Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 4. 2015

Naděje pro den soudu

d.jpgA jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají. (Židům 9:27-28)

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

Milí shromáždění, dneska jsme se tady sešli, protože v tomto světě má místo smrt. Lidé umírají. Ježíš zemřel. Začalo to hříchem Adama a Evy a od té doby všichni lidé umírají. Hřích je totiž důvodem, proč umíráme. Bůh Adamovi řekl: „Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ (Gen. 2:17) Adam a Eva jedli a stali se smrtelnými. Smrt je hrozný důsledek lidské vzpoury proti Bohu. Lidé umírají a odcházejí z tohoto světa. A v tom našem textu je nám to jasně připomenuto! Každý člověk jednou umírá. Čeká to i mne, čeká to i vás. Možná nás to někdy straší. Smrt je totiž děsivá věc, která přináší bolest mnohým.

V tom textu je ještě jedno upřesňující slovo: „Každý člověk jen jednou umírá.“ (v.27) Co to znamená? Znamená to, že můžeme zapomenout na reinkarnaci. Reinkarnace, která říká, že se na svět opakovaně vracíme a žijeme mnohokrát, je u nás v této době velmi populární koncept. Víte proč? Protože ti, kdo ji v Evropě většinou zastávají, ji berou jako další šanci. No když ten život nezvládnu úplně dobře, tak snad bude lépe v příštím životě. Když jsem tady tolik věcí zkazil, tak už se nebudu trápit, užiju si nějak život a zkusím to v příštím životě. Reinkarnace lidem hrozně vyhovuje. Je to příjemná alternativa, která vlastně znamená, že je úplně jedno, jak žiji tento život. Příště budu mít zase šanci. Ale Bible jasně učí, že žádný další pokus tady na zemi už nebudeme mít. Všichni umřeme jen jednou.

A přichází další krátká věta: „A potom bude soud.“ (v.27) Dobře si to uvědomme. Po smrti se postavíme před Boží soud. Žádný očistec. Žádná příprava na nebe. Žádné nebe. Boží soud! Proto mají lidé rádi reinkarnaci. Zastávají ji, protože jim prostě vyhovuje. Když někdo věří v reinkarnaci, tak věří, že není žádný soud, žádná odpovědnost, žádné důsledky. Bible ale jasně učí, že všichni jen jednou zemřeme a že se všichni jednou postavíme před Boží soud. A Bůh tam bude hodnotit náš život. Ti, kdo jsou bez hříchu, půjdou do nebe. Ti, v jejichž životě Bůh najde hřích, půjdou do věčného zatracení. Bible to nazývá peklem. A víte, kdo o tomto místě mluví v Bibli nejčastěji? Ježíš Kristus. Ježíš varuje člověka před tragičnosti pekla. A víte, proč je tak tragické? Protože z něj není cesty ven. Ono není jen na chvíli, než se lidé polepší. Ono není jen na chvíli jako třeba, když dáme zákaz televize dětem. Ono je na věky. Odsouzení k věčnému zatracení je definitívní. Mnoho lidí to štve. Mnozí jsou naštvaní, když se mluví o pekle. Já jsem také jednou dostal dopis, kdy se autor velmi hněval, že když výjimečně přišel do kostela, musel poslouchat řeči o pekle. Ale, jak jsem řekl, Ježíš o něm mluví tak často. Jak bychom mohli my mlčet.

Možná to plně nechápeme. Já to také plně nechápu. Proč to Bůh neudělal nějak jinak. Ano, jedno je jasné. Ti, kdo si chtějí žít po svém a bez Ježíše tady na zemi, budou věčně bez Ježíše. Vlastně dostanou, co chtějí. Možná byste to vy vymysleli jinak. Možná jste dokonce přesvědčeni, že to bude jinak. Možná dokonce věříte v reinkarnaci. Ale to je vlastně úplně jedno. Nezáleží na tom, v co věříte. Nezáleží na tom, jak to vidíte vy. Nezáleží na tom, jak byste chtěli, aby to bylo. Záleží na tom, jak to bude. A Bible nám říká, že po smrti bude soud. A Ježíš dodává: „Ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.“ (Jan 5:29)

S bázní vám položím otázku. Kdyby to bylo dnes. Jak by dopadl váš soud? Apoštol Pavel říká: „Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení, ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.“ (1.Korintským 6:9-10)

Ten náš text soudem nekončí. Autor potom tu naši situaci srovnává se situací Krista. Nejdříve čteme: „Tak i Kristus byl jen jednou obětován.“ (v.28) Tedy, i Kristus umírá a umírá jen jednou. A právě dnes si to připomínáme. Dnes si připomínáme, že Ježíš umírá tou krutou smrtí ukřižování. Podstoupil týrání. Dalším týráním bylo i to, že Ho opustili nejbližší a nakonec i sám Bůh. To bylo hrozivé trauma. K tomu ta hrůza smrti na kříži, kde visel 6 hodin, na slunci, v krutých bolestech, kdy smrt přicházel tak nesmírně pomalu.

Proč to všechno? Ano, Ježíš umírá, protože se proti Němu spikli a neprávem Ho odsoudili. Ale Jeho smrt nebyla nehoda ani náhoda. Bůh vše věděl a počítal s tím. Ježíš vše věděl a dobrovolně to přijal

Ale je důležité si opět připomenout, proč Ježíš umírá. Náš text říká: „Tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých.“ (v.28) I Ježíš musel zemřít, ale ne za svoje hříchy, ale za hříchy mnohých. A Bible nás opakovaně ujišťuje, že z lásky k nám zemřel za hříchy všech lidí světa. Dokonce i za hříchy těch, kdo žili před Ním. To slůvko mnozí je zde v kontrastu s jedním Kristem, který umírá jednou, za mnoho lidí. A je tady zdůrazněno, že tato jedna jeho smrt je dostatečná. Tato oběť je dostatečná jednou pro vždy. Není třeba, aby Kristus znovu zemřel. Není třeba, aby Ho lidé jakýmkoli způsobem znovu obětovali. Jde o jedinečnou a neopakovatelnou historickou událost, která je dokončena.

Ta logika je snad nám všem jasná. Člověk zhřešil, zasloužil trest. Přichází Ježíš a říká, že ten trest bere na sebe. Na Něm samotném je tedy vykonán soud za hříchy lidí. A proto jsme dneska tady. Proto je Jeho smrt jiná než smrti jiných mučedníků, jako třeba smrt Jana Husa. Ten před 600 léty taky mučednicky zemřel. Zemřel za pravdu. Ale nezemřel za mne a za vás. A to je ten zásadní rozdíl. Proto je symbolem křesťanství kříž. Je to hrozný mučicí nástroj, ale z druhé strany, je to místo, kde už proběhl soud nad lidskými hříchy. A tady totiž je naděje pro naše umírání a přistupování k soudu.

Podívejme se tedy ve světle Velkého pátku, ve světle Kristovy oběti na to, o čem jsme hovořili na začátku. Začínali jsme slovy: „Každý člověk jen jednou umírá.“ (v.27) Hovořili jsme o tom, že smrt je důsledkem naší hříšnosti. A přestože umírání může být těžké, a přestože my sami nebo naši blízcí můžeme odcházet z tohoto světa dříve, než bychom chtěli, přesto Kristova smrt krade smrti moc. Apoštol Pavel to vyjádřil jasně: „Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?“ (1. Korintským 15:54-55) Pro toho, za kterého Ježíš zemřel ve Velký pátek na kříži, už smrt nemá moc. Ne, netvrdím, že smrt je pohoda, netvrdím, že se máme těšit na umírání nebo si snad smrt přivodit. To určitě ne. Ale díky smrti Krista, smrt už není pro všechny trestem, ale naopak může být vstupem do věčnosti s Kristem. Proto se apoštol Pavel smrti skoro vysmívá. Protože ona už člověku, který má naději zakotvenou v událostech Velkého pátku, neublíží tou mocí, kterou ubližovala před tím.

A potom jsme měli tu další větu: „A potom bude soud.“ (v.27) Člověk umírá a pak přichází před soud, aby byl jeho život souzen. Kristus umírá a přichází před soud, aby nás zachránil před odsouzením. Už jsme to řekli. Ježíš byl na kříži odsouzen za nás! My jsme byli vinni, On byl odsouzen. A tak pro lidstvo ten Velký pátek mění všechno. Když totiž Ježíš z kříže řekl „Dokonáno jest.“, tak to, co bylo dokonáno, byl zároveň soud na hříchy člověka.

Zbývá tedy poslední úvaha. Ježíš zemřel za všechny, aby lidé nebyli odsouzeni. Znamená to, že všichni lidé budou zachránění a budou v nebi? Odpověď zní: jednoznačně ne! A tu odpověď nacházíme v poslední části toho našeho textu. O Ježíši tam čteme: „Po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.“ (v.28) Čteme tady, že Ježíše uvidíme podruhé. Bude to při Jeho druhém a konečném příchodu na tento svět nebo v hodině naší smrti. A tady čteme, že Ho neuvidíme jako toho, kdo přichází kvůli našim hříchům. Kvůli těm už přišel a je to hotovo. Ale přijde, aby zachránil před věčným odsouzením. A zachrání nás tak, že On sám se postaví před soudný stolec svého Otce na našem místě. Ukáže svoje probodnuté ruce a nohy a řekne, že za nás už zaplatil.

Ale pozor. Pro koho to udělá? Čteme „Po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.“ (v.28) Ježíš se nezjeví ke spáse všem. Nenechme se mýlit. Nezjeví se ke spáse těm, kdo o Něm slyšeli. Nezjeví se ke spáse těm, kdo dokonce vědí, že za ně zemřel. Nezjeví se dokonce ani ke spáse těm, kdo věří, že tady žil Ježíš a že zemřel za hříchy lidí!

On to udělá pro ty, kdo Ho očekávají! Kdo Ho očekává? Ten kdo aktivně žije vírou! Ten kdo má Ježíše nejen jako svého Zachránce, ale jako svého Pána, kterého denně následuje. Jak to řekl apoštol Pavel: „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši.“ (Římanům 8:1) Ti, jejichž život je charakterizován tím, že jsou v Kristu Ježíši, že v Něm žijí den co den, ti zde mají zaslíbeno, že nebudou odsouzeni. Pozor, ne všichni! Ne všichni!

Na začátku jsem se ptal, jak byste dopadli, kdyby ten soud byl dnes. Je to velmi klíčová otázka. Co s ní uděláte? Máte tu jistotu, že patříte Ježíši Kristu? Máte tu jistotu, že obstojíte? Pokud ano, pak díky Pánu Bohu za Jeho milost. Pokud ne, tak dnes ji můžete mít! Dnes můžete změnit svůj život. Přijďte k Pánu Bohu v pokání! Vyznejte se Mu ze své nevíry a z toho, že On není vašim Pánem! Poproste Ho o dar víry, poproste Ho, aby změnil Vaše srdce. Řekněte Mu to, když budeme mít chvilku tichých modliteb před zpovědí. Proste Ho o to, když budete klečet u oltáře.

Minulý týden jsem se s jedním přítelem modlil za výsledek jednoho soudu, který se týkal jeho blízkých. Moc jsem o tom nevěděl a tak jsem se modlil, aby Pán Bůh daroval spravedlivý rozsudek. Tento týden mi přišla sms: „Soud dopadl víc než zázračně.“ Pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši, soud dopadne více než zázračně. Ale ti, kdo Kristu nepatří, nemohou počítat s ničím dobrým. Bůh neřekne, že si to rozmyslel. Bůh neřekne, že když tam jsou vaši blízcí, že i vás pustí dovnitř. Bůh neřekne, že i když tam nepatříte, pustí vás, protože jste občas zašli do kostela, protože jste nebyli až tak zlí nebo protože jste se věnovali dobročinnosti. Nic z toho. Sám Ježíš říká, že v ten soudný den řekne mnohým: Neznám Vás!

A tak ještě jednou volám. Seznamte se s Kristem, aby v soudný den řekl, že se znáte! Ten, kdo Ho důvěrně zná tady, ten s Ním stráví i věčnost. Ten, kdo pro Něj nechce žít tady na zemi, sám se odsuzuje k tomu, že pro Něj nebude žít ani na věčnosti. Kéž bychom všichni už dnes, nejen v ten soudný den, mohli říct, že soud dopadl více než zázračně. Kéž bychom mohli vyznat, že Kristus zemřel na našem místě a my Ho ve víře čekáme, jako toho, kdo si pro nás jednoho dne přijde. Amen.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář