Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lekce zdravení

23. 12. 2016

1---kopie.jpgJak jste dnes pozdravili ty, se kterými jste se potkali při příchodu do kostela? Někteří z vás řekli „dobrý den,” jiní „vítej,” někteří si při tom potřásli pravici. Možná někdo řekl „ahoj” a jiný zas „zdravím vás.” V naší kultuře máme spoustu formálních i neformálních pozdravů. A není tomu tak pouze v naší kultuře. Podobné je to téměř všude. Různé národy mají spoustu různých vyjádření, které lidé používají k tomu, aby se vzájemně přivítali. Dnes v našem textu budeme číst o jednom setkání a uslyšíme tam také jeden pozdrav. A právě o tomto pozdravu chceme přemýšlet. Takže pozorně poslouchejte a všimněte si právě toho pozdravu.

Audio záznam naleznete zde. (Zkrácená verze)

PowerPoint naleznete zde. (Zkrácená verze)

Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce." (Lukáš 1:26-33)

 

                Toto je známá příhoda o tom, jak anděl Gabriel přináší Marii zvěst o narození Ježíše. V tomto textu je spousta témat, o kterých bychom mohli hovořit. Například bychom mohli studovat to „divné proroctví” o tom, že Mesiáš se má narodit panně, mohli bychom přemýšlet o jménech a funkcích, které tady dává Gabriel Ježíši a podobně. Ale já jsem se rozhodl zúžit můj pohled na verš 28. To je právě ten verš, ve kterém nacházíme andělův pozdrav. A ve verši 29 čteme o Marii, že „se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.” Pokud Marii tato slova pozdravu zarazila a ona o nich přemýšlela, tak tím více bychom se měli my zastavit a zapřemýšlet o těchto slovech.

                Ten andělův pozdrav se skládá ze tří částí.

 

Část 1: Buď zdráva

                To je první část tohoto pozdravu. Je to pozdrav, který často používáme v naší kultuře. Ani se nezamýšlíme nad významem tohoto pozdravu. Skutečným významem tohoto pozdravu je v češtině to, že si přejeme zdraví. A je to určitě hezké přání, protože zdraví má obrovský a zásadní význam pro naše životy. Všichni po zdraví toužíme, modlíme se o ně, usilujeme o ně. Zdraví a léčení jsou stále častějšími tématy různých diskuzí či relací. Máme stále více pořadů o zdraví, ale také více léků, vitamínů a to znamená také spoustu reklamy týkající se zdraví.

                Možná vás to moc nepřekvapí, ale ten původní pozdrav, tak jak jej zapsal Lukáš, který byl lékařem, nemá se zdravím nic společného. Kdybychom to slovo doslovně přeložili, pak by to byl rozkaz „raduj se!” To je význam tohoto řeckého slova.

                Určitě není bez zajímavosti, že zatímco my si v pozdravu přejeme zdraví, tak na území Palestiny si přáli pokoj (Šalom) a radost. Tohle byly pro ně ty nejvyšší hodnoty.

                Nutno dodat, že tento pozdrav, raduj se, byl naprosto běžným pozdravem v době Ježíše Krista. A stejně tak, jako my se dnes nezamýšlíme nad tím, že někomu přejeme zdraví, tak si pravděpodobně ani mnozí Židé a Řekové neuvědomovali, že přejí někomu radost.

                Ale jedna skutečnost mne přesto zarazila. V Novém zákoně se tento pozdrav vyskytuje jen při třech příležitostech. Tady jsme mluvili o té první. Druhým, kdo tento pozdrav použil, byl Jidáš před tím, než Ježíše zradil polibkem. A pak to jsou ještě římští vojáci, kteří se vysmívají Ježíši po bičování. Je nám těžko, když se zamyslíme nad významem těchto pozdravů a když si je dáme do souvislosti s Jidášem a vojáky. Oni zrazují a mučí Ježíše a přitom mu říkají: Raduj se! Ale v té situaci nebylo nic, z čeho by se Ježíš mohl radovat. Marie stojí v jiné pozici. Ona má důvod k radosti. Anděl ji přináší novinu o příchodu Spasitele.

                A když už jsme se dívali do Nového zákona, podívejme se i do Starého zákona, lépe řečeno do jeho řeckého překladu. I tam najdeme stejné slovo, tentokrát je však použito ne jako pozdrav, ale jako opravdová výzva k radosti. Zmíním dva z pěti výskytů tohoto slova ve Starém zákoně. První je u proroka Sofonjáše 3:14: „Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská!“ Druhý text je u proroka Zacharjáše 9:9: „Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti“. Toto jsou verše, které se staly základem nejedné písně, kterou zpíváme v adventu. A to právě proto, že tato slova jsou spojená se zaslíbením Mesiáše. A teď je tady ten anděl a používá naprosto stejné slovo, které bylo spojeno se zaslíbením Mesiáše a které dobře znal každý Žid. Anděl říká „raduj se!“

                Drazí přátelé, toto je úžasná historická skutečnost. Ale je tady výzva i pro nás. Máme se radovat! Ano, my prožíváme „svátky radosti,“ přejeme si „radost,“ usilujeme o „radost.“ Ale nezaměnili jsme význam tohoto slova? Nezmaterializovali jsme jej příliš? Zamysleme se sami nad sebou! Co nám o Vánocích přináší radost? Neučinili jsme si z radosti cíl našich Vánoc?

                Pán Bůh ve Starém zákoně ustanovil spoustu svátků. Ty oslavy samotné, ta radost a to veselí, nebyly cílem. To byly pouze prostředky, které měly lidem připomínat, co významného pro ně Bůh učinil. Cílem bylo zachování a povzbuzení víry.

                To stejné platí i dnes. Cílem Vánoc není radost z hojnosti, radost z toho, že je celá rodina pohromadě, radost z toho, že si dáváme dárky. Tato radost je nesmírně důležitá a potřebná, protože je prostředkem, který nám má připomenout mnohem větší radost. Radost z toho, že přišel Mesiáš. A tak radost, kterou prožíváme o Vánocích, má být prostředkem, který povzbudí naši víru.

Pán Bůh nechce, abyste odsunuli z Vánoc radost. Jen ty Vánoce udělejte co nejradostnější, nakupte dobré jídlo, vyzdobte si byty, připravte krásné dárky. Ano udělejte to, jak nejlépe zvládnete. Ale uvědomte si, že radost z těchto hezkých věcí nás má vést k mnohem větší radosti, k radosti z narození Spasitele. Má nás vést k povzbuzení naší víry.

 

 

Část 2: Milostí zahrnutá

                To je druhá část pozdravu, kterým anděl oslovil Marii. Ta první část nebyla pro Marii sama o sobě překvapivá. Mnohém překvapivější byla tato část. Ve skutečnosti jde v řečtině o jediné slovo a rozhodně to nebylo slovo, které by někdo řekl šestnáctiletému chudému děvčeti, děvčeti, které nemělo žádný sociální status. To bylo slovo velice významné, protože v pozadí tohoto slova byl Bůh. Protože anděl nemohl zvěstovat milost nikoho jiného než samotného Boha. Bůh je tím, kdo zahrnul Marii milostí.

                A tak se Marie stává příjemkyní zprávy o omilostnění. Co znamená, že Marie byla zahrnutá milostí? O čem to tady anděl mluví? Vždyť má oznámit narození Spasitele. Tento verš nám, ale i Marii, ukazuje na to, kým Marie je. Marie je hříšnice, které byla dána milost. Ne, Marie nebyla nějaká světice, která si zasloužila být matkou Spasitele, protože žila bez hříchu. Maria byla prostou hříšnou ženou, která přijala milost. Když říkám, že byla hříšnou, tak tím neříkám, že byla bezbožná. Naopak, její charakter prozrazuje, že to byla žena, která milovala Hospodina a následovala Jej vírou. Přesto vše byla hříšnou ženou, která byla ospravedlněna milostí skrze svou víru.

Tento verš byl však v minulosti překroucen. Latinský překlad Písma, Vulgáta, který dominoval starověké a středověké církvi, má tento verš ve smyslu „milosti plná.“ Ale ještě horší než tento překlad byl výklad tohoto verše, kdy bylo (a někdy stále je) tvrzeno, že Maria má tolik milosti, že ji může rozdávat i dalším. Toto je však mylná interpretace. Marie není ta, kdo milost rozdává, ona je ta, kdo milost přijala, kdo byla milost zahrnutá. Dárcem této milosti je jedině Pán Bůh.

Co to tedy ta milost je? Známe třeba prezidentskou milost. Prezident dá milost tomu, kdo je vinen. Způsobí, že tento provinilec je propuštěn na svobodu. Ale tento člověk se už nikdy nezbaví záznamu v trestním rejstříku. Často slyšíme příklad o topícím se člověku, který nemá naději, že by se sám zachránil. Toto má zobrazovat člověka v jeho beznadějném zápasu s hříchem. Bůh je pak přirovnán k zachránci, který tohoto topícího se člověka z milosti zachrání. Toto však pořád ještě není dost dobrý příklad, protože Bible neříká, že umíráme, ale říká, že člověk bez Boha je mrtev. Takže ještě lepším příkladem Boží milosti je situace, kde utonulý člověk leží na mořském dně a je mrtev. Bůh se však k této rozkládající se mrtvole sklání a vdechuje nový život. Toto je milost. Toto učinil Pán Ježíš Kristus na kříži Golgaty. A pokud jste tuto záchranu vírou přijali, tak jste ti, kdo byli zahrnuti milostí. Už nejste mrtvoly. Jste zahrnutí milostí. Pokud jste to životní rozhodnutí pro Boha ještě neudělali, pak jste stále mrtvoly na mořském dně.

Ale milost nás nezahrnula pouze v době, kdy jsme byli spaseni. Bůh křesťana zahrnuje milostí každý den. Všímáte si toho? Uvědomujete si, co pro vás dnes udělal? Poděkovali jste mu za to, že jste měli sílu vstát ráno z postele zdraví? Poděkovali jste mu, že díky Jeho milosti budete mít o Vánocích plné stoly? Uvědomujete si, že pouze díky Jeho milosti budeme mít i letos Vánoční bohoslužby? Jste Bohu vděčni za to, že se můžeme společně scházet, že můžeme mít nedělní besídky a mládež? To všechno je Boží milost. Boží milost není abstraktní pojem, ona je viditelná všude kolem nás.

Bratři a sestry, nevím, zda si to uvědomujete, ale i vás zahrnula milost. Co s tím uděláte? Udělejte to, co Marie. Přemýšlejte o tom a jsem přesvědčen, že potom bude Pán Bůh oslaven. Výsledkem přemýšlení Marie byl nádherný chvalozpěv, který zazpívala na oslavu Boha. Přemýšlejme o Boží milosti a chvalme za ni Boha. Chvalme Jej a děkujme Mu.

Část 3: Pán s tebou

                Toto je poslední část toho pozdravu, který přinesl Gabriel. A tady je další obrovské povzbuzení a zaslíbení v jednom. Pán s tebou! Tato věta nemá sloveso. Když tam dodáme sloveso v přítomném čase, pak dostaneme obrovské povzbuzení: Pán je s tebou! Taková věta byla pro Marii určitě potvrzením, že to jak žije a čemu věří je v Hospodinových očích správné. Bůh totiž nebude přebývat v tom, kdo nejedná správně. Marie se viděla jako služebnice Páně a Bůh tuto její pokoru viděl a byl s ní.

Pokud do této věty doplníme budoucí čas, pak dostáváme nádherné zaslíbení, že Bůh s Marií zůstane, bude ji chránit a povede ji. Marie toto zaslíbení bezesporu potřebovala, protože byl před ní nelehký život. Nevíme přesně, kolik měla Marie dětí, ale bylo jich nejméně sedm a já bych řekl, že to je samo o sobě velice náročné. Plus nutno připočítat, že neměli jednorázové plenky a automatickou pračku. Navíc, je pravděpodobné, že Josef zemřel poměrně brzy, protože v době Ježíšovy dospělosti už o něm nic nevíme. Takže Marie se musela sama starat o všechny své děti. Ale to samozřejmě nebylo všechno. Tou největší bolestí bylo vidět, že Ježíš nebyl přijat, že byl mučen, popliván a zabit hroznou smrtí. Ano, muselo to být strašné, stát pod křížem vlastního Syna a sledovat, jak v agonii nespravedlivě umírá. Jaký pocit bezpráví a bezmocnosti.

                Jsem přesvědčen, že si Marie často opakovala slova anděla Gabriele: Pán s tebou! Co jiného by ji dodalo sílu přejít přes různé těžkosti života, než fakt, že její Pán je s ní.

                Drazí čtenáři, pokud patříte Bohu, tak On je a bude s vámi. Každý prochází přes nějaké těžké chvíle. A pro věřícího člověka platí to zaslíbení: Bůh s námi. Právě v době Vánoc na nás naše trápení a bolesti často doléhají nejvíce. Vás mladé možná trápí to, v jakém stavu jsou vaše rodiny. Bolí vás, když rodiče spolu nekomunikují, bolí vás, že nejsou věřící, bolí vás, že pro ně nejste lepším svědectvím. Ale pokud patříte Bohu, tak On je s vámi. On zná vaše pocity, zná vaše bolesti, zná vaše trápení a je s vámi. On vás bude posilovat a dá vám moudrost, jak jednat.

                Ale to neplatí jen pro ty mladé, ale pro každého. Možná se vy starší trápíte kvůli nemoci. Možná je to nemoc vaše nebo někoho v rodině. Možná dokonce prožíváte smutné Vánoce, protože někdo z vašich blízkých zemřel. Možná se trápíte, protože jste ztratili práci nebo ji nemáte jistou. Možná se trápíte, protože prožíváte odcizení od svých dětí. To zaslíbení je zde i pro vás! Ti, kdo následují Ježíše, mohou mít jistotu, že Bůh je s nimi.

                Pozdrav anděla Gabriele nám připomíná, že se máme radovat, abychom si uvědomili, co je smyslem Vánoc. Gabriel nám rovněž připomíná, že nás Bůh zahrnuje milostí a že Ho za to máme chválit. Nakonec nás povzbuzuje tím, že i uprostřed našich těžkostí, je Bůh stále s námi. Myslím, že toto jsou dostatečné důvody k tomu, abychom Mu byli vděčni. A to právě teď, když jsou před námi Vánoce.

Audio záznam naleznete zde.

PowerPoint naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář