Jdi na obsah Jdi na menu
 


Modlitba za sebe

8. 10. 2017

1.jpgMilí bratři a sestry, jako pastoři spolu s presbyterstvem jsme se rozhodli, že v měsíci reformace se chceme zaměřit především na modlitbu. Vnímáme, že potřebujeme, aby nás Pán Bůh reformoval. A vnímáme, že o to musíme volat v modlitbách. Dnes konkrétně se chceme podívat na to, jak se modlit za sebe.

Video záznam naleznete zde.

Ale dovolte ještě pár slov úvodem. Martin Luther, který stál u zrodu reformace, byl znám jako člověk modlitby. Často se připomíná jeho až neuvěřitelný citát: „Mám dnes tolik práce, že musím strávit alespoň první tři hodiny na modlitbě.“ Mnoho svědků popisuje, že to nebyla jen jeho slova, ale že tak opravdu žil. Luther nebyl lenivým člověkem. Vstával brzy ráno, modlil se a potom se pouštěl do práce. Jak si můžete přečíst i v posledním čísle časopisu Přítel, kdyby ho manželka mnohdy silou od práce nevyrušila, zemřel by patrně hlady a špínou. Pán Bůh se k jeho modlitebnímu zápasu přiznal.  

Moji touhou je, aby mně i vám Pán Bůh dal milost, abychom proměnili svůj modlitební život, abychom s ještě větší touhou bojovali na modlitbách o naši vlastní duchovní obnovu.

Po dlouhém přemýšlení jsem vybral jeden tak trochu ztracený biblický text, který zpopularizoval ve své knize Bruce Wilkinson a který nacházíme v 1.Paralipomenon 4,1-11:

 

 Synové Judovi: Peres, Chesrón a Karmí, Chúr a Šóbal. Reajáš, syn Šóbalův, zplodil Jachata a Jachat zplodil Achúmaje a Lahada. To jsou čeledi soreatejské. Z otce Étama jsou tito: Jizreel, Jišma a Jidbáš; jejich sestra se jmenovala Haslelponí. Penúel byl otec Gedóra a Ezer otec Chušího. To jsou synové Chúra, prvorozeného Efratina, otce Betléma. Ašchúr, otec Tekóje, měl dvě manželky: Cheleu a Naaru. Naara mu porodila Achuzama, Chefera, Témního a Achaštarího. To jsou synové Naařini. Synové Cheleini: Seret, Jesochar a Etnán. Kós zplodil Anúba a Sóbebu a čeledi Acharchela, syna Harumova. Jaebes byl váženější než jeho bratři; jeho matka ho pojmenovala Jaebes se slovy: "Porodila jsem ho s trápením." Jaebes vzýval Boha Izraele takto: "Kéž bys mi dal požehnání a rozmnožil mé území! Kéž by tvá ruka byla se mnou a zbavila mě zlého, aby na mne nedolehlo trápení!" A Bůh splnil, oč žádal. Kelúb, bratr Šúchův, zplodil Mechíra; ten je otec Eštónův.

 

Přečetli jsme úsek z části Bible, která je pro některé tím nejnudnějším v celé Bibli. Proč? Protože je tam devět kapitol jen rodokmenů. Jméno za jménem, jak jste to slyšeli v tomto textu. Téměř nic víc. A najednou uprostřed těchto dlouhých seznamů je řeč o nějakém Jaebesovi, o kterém je řečeno pár věcí na víc a je tady zaznamenána jeho modlitba, to jak se modlil za sebe. Ještě jednou připomenu tu modlitbu: „Kéž bys mi dal požehnání a rozmnožil mé území! Kéž by tvá ruka byla se mnou a zbavila mě zlého, aby na mne nedolehlo trápení!“ (v.10) Moc o té modlitbě nevíme. Nevíme, zda je to nějaké shrnutí obsahu jeho modlitby nebo přesná citace. Nevíme, zda se tu modlitbu modlil každý den nebo zda to byla nějaká jednorázová zlomová modlitba, která změnila jeho život. Nicméně, ta modlitba byla tak zásadní, že autoři Bible vedeni Duchem Svatým se zastavili ve vypisování jmen a vložili ji do našeho textu. A pokud něco v Bibli je, tak je to pro nás vždy důležité. Tak tento text nám tady říká, že modlitba je zásadní a má klíčový dopad na to, jakým směrem se naše životy vyvíjejí. Modlitba má zásadní dopad na to, zda budeme pouhým jménem, nebo se staneme požehnáním pro další generace. A ještě připomenu, že jde o modlitbu, kdy se Jaebes modlil za samého sebe. Tedy, modlit se za samého sebe není sobecké, ale potřebné a důležité.

Už jsem to tady zmínil před několika týdny. Právě to, jak vypadá náš soukromý modlitební život, je pro nás tím nejlepším indikátorem, jaký je váš vztah s Pánem Bohem. Ježíš říká: „Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt.“ (Mt 6,6) Tento verš nám ukazuje, že věřící člověk potřebuje čas, kdy se v klidu a o samotě modlí. Pokud něco takového ve svém životě nemáte a neplatí o vás, že jste malé dítě, pak si opravdu položte zásadní otázku, zda vůbec jste křesťanem.

Soukromé ztišení k modlitbě je nezbytností křesťanského života. Ale jak se modlit? Když se podíváme do minulosti, tak zjistíme, že kdysi se vydávalo velké množství modlitebních knížek, kde byly sepsány modlitby. Dnes se v protestantském prostředí téměř nevydávají. Pro některé je čtená modlitba téměř známkou mrtvé víry, nedostatku osobního vztahu k Pánu Bohu. Na druhé straně ovšem vidíme, že tzv. spontánní modlitby se někdy stávají velmi sebestředné a řešící věci pouze tohoto pozemského života bez přesahu na duchovní život a na věčnost. Někdy si při spontánních modlitbách dělají lidé z Pána Boha Aladina, kterému diktují seznam svých přání a očekávají, že se o vše postará.

Co na to Ježíš? Po tom, co řekl, že si máme udělat čas pro osobní soukromou modlitbu, tak říká: „Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.“ (Mt 6,7) Ježíši tady říká, že pohanská modlitba je plná prázdných slov. Tedy představujeme si bezduché omílání nějaký proseb. Ale je ještě něco, čím se vyznačuje pohanská modlitba a co má Ježíš asi na mysli. Pohané si obětmi a modlitbami chtěli naklonit bohy, aby se jim žilo dobře. Šlo o to, aby byli zdraví, aby jejich stáda byly plodné, aby byli bohatí, aby je minuly přírodní katastrofy apod.  Když se modlíme pouze takto, jsme jako pohané. Pokud se tedy modlíme pouze o zdraví, pouze o klidné vztahy, pouze o práci, pouze o dobré počasí apod., pak se modlíte jako pohané. V tom případě vás volám: Čiňte pokání ze svého pohanství. Pokud je naše modlitba zaměřená pouze na tento fyzický život a jeho okamžité potřeby, pak se modlíme jako pohané a potřebujeme činit pokání.

Křesťanská modlitba jde totiž dále. Křesťanská modlitba se dotýká také věčných věcí, duchovních věcí. Samozřejmě že se máme modlit i za ty materiální věci a věci tohoto života, ale máme se modlit i za věčné věci.

Jelikož dnes hovoříme o modlitbě za sebe, tak můžeme říct, že křesťanská modlitba za sebe sama je modlitbou, která je zápasem o proměnu našeho charakteru, abychom byli více jako Kristus. Je to modlitba o naši spásu. Je to modlitba o to, aby náš život oslavoval Pána Ježíše Krista. Je to modlitební zápas o to, aby Pán Bůh v nás rostl a my abychom se menšili. Křesťanská modlitba považuje za důležitější to, co je trvalé a věčné než to, co je dočasné. Jaká je tvá modlitba? Jaký je obsah tvých modliteb?

Jak se tedy modlit, abychom neupadli do pohanské modlitby. Martina Luthera se takto zeptal jeho holič, Peter Beskendorf. Luther pro něj napsal malou knížečku, která se jmenuje Jednoduchý způsob modlitby. Tam dává Luther návod jak se modlit, ale ještě před tím doporučuje:

„Chraň se pozorně před těmi falešnými a zavádějícími myšlenkami, které ti říkají: Počkej ještě chvíli. Můžeš se modlit za hodinu. Prvně musíš zajit tam a zařídit to. Takové myšlenky tě odvádí od modlitby k jiným záležitostem, které se zmocní tvé pozornosti a zaneprázdni tě tak, že z modlitby toho dne nic nezbude.“ 

Je pro nás jistě povzbudivé, že problémy, které dnes řešíme, nejsou nové problémy, ale byly tady i před 500 léty. Nejde tedy o problémy digitálního věku a plných kalendářů. Jde o problém lidského srdce. A to se v průběhu staletí nemění. Jako tehdy, tak i dnes musíme zápasit, abychom si uhájili chvilku klidu nad Božím slovem a modlitbou.

Luther dále ve své knížečce vysvětluje, že nejlepší modlitbou je vlastně kombinace psaného a spontánního. Luther svému holiči a i nám dalším čtenářům doporučuje, abychom začali tím, že se budeme modlit Modlitbu Páně. Ale nejen že ji odříkáme. Luther doporučuje, abychom ke každé části modlitby přidali svá vlastní slova. Tak třeba začneme větou Otče náš, jenž jsi v nebesích. Vlastními slovy můžeme Pánu Bohu děkovat, že i přes naše hříchy On opravdu je tím dobrým Otcem, který nás miluje a přijímá. Následně je dobré vyjádřit pokání z toho, že často Pána Boha nevidíme jako toho dobrého Otce. Nakonec můžeme prosit, aby nám v průběhu celého dne nic nebránilo vidět Jej jako Otce a abychom k němu jako k Otci s důvěrou přistupovali, ať se bude dít cokoli.

Podobně se můžeme modlit skrze každou další část modlitby Páně. Tato modlitba se tak vlastně nestává pouze modlitbou, kterou odříkáme, ale jakýmsi vodítkem, jak se za sebe modlit. Dále Luther říká, že se stejně můžeme modlit při použití vyznání víry nebo desatera. I ty nám slouží jako dobré vodítko pro naše modlitby. Samozřejmě se takto můžeme modlit nad jakoukoli části Písma. Když se takto modlíme, tak jsme chráněni před sebou samými a před tím, abychom se modlili jen selektivně. Takováto modlitba vychází z pravd Bible, a když se takto modlíme, tak víme, že se modlíme v souladu s Boží vůli. Samozřejmě můžeme přidávat i další modlitební náměty z toho co prožíváme. Ale učme se modlit za pomocí těchto vodítek.

Dovolte, že ještě jednou zdůrazním ten princip, který Luther uvádí. Když pozorujete příklad Lutherových modliteb, tak tam naleznete 4 kroky: učení, díkuvzdání, pokání a přímluva. Učením Luther myslí, že se zamyslím, co daná věta tvrdí a tak se připravím na modlitbu. V díkuvzdání děkuji Pánu za to, co z toho tvrzní vyplývá. V pokání vyznávám Pánu hříchy, které si u přemýšlení nad daným textem uvědomují. A nakonec přichází čas na přímluvy, ve kterých prosím o to, k čemu mne tento text vede.  To je moc důležitá rada, a pokud se takto budeme modlit, jistě to velmi obohatí náš život. (Nově vydaná Bible s dalšími luterskými texty vám může být dobrou pomocí.)

Možná mi řeknete, že už se 50 let modlíte a že už nic nepotřebujete měnit. Možná je váš modlitební život příkladný a hodný následování. Nicméně i vy se potřebujete ptát, jak se lépe modlit za sebe samého. Pán Bůh chce, aby i váš modlitební život byl ještě lepší. Dovolme Božímu Duchu, aby dnes začal proměnu našich modliteb.

Toužím, abychom jen nemluvili o modlitbě, ale modlili se. Vybral jsem tedy text prvního přikázání: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; … Nebudeš mít jiného boha mimo mne.“ (5.Mojž 5,6-7) A chci nás všechny poprosit, abychom se těmito verši promodlili po Lutherově vzoru. Tedy:

1. Učení – co tento text znamená

2. Díkuvzdání – děkujte Pánu

3. Pokání – vyznávejte Pánu svůj hřích

4. Přímluvy – proste Pána

Pán Vám žehnej!

Video záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář