Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naděje pro naprosto každého

29. 7. 2012

a.png

On je beznadějný případ. Vážení bratři a sestry, milí rozhlasoví posluchači, už jste o někom taková slova vyřkli? Nebo co víc. Už je někdo řekl o vás? A možná je to ještě jinak. Možná to o vás nikdo neřekl, protože na venek působíte poměrně vyrovnaně. Nicméně vy sami víte, že jsou věci, které ve svém životě nemáte pod kontrolou. Možná jste vnitřně zoufalí a máte strach. Cílem toho dnešního kázání je ukázat Boha jako Boha naděje a to s vírou, že nás to povede k vděčnosti či k zásadním rozhodnutím ve vztahu k tomuto Bohu naděje. On je ten, kdo naši vlastní beznaděj proměňuje v naději.

Audio záznam naleznete zde.

Záznam celých bohoslužeb z ČRo2 naleznete zde.

Vyslechněte tedy text kázání, který je v naší církvi určen pro tuto neděli. Je to text, který budu číst 1. Korintským 6:9-11.

 

„Cožpak nevíte, že nespravedliví nebudou dědici Božího království? Nemylte se! Smilníci ani modláři, cizoložníci, zženštilí ani homosexuálové, zloději ani lakomci, opilci, utrhači ani rváči nebudou dědici Božího království. A takoví jste někteří byli, ale jste omyti, nadto posvěceni, ano, ospravedlněni jménem Pána Ježíše a Duchem našeho Boha!“

 

Milí posluchači, v tom přečteném textu vidím obrovskou naději. Pokud jste si té naděje zatím nevšimli, tak doufám, že si ji všimnete poté, co se společně zamyslíme nad třemi základními pravdami, které apoštol Pavel zapsal v tomto textu. Modlím se, abychom uviděli, že Bůh přináší naději pro naprosto každého.  Pojďme se tedy podrobněji podívat na ten text.

 

1. pravda: Věčnost bez Boha je realita

                Ta první pravda, kterou tento text ukazuje, je to, že věčnost bez Boha je realita. Ano, vím, tady tu slibovanou naději ještě nevidíme, ale prosím o trochu trpělivosti. Apoštol Pavel nám nejdříve připomíná, že věčnost bez Boha je realita. Říká to docela jasně a dokonce opakovaně. Říká: „Cožpak nevíte, že nespravedliví nebudou dědici Božího království?“ (v.9) Odpověď na tuto Pavlovu řečnickou otázku byla korintským křesťanům jasná. Boží království není pro nespravedlivé. Přesto někteří lidé žili, jako by si tuto pravdu neuvědomovali. A proto se apoštol Pavel velmi důrazně ozývá a říká: „Nemylte se!“ A potom dodává: „Smilníci ani modláři, cizoložníci, zženštilí ani homosexuálové, zloději ani lakomci, opilci, utrhači ani rváči nebudou dědici Božího království.“ (v.9-10)

                Apoštol Pavel je tady konkrétní a dává příklady těch, kdo nemohou počítat s účasti na Božím království. Apoštol Pavel tady hovoří o těch, kdo v daném hříchu žijí a nehodlají se ho vzdát.  Pavel  hovoří o lidech, kteří žijí v cizoložství, kteří provozují modlářství, kteří se nabízejí za peníze, kteří žijí homosexuálním způsobem života, kteří opakovaně kradou, kteří jsou stále lakomí, kteří se opíjejí či jsou násilníci. Pokud takoví lidé nevidí své počínání jako hřích, pokud ho nelitují a neutíkají od něj, pak království Boží neobdrží. A v tom se nemá nikdo nechat mýlit. Takoví lidé nemohou počítat s věčností s Bohem.  Takový životní styl je totiž neslučitelný se spásnou vírou v živého Boha.

                Všimněme si, že apoštol Pavel mluví nejdříve o hříších v sexuální oblasti a protože těmto hříchům přisuzuje speciální vážnost, jak je vidět ve zbytku kapitoly. Když shrneme ty zmíněné sexuální provinění, tak se tady mluví o hříchu sexu mimo manželství a o hříchu homosexuálních vztahů. Když to zúžíme ještě víc, tak říká, že muž, který sexuálně žije s kýmkoli jiným než se svou manželkou, nemůže počítat s Božím královstvím. A naopak, žena, která sexuálně žije s kýmkoli jiným než se svým manželem, nemůže počítat s Božím královstvím.

Ale samozřejmě se tento důsledek netýká jen sexuální oblasti. S Božím královstvím nemohou počítat ani ti, kdo se opíjejí, kradou nebo jsou třeba lakomci. A to jsou stále jen příklady. Patří zde každý, kdo se nechce vzdát jakéhokoli svého hříchu.

Myslím, že v naší společnosti je spousta těch, kterým by dnes Pavel řekl: „Nemylte se!“ Je mnoho těch, kteří se v otázkách věčnosti mýlí. Dále je mnoho těch, kdo otázku věčnosti vůbec neřeší. Nicméně Bible nám ukazuje, že věčnost bez Boha je realita. Sám Ježíš dokonce ukazuje na fakt, že více lidí stráví věčnost bez Něj než s Ním. On řekl: „Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.“ (Matouš 7:13-14) Málokdo je na cestě k životu. Málokdo je na cestě k věčnosti s Bohem.

                Nevím, jak reagujete vy, když to posloucháte. Abych řekl pravdu, mně téměř naskakuje husí kůže. Protože dopad této pravdy je zdrcující. Někteří lidé, možná někteří z mých přátel, možná někteří z vás, kdo tady sedíte, možná někteří z vás, kdo nás dnes posloucháte, stráví věčnost bez Boha. A to je opravdu hrůza. To by nás mělo děsit.

Jsou totiž jen dvě možnosti, jak strávit věčnost. S Bohem nebo bez Něj. A každý člověk stráví věčnost buď S Bohem v nebi, nebo bez Něj … víte kde. V pekle. Peklo je slovo, které by nám někteří skoro chtěli zakázat. Naopak Pavel nám jasně a opakovaně říká, že věčnost bez Boha je realita.

                Pavel to říká z jediného důvodu. On to říká, aby se lidé nemýlili. Jde mu o pravdu. Chce, aby ji lidé znali. Na druhé straně mu nejde jen o to, aby lidé měli správné informace. Jde mu o to, aby nechybovali v této pro život tak zásadní otázce. Jeho touhou je, aby si lidé uvědomili svůj omyl, aby z něj činili pokání a aby se vydali Boží cestou. Bůh totiž dává naději úplně každému člověku. Pojďme se tedy podívat, kde v našem textu tu naději uvidíme.

 

2. pravda: Bůh nabízí záchranu naprosto každému

Tu naději nám ukazuje ta druhá pravda, kterou nám tento text přináší. Tou pravdou je fakt, že Bůh nabízí záchranu naprosto každému. Máme naději na záchranu. Pavel píše: „A takoví jste někteří byli, ale jste omyti, nadto posvěceni, ano, ospravedlněni jménem Pána Ježíše a Duchem našeho Boha!“ (v.11) Je tady to nádherné zaslíbení, že Bůh připravil východisko a dal řešení, abychom mohli být dědici Božího království. A to je úžasná zpráva. To řešení je v těch třech slovesech, které tady máme: byli jste omyti, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni. Když je řeč o omytí, tak Bůh říká, že jsme omytí od našich hříchů a vypadáme, jako bychom se nikdy hříchem nezašpinili. Když je řeč o posvěcení, tak to znamená, že jsme byli učiněni svatými – to je bez hříchu. Když je řeč o ospravedlnění, tak to znamená, že jsme byli nazváni spravedlivými, jako bychom nikdy neporušili Boží řád. Pavel tady tedy říká, že jsme byli zachráněni pro věčnost s Bohem, protože jsme byli omyti, posvěceni a ospravedlnění. To je úžasné!

Všimněte si, že všechna tři tato slovesa jsou v pasivním tvaru. To je nesmírně důležité! Neomyli jsme se sami. Neposvětili jsme se sami. Neospravedlnili jsme se sami. Jinými slovy: Nezachránili jsme se sami. Někdo jiný to udělal za nás a pro nás. Čteme, že se to stalo „jménem Pána Ježíše a Duchem našeho Boha.“ Máme tady všechny tři osoby trojice svaté. Trojjediný Bůh nás zachránil. Ale my taky víme, co je základem této záchrany. Základem je to, co udělal Bůh skrze svého Syna Ježíše Krista. Ten na golgatském kříži zaplatil za viny každého člověka. On zemřel, aby zaplatil cenu, která je nezbytná za hřích – tou cenou je život. On ten svůj život dal za nás a cena je zaplacena.

Ježíš umíral za mladé lidi, kteří neovládají svoji sexualitu a kteří tak směřují k věčnosti bez Boha. On umíral za muže a ženy, kteří žijí v nevěře vůči své manželce či manželovi a jsou tak na cestě k věčnosti bez Boha. On umíral za ty, kteří neunesli fyzickou přitažlivost k osobě stejného pohlaví a vyjadřují ji sexuálně a jsou tak na cestě k věčnosti bez Boha. Ale samozřejmě zemřel i za modláře, zloděje, lakomce, opilce, násilníky … a mohli bychom přidávat dlouhý seznam dalších hříchů a provinění, které nás usvědčují z toho, že si zasloužíme věčnost bez Boha. Nikdo není dost dobrý pro věčnost s Bohem. Nikdo. Věčnost bez Boha není jen tragickým údělem sexuálních hříšníků a několika dalších skupin. Věčnost bez Boha je výchozím stavem pro naprosto každého člověka. Ale tou dobrou zprávou je, že v Ježíši Kristu Bůh nabízí těmto lidem záchranu.

Ježíš zemřel za ty, kteří si své selhání uvědomují a trápí se tím. Možná mají pocit, že nemají naději, protože už chtěli s takovým životem přestat a stále znovu a znovu padají do stejného hříchu. Ježíš zemřel, aby je zachránil. Ježíš zemřel i za ty, kdo si zatím neuvědomují pošetilost svého jednání a svůj život v hříchu si užívají. Ježíš tedy zemřel za každého. Zemřel i za mne a za tebe.

A tento Ježíš, který za tebe před dvěma tisíci lety zemřel na kříži, teď čeká. On čeká, co uděláš. On ti nabízí záchranu. Napřahuje svoji ruku a říká: „Už na tom nezáleží, jak jsi žil dodnes. Důležité je, jak budeš žít po dnešku. Mám pro tebe nabídku. Můžeš být omytý, posvěcený, ospravedlněný. Dnešek může být tvůj nový začátek.“ Jak s touto nabídkou naložíš?  

Každý žijící člověk může začít znovu. Je tady naděje pro naprosto každého. Bůh dnes zachraňuje a může zachránit i tebe. Co s tím můžeš udělat ty? Promluv k tomuto Bohu. Řekni, že lituješ toho, jak jsi žil. Popros Ho od odpuštění. On tě muže zachránit pro věčnost s Ním. Věčnost bez Boha je sice realita, ale nemusí to být tvoje realita. Pro tebe je tady ještě naděje. Bůh totiž zachraňuje.

 

3. pravda: Bůh nabízí proměnu naprosto každému

Ten náš dnešní text nám ovšem přináší ještě jednu zásadní pravdu. Nejenže Bůh nabízí záchranu každému člověku. On každému zachráněnému člověku nabízí také proměnu. Všimli jste si, co to vlastně apoštol Pavel říká? Zopakujme si ta slova. Říká:  „Nemylte se! Smilníci ani modláři, cizoložníci, zženštilí ani homosexuálové, zloději ani lakomci, opilci, utrhači ani rváči nebudou dědici Božího království. A takoví jste někteří byli…“  (v.9-11)

Apoštol Pavel tady ukazuje, že někteří z křesťanů v městě Korint, kterým píše tento dopis, žili předtím, než uvěřili v Ježíše, způsobem, který zde byl popsán. Co to tedy vlastně znamená? Znamená to, že od té doby co uvěřili, byli proměněni. Oni už žijí jinak, než žili kdysi. Někteří byli smilníci, kteří přestože nežili v manželství, byli sexuálně aktivní. Ale zažili to, že je Bůh zachránil a oni byli proměněni a osvobozeni od takového životního stylu. Někteří byli cizoložníci, a místo aby si užívali ten nádherný dar sexu se svou manželkou či manželem, tak byli nevěrní. Ale potom je Bůh zachránil a i oni byli proměněni a našli radost a uspokojení ve věrnosti své manželce či manželovi. Někteří se sexuálně vydali  osobě stejného pohlaví a jiní možná upadli do osidel prostituce.  Ale i ty Bůh zachránil a proměnil. Už nebyli prostituty či prostitutkami. Už nežili s osobou stejného pohlaví. A potom tady jsou všechny ostatní problémy. Jsou tady modláři, zloději, lakomci, opilci a násilníci. I ty Bůh změnil a oni už nejsou modláři, zloději, lakomci, opilci a násilníci. To je úžasné. I o nich platí: „Takoví jste byli.“ Taková byla vaše minulost. Ale vaše přítomnost je jiná!

Apoštol Pavel nám neříká, jak ta proměna proběhla. Neříká, zda to bylo náhlé a okamžité nebo zda to byl dlouhý a těžký boj. Neříká, že všichni, kdo se na tuto cestu vydali, na ní vydrželi. Dokonce ani neříká, že ten boj je už u konce. Říká však, že ti lidé už nejsou, co kdysi byli. A to je obrovsky dobrá zpráva pro mne a pro každého člověka. Nemusíme být to, co jsme byli nebo co možná jsme nyní. Pokud se necháme Bohem zachránit, pak On nás také bude proměňovat. A proto tady dnes přináším tu dobrou zprávu o tom, že Bůh dává naději úplně každému člověku. Nikdo pro Něj není ztracený případ.

Bible je plná příkladů toho, co Bůh dělá z tzv. ztracenými případy. Jednou Ježíš popisoval svoji službu, když posílal vzkaz Janu Křtiteli. Tehdy o své službě říkal: „Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.“ (Matouš 11:5) Ti, co byli ztracené případy, byli proměněni. Ale proměněni byli i další. Proměněna byla prostitutka, proměněn byl chamtivý celník, proměně byl zrádce a lhář. Bůh totiž přináší naději pro úplně každého.

Milí posluchači, možná zažíváte, že vás Bůh proměnil a proměňuje. Pak je dnešní kázání pro vás výzvou k vděčnosti. Děkujte Bohu za to, že už nejste těmi, kterými jste kdysi byli. Děkujte Mu za to, že proměňuje váš charakter.

Ale možná nás dnes poslouchá někdo, kdo potřebuje proměnit a vytrhnout ze sexuálních či jiných hříchů. Dnes může ve vás Bůh začít proces proměny.

Někdy je ta proměna rychlá, téměř okamžitá. Jindy jde o celoživotní proces. Možná nejnáročnější v té sexuální oblasti je právě ta homosexuální přitažlivost. Ale tady Boží slovo ukazuje, že východisko existuje. Je tady úžasná naděje i pro ty, kdo zápasí s homosexualitou. Už v prvotní církvi byli ti, které Ježíš zachránil a proměnil. A On to určitě může a chce dělat i dnes. Možná to bude znamenat celibát. Možná to bude celoživotní boj s pokušením. Možná to bude celý život nějak bolet. Ale i tak vám Ježíš jednou může říct to slovo „takoví jste byli, ale už nejste.“ A není nic lepšího než slyšet od Ježíše, že už nejste, co jste byli a že se můžete těšit na věčnost s Ním, s Bohem. A není nic lepšího než být Ježíšem zachráněný a proměňovaný. Ano, může to bolet, ale stojí to za to. …

Milí posluchači, řekli jste o někom, že je beznadějný případ? Pak jste se mýlili. Řekl vám někdo, že jste beznadějný případ? Neměl pravdu!  Máte sami někdy pocit, že už nemáte naději na šťastný život? Mýlíte se. Dnešní text nám ukazuje, že změna je možná. Můžete začít znova. Můžete být očištěni jménem Ježíše Krista a Duchem Božím. Můžete být stejným Bohem proměněni. Dnes můžete být někým jiným než včera. Dnes se můžete stát dědicem Božího království. Amen.

 Audio záznam naleznete zde.

 Záznam celých bohoslužeb z ČRo2 naleznete zde.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář