Michal Klus - Je psáno...

Zjevení 5:1-14

A v pravici toho, který sedí na trůnu, spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi. Tu jsem uviděl mocného anděla, který vyhlásil velikým hlasem: "Kdo je hoden otevřít tu knihu a rozlomit její pečetě?" Ale nikdo na nebi ani na zemi ani pod zemí nemohl tu knihu otevřít a podívat se do ní. Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden tu knihu otevřít a podívat se do ní. Ale jeden ze starců mi řekl: "Neplač. Hle, zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův; on otevře tu knihu sedmkrát zapečetěnou." Vtom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný; měl sedm rohů a sedm očí, což je sedmero duchů Božích vyslaných do celého světa. Přistoupil k tomu, který sedí na trůnu, a přijal knihu z jeho pravice. A když tu knihu uchopil, čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců padlo na kolena před Beránkem; každý měl loutnu a zlatou nádobu naplněnou vůní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu. A zpívali novou píseň: "Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha; a ujmou se vlády nad zemí." A viděl jsem, jak kolem trůnu a těch bytostí i starců stojí množství andělů - bylo jich na tisíce a na statisíce; slyšel jsem je mocným hlasem volat: "Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení." A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: "Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!" A ty čtyři bytosti řekly: "Amen"; starci padli na kolena a klaněli se.

Kdo vlastně je Ježíš Kristus? Jedna z nejjasnějších pasáží, která nám vysvětluje kým Ježíš je, se nachází v knize Zjevení v páté kapitole. V prvních třech kapitolách knihy Zjevení čteme sedm krátkých dopisů sedmi sborům. Tato část nám je ještě poměrně známá. Ale potom už je to složitější. Čtvrtá kapitola vysvětluje, kdo je Bůh Otec a popisuje Jeho svatost. Pátá kapitola hovoří o Ježíši Kristu.

My očekáváme Ježíše. Kým je ten Ježíš, kterého očekáváme? Jaký je? Chtěl bych se s vámi podělit o tři pravdy z našeho textu, které nám ukazují, kdo je Ježíš. Cílem tohoto kázání je, abychom si vážili Ježíše ještě více a ještě vroucněji Ho oslavovali za to, jaký je a co pro nás učinil.

1. Ježíš zvítězil

Apoštol Jan zapsal slova, která mu v jeho vidění řekl jeden ze starců, kteří byli v přítomnosti Boží. Tento muž řekl: „Zvítězil lev z pokolení Judova, potomek Davidův.“ (v.5) Kdo jiný je tím lvem, panovníkem z pokolení Judova, než Ježíš Kristus. Ježíš Kristus je tím vládcem, jenž je nejslavnějším potomkem krále Davida.

Proč to tento muž říká? Proč je to pro nás tak důležité, abychom věděli, že Ježíš Kristus zvítězil? Protože bez Ježíše, který je vítězem je pouze pláč a bolest. Až do doby, kdy Janovi tento stařec řekl, že Ježíš zvítězil, Jan velmi plakal. Bez Ježíše je totiž život pouze pláč a bolest. Možná mi namítnete, že máte spoustu přátel, kteří jsou nevěřící nebo věří v někoho jiného než Ježíše a že oni nežijí smutně. Možná mi řeknete, že žijí moc hezky. A já vám samozřejmě věřím, protože i já znám spoustu takových lidí. Ale tento text mluví o konci věků. Mluví o době, kdy se Bůh postaví, aby soudil svět. A v té době bude mnoho lidí plakat. A kdyby nebylo Ježíše, tak bychom plakali všichni.

Tento text nám říká, že Ježíš zvítězil. Co to pro nás znamená? Znamená to, že máme naději. Ježíš totiž porazil satana a smrt. Ježíš je triumfální vítěz. On nezvítězil jen v nějakém sporu, v nějaké bitvě nebo v několik desítek let trvající válce. On zvítězil v celém vesmíru a Jeho vítězství je definitivní na věky věků.

Ten stařec Janovi řekl, že Ježíš je lvem. A Jan byl pravděpodobně hodně překvapen tím, co viděl: „Vtom jsem spatřil, že uprostřed mezi trůnem a těmi čtyřmi bytostmi a starci stojí Beránek, ten obětovaný.“ (v.6) Jan čekal lva a uviděl beránka. Čekal vítěze a krále, protože toto je symbolika lva. A uviděl beránka, toho který měl ještě na sobě známky toho, že byl obětován. Toto je jeden z nejvýznamnějších obrazů v Bibli. Ježíš je najednou popsán jako lev i jako beránek. Je popsán jako vítěz i jako ten, kdo zemřel a byl obětován. A přitom si to neodporuje a ten náš text vysvětluje proč. O Ježíši bylo řečeno: „Svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras a učinil je královským kněžstvem našeho Boha.“ (v.9) Stejně jako lidé kdysi obětovali beránka, aby jím Bůh odpustil hříchy, tak i Ježíš byl obětován jako Beránek. Ten, který stvořil tento svět a kdo byl králem nade vším vzal na sebe roli beránka a zaplatil za můj a za tvůj hřích. A tímto činem vyhrál rozhodující bitvu a stal se věčným vítězem.

Židé očekávali krále, který usedne na Davidův trůn, a ve skutečnosti přišlo dítě narozené ve stáji, protože jinde nebylo místa. Učedníci a zástupy očekávali, že se Ježíš stane králem a osvobodí je od Římanů. Místo toho se nechal Ježíš přibít na kříž. Jakého Ježíše očekáváte vy? Ježíše, který splní všechna vaše přání? Ježíše, který vám pomůže se všemi problémy? Ježíše, který splní všechna vaše přání? Ježíše, který naplní všechny vaše představy? Ježíše, který vám vždy poplácá po zádech a řekne vám, jak jste dobří? Pokud čekáte takového Ježíše, pak budete čekat věčně. Ježíš není jen automat na splněná přání. My si nemáme z Ježíše vzít jen to, co se nám hodí. My v Ježíši nemáme vidět jen Všemocného, který bude naším sluhou a bude pro nás dělat to, co se nám jeví nejlepší. My máme čekat Ježíše, který vypadá, jako obětovaný. My máme čekat Ježíše, který zvítězil tím, že zemřel. Máme čekat toho, kdo způsobuje, že žijeme.

Rodinná pohoda, dobré zdraví, finanční zajištěnost, dobré auto, práce, která nás naplňuje – to jsou všechno druhotné věci. Ježíš nám je může dát. Ale nám nemá jít o takového Ježíše. To nejdůležitější je vidět Ježíše, jako Beránka, který způsobil, že ta hrůza mého a vašeho každodenního hříchu může být odpuštěna. On je král, který zvítězil!

2. Ježíš má v rukou budoucnost

V textu, který jsme četli je velká pozornost upřena na nějakou knihu. Jan nám tu knihu podrobně popisuje, když říká: „Spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi.“ (v.1) Už ze čtvrté kapitoly, ale i z kapitol následných zjišťujeme, že ona kniha je symbolem věcí, které se stanou na konci věků. A fakt, že tato kniha je úplně popsaná znamená, že už zde není žádný prostor, aby se tam cokoli dopsalo. To znamená, že budoucnost je už určená a vůbec nic ji nemůže změnit.

V textu čteme, že nikdo nebyl schopen onu knihu otevřít a nahlédnout do ní. Nikdo nebyl schopen zahájit či odstartovat tu poslední etapu dějin. Jediný, kdo to dokázal byl Ježíš. A celé nebe Jej chválí, že On je tím, kdo spustil koloběh posledních dnů, jak o nich mluvili proroci. Jak ho Ježíš spustil? Svým vykupitelským dílem na golgatském kříži.

Musíme být nesmírně vděční, protože kdyby nebylo Ježíše Krista, nebylo by vykoupení a za svůj hřích bychom platili obrovský trest. Zároveň si znovu musíme uvědomit, jak jedinečného Ježíše máme. Ježíš není pouze jeden z několika. Nedělí se o tuto výsadu s Mohamedem či někým jiným. On je jediný, kdo nás spasil a kdo drží budoucnost ve svých rukou.

A proto každý, kdo v něj věří, může žít v naprostém pokoji, protože si může být jist tím, že je spasen Ježíšem Kristem a že jednou přijde k Němu do nebe. A to je definitivní a konečné. Ani satan, ani stroj času, ani politikové, ani nikdo jiný Ježíše nepřemůže a nezmění chod budoucnosti.

Ježíš je Vítěz a má budoucnost pevně ve svých rukou. A to je pravda ať už tomu věříte nebo ne. To, zda tomu věříte nebo nikoli na tento fakt nemá žádný vliv. Naopak tato kapitola hovoří o tom, že jednoho dne „všechno stvoření“ padne na kolena a bude chválit Ježíše, protože Ho spatří tváří v tvář. Ale to bude pozdě. Ale zároveň platí, že pokud tomu dnes někdo věří, tak to určitě nějak ovlivní jeho život. Na jeho životě bude vidět, že ví, kdo je Ježíš Kristus.

Dovolte mi jednu otázku pro ty z vás, kdo se považujete za Kristovy následovníky. Co by se ve vašem životě změnilo, kdybyste nevěřili, že Ježíš je konečný Vítěz a že drží ve svých rukou budoucnost? Co by jste dělali jinak, kdybyste nebyli věřící? Je něco, co by se změnilo? Pokud by se změnilo jen málo, pak má Ježíš jen malý vliv na váš život.

3. Ježíš je hoden chvály

To je ta třetí a v tomto článku poslední pravda o Ježíši Kristu. V našem textu čteme: „Čtyři bytosti a čtyřiadvacet starců padlo na kolena před Beránkem; každý měl loutnu a zlatou nádobu naplněnou vůní kadidla, což jsou modlitby Božího lidu. A zpívali novou píseň.“ (v.8-9) Všichni, kdo byli v přítomnosti Ježíše padli na kolena a chválili ho.

Osobně si myslím, že právě v oblasti chvály a oslavy Ježíšova jména je největší rozdíl mezi věřícím a nevěřícím člověkem. O ryzí charakter, o dokonalé vztahy a o kvalitní výchovu dětí usiluje kde kdo. Ale jen věřící člověk dokáže chválit Ježíše. Jak se to, že oslavujete či vyvyšujete Ježíše, projevuje ve vašem životě? Pokud by jste to o sobě chtěli vědět, pak se zeptejte toho, kdo je vám nejbližší. Zeptejte se manželky, dětí nebo rodičů zda si někdy všimli toho, že by jste Ježíši projevovali vděčnost a chválili ho. Vždyť tohle je jedním ze základních smyslů lidské existence - chválit Ježíše Krista. Samozřejmě největší část těchto chval je druhým skryta. Je pouze mezi námi a Bohem, ale určitě je třeba, aby se ta chvála také projevovala. Kolikrát za den řeknete: „Díky Pane Ježíši!“ nebo „Chvála Tobě Ježíši!“?  Začněme aktivně přemýšlet o tom, jak chválit Ježíše lépe a více. On je toho hoden.

A tak ať děláte cokoli, pamatujme na to, že potřebujeme oslavit Ježíše. Takže když si budete užívat jarního sluníčka a pracovat na zahrádce, děkujte Bohu, za všechno co pro vás dělá. Ne jen za to, že máte zahrádku, že jste zdraví natolik, že v ní můžete pracovat, ale chvalte ho za to, že je vítězem, který zvítězil tím, že za Vás zemřel na kříži. Až půjdete s dětmi na procházku, neděkujte jen za děti, ale za Jeho vítězství. Až budete dělat závěrečné zkoušky, neděkujte za Boží pomoc, chvalte Boha za golgatské vítězství. Když půjdete v neděli do sboru, neděkujte jen za svého pastora, ale chvalte Ježíše za tom, že Jeho vítězství je důvodem, proč sbor vůbec máte. On je totiž Vítězem, který zvítězil svou smrtí. Je jak Lvem, tak i Beránkem.