                Dovolte, že tady uvedu příklad, který použil Charles Swindoll. Představte si, že ředitel velké společnosti odjede na roční dovolenou. Rozdělí úkoly zaměstnancům a řekne jim, že je bude skrze dopisy posílat pokyny. Za rok se vrátí a uvidí, že vše je v totálním chaosu, lidé se baví a povídají si, užívají si, nikdo nic nedělá a firma je v rozkladu. Ředitel si tedy svolá zaměstnance a ptá se jich, zda dostávali jeho dopisy s instrukcemi. A oni řeknou, že dostávali. Řeknou, že si je všichni zkopírovali a každý má dokonce několik kopií všech instrukci. Mají je také v elektronické verzi v mobilech či počítačích. Každý večer před spaním si většina zaměstnanců vždy několik řádků přečte. Někteří si ty nejdůležitější rady podtrhávají, někdy i barevně, a dokonce se naučili některé pasáže z jeho dopisů zpaměti. Navíc mají jednou týdně firemní setkání, kde jim vedoucí oddělení pomáhá pochopit, o čem jim ředitel v těch dopisech vlastně píše. Všem ve firmě bylo dobře, moc si to užívali a čekali na návrat ředitele a na to, že dostanou velkou odměnu a bude to ještě lepší. Po takovémto vysvětlení se ředitel nevěřícně zeptá, zda poslechli ty jeho instrukce. A oni se odpoví: Poslechli? Ne, my jsme si je věrně četli a učili jsme se je.

                Bratři a sestry, Boží slovo nás volá: „Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!“ (Jakub 1:21) Nestačí Boží slovo znát. Nestačí znát Boží instrukce. Co z toho, kdyby si učedníci udělali biblické studium na téma „Jak přivést Ježíši osla“ a osla by nepřivedli. Je třeba poslechnout. Ano, musíme to slovo slyšet a číst. Musíme přemýšlet, co znamená pro nás, ale tady to nekončí. Musíme také poslechnout. Čtěme tedy Boží slovo a prosme o sílu žít to, co čteme. A tak když očekáváme Ježíše, očekávejme Jej tím, že Mu budeme poslušní a že Jej budeme oslavovat. Tak to dělal zástup, když Ježíš vjížděl do Jeruzaléma. A dělali to dobře. Budeme-li my mlčet, bude Ježíš oslavovat kamení!

 

2. Velké pochybení

                Pokud chceme být připraveni na Kristův příchod, potřebujeme stejně jako ten zástup poslouchat a oslavovat Krista. Ale je tady i druhá stránka věci. Ten zástup žil v jednom obrovském omylu, dopustil se velkého pochybení. A Ježíše to dohnalo k pláči. Čteme: „Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.“ (v.41-42) O čem to Ježíš mluví? V čem byl ten velký omyl zástupu? Ten omyl byl v tom, že očekávali, že Ježíš vjede do Jeruzaléma a oni Ho učiní králem a život už bude báječná pohádka. Ano, tak jim to dávalo smysl. Vždyť Bůh jim zaslíbil velkého krále a vysvoboditele. A nikdy ho nepotřebovali více než teď, když byli v područí Římanů. Zdálo se to být jasné.

                Ale my dnes víme, že se velice mýlili. Cesta k záchraně nevedla přes takové vítězství, jaké si představovali. Cesta k záchraně vedla přes to, že Ježíše zatkli, mučili, bili, bičovali, posmívali se Mu a nechali Jej zemřít hroznou smrtí. Následovalo pronásledování křesťanů, jejich rozptýlení, zničení Jeruzaléma. A toto viděl Ježíš. A oni to neviděli. A Ježíš plakal, protože viděl tu bolest a také jejich nepřipravenost.

                Oni očekávali bezbolestnou a pohodlnou cestu k vítězství. A Ježíš věděl, že to musí být jinak. On věděl, že musí zaplatit svým vlastním životem, aby nás zachránil. On také věděl, že svým životem musí zaplatit i mnozí další. Jeho následovníci budou pronásledováni. Cena za následování Krista je totiž vysoká.

                Zástup očekával lehké vítězství a přicházející blaho. Ano, Kristova cesta kříže byla cestou k triumfálnímu vítězství a k blažené věčnosti. Vždyť Ježíš svoji smrtí zaplatil za naše hříchy, porazil smrt a vydobyl slavné vítězství. Ale zástup se tragicky mýlil, protože nebyl připraven zaplatit cenu za velké vítězství.

                My lidé vždycky chceme jít pohodlnou cestou. I ty zástupy chtěly Ježíše jako krále pohodlnou cestou. Ale Ježíšova cesta byla cesta utrpení. Možná teď někoho zarmoutím. Ale cesta následování Ježíše Krista často není cestou pohodlnou. Někdy za mnou přijdou lidé s prosbou o křest a říkají, že chtějí dítě pokřtít, aby bylo klidnější a zdravější. Následování Krista neslibuje klidnější a zdravější život. A pokud si to myslíte, tak se mýlíte stejně jako ti učedníci. I nad vámi Ježíš pláče.

                Samozřejmě se můžeme modlit za zdraví. Samozřejmě se můžeme modlit, za ochranu. Ale Boží cesty jsou někdy jiné. My to nechápeme. Stejně jako učedníci nechápali, proč jim Ježíš říká, že bude muset trpět a zamřít. Buďme těmi následovníky, kteří nepochybí. Neplánujme Bohu, co má dělat, koho má uzdravit, a jak má řešit naše problémy. Ano, modleme se za pomoc. Ale modleme se za Boží vůli a naše poslušné následování. Tak nepochybíme a uvidíme Ho každodenně přicházet do našich situací a jednu Ho uvidíme, jak přichází naposledy se vší slávou a velikostí. To bude konec Adventu. Ježíš přijde.

Ale možná se mýlíme i v dalších oblastech. V adventu bude zpívat písně o tom, že čekáme na příchod Pána Ježíše. Ano, určitě, očekáváme Ho jako toho, kdo jednou přijde a s Ním konec tohoto světa. Ale zatím než přijde, Ho máme čekat. A i v této době On denně přichází. Někdy přichází jako potřebný člověk a my možná nejsme ochotni pomoci. A přitom zpíváme „Přijď Ježíši!“ a Ježíš pláče. Někdy možná přichází jako člen rodiny a my už s ním nemáme trpělivost. A přitom zpíváme „Přijď Ježíši!“ a Ježíš pláče. Někdy přichází jako ten, kdo nás napomene a my jsme příliš hrdí, abychom napomenutí přijali. A přitom zpíváme „Přijď Ježíši!“ a Ježíš pláče. Někdy mluví skrze ústa toho, kdo přináší Boží slovo a my toho řečníka kritizujeme za styl. A přitom zpíváme „Přijď Ježíši!“ a Ježíš pláče. Nedělejme tuto chybu.

                Milí bratři a sestry, jak čekáme Ježíše? Čekáme Ho s tím, že jsme Mu poslušni a že Jej oslavujeme? Pak děláme dobře. Ale poučme se od zástupu. Neudělejme stejnou chybu a nežijme ve falešných představách o tom, jak má Pán Bůh směřovat budoucnost a jak má přijít. Naopak, vložme svoji budoucnost do Jeho rukou a bděle Ho očekávejme. Každý den.  

Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář