Nejen o svobodných
Co máme dělat, když jsme uvěřili? Co dělat, když můj manžel či manželka neuvěří? Tak se ptali korintští apoštola Pavla. A on jim říká, že ani takového partnera nemají opouštět. Co dělat jako pohan? To je další dotaz korintských. A Pavel reaguje: Nemusíš se obřezávat a stát se Židem. Další dotaz zní: Co mám dělat jako otrok? A Pavel reaguje: Služ Bohu jako otrok? Tyto Pavlovy odpovědi najdeme v sedmé kapitole prvního listu Korintským. A my v této kapitole pokračujeme a čteme následující verše, které reagují na situaci ve sboru v Korintu.
„Ohledně panen sice nemám Pánovo nařízení, dávám však radu jako ten, kterému se od Pána dostalo milosrdenství být věrným. Domnívám se tedy, že je to dobré vzhledem k nynější tísni, [totiž] že je dobré, aby člověk zůstal tak, [jak je]. Jsi přivázán k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi od ženy rozvázán? Nehledej ženu. I kdyby ses však oženil, nezhřešíš, a vdala-li by se panna, nezhřeší. Takoví ovšem budou mít soužení s tělem; já vás však [toho] chci ušetřit. Říkám [vám,] bratři, toto: čas je krátký. Po [jeho] zbytek ať ti, kteří mají ženy, jsou, jako by [je] neměli, ti, kdo pláčou, jako by neplakali, ti, kdo se radují, jako by se neradovali, ti, kdo kupují, jako by [nic] neměli a ti, kdo používají tento svět, jako by [ho] nevyužívali. Vždyť podoba tohoto světa pomíjí. Přeji si, abyste byli bez starostí. Kdo není ženatý, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu, kdo se však oženil, stará se o věci světa, jak by se zalíbil [své] ženě. Mezi ženou a pannou je [také] rozdíl. Nevdaná [žena] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem; vdaná se však stará o věci světa, jak by se zalíbila svému muži. Toto pak říkám k vašemu vlastnímu prospěchu - ne abych vám na [krk] hodil smyčku, ale kvůli slušnosti a [proto,] abyste vytrvale sloužili Pánu bez rozptylování.“ (1.Korintským 7:25-35, B21)
V přečtené části textu je řeč o svobodných. Je tady řečeno, že svobodní mají svobodu volby. Mohou se oženit či vdát nebo mohou zůstat svobodní. Ale vnímáme, že Pavel doporučuje, aby zůstali svobodní. A Pavel jasně uvádí, proč dává takovou radu. Ve verši 26 vysvětluje, že dává tuto radu kvůli nynější tísni. (Některé překlady tady hovoří o budoucí tísni.) Pavel má každopádně na mysli pronásledování a utrpení pro víru. Argumentuje, že je lépe zvládat utrpení jako svobodný. A je to určitě pravda. Když vnímáte zodpovědnost za rodinu a za děti, tak se utrpení snáší mnohem hůř.
A potom Pavel dává ještě jeden důvod proč zůstat svobodným. A to sice ten, že svobodní, kteří jsou nově věřící, se mají soustředit v prvé řadě na svůj vztah s Bohem a na službu Jemu. A manželství jim v tom může bránit. Proto Pavel těmto novým křesťanům doporučuje, aby raději zůstali svobodní. A s tím také musíme souhlasit, protože je důležité, aby si křesťan vypěstoval jakousi duchovní zralost dříve, než rozvine nějaký vztah a vstoupí do manželství. Často jsme totiž svědky toho, že když takový člověk vstoupí brzo do manželství s věřícím člověkem, tak je jeho víra závislá právě na víře partnera a není dostatečně vyvinutá. A to samozřejmě může způsobit další problémy.
Situace, do které apoštol Pavel píše, se výrazně liší od naší. My neprocházíme žádným pronásledováním pro víru. Přesto se z tohoto textu chceme něčemu učit. Dovolte tedy, že zmíním dvě pravdy, nad kterými se chci společně s vámi zamýšlet.
1. pravda: Svobodný neznamená méněcenný
To je to první, co bych chtěl zdůraznit. Zůstat svobodný neznamená selhat. Svobodní nejsou méněcenní. A týká se to jak těch, kteří se pro daný čas rozhodli zůstat svobodní, tak těch, kteří si „nikoho nenašli“. Apoštol Pavel tady dokonce hovoří o výhodách toho, když je někdo svobodný. A v Bibli najde více takových výzev, kdy vidíme, že člověk se může zříci manželství ve prospěch Božího království. Pavel si je zároveň vědom, že toto není jednoduché a každý to nezvládne a tak tedy říká: „Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já. Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.“ (1.Korintským 7:8-9)
Pavel ukazuje na to, že svobodní lidé mohou jednodušeji pracovat na své vlastní blízkosti s Bohem a mohou Mu mnohem efektivněji sloužit. Čteme: „Přeji si, abyste byli bez starostí. Kdo není ženatý, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu, kdo se však oženil, stará se o věci světa, jak by se zalíbil [své] ženě. Mezi ženou a pannou je [také] rozdíl. Nevdaná [žena] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem; vdaná se však stará o věci světa, jak by se zalíbila svému muži.“ (v.32-34)
Bratři a sestry, my všichni si tedy musíme dát velký pozor, jak mluvíme se svobodnými. A nezáleží, jak staří jsou. Otázky typu: Kdy už si někoho najdeš?, mohou být mnohdy velmi zraňující. A co víc, někdy mohou být doslova pokušením. A to zvláště tehdy, když člověk přijal od Pána povolání ke službě Bohu v celibátu. Dejme si teda velký pozor, jak s druhými mluvíme.
Samozřejmě je dobré modlit se o věřící partnery pro děti a mládež ve sboru. To je důležité a potřebné a i dnes vás znovu k takovým modlitbám vyzývám. Nicméně, zároveň se modleme o Boží vůli a modleme se o sílu pro ty, kteří zůstanou sami. Modleme se především, aby vyrůstající generace milovala Ježíše a následovala Jej.
A chci tady zmínit ještě jeden praktický rozměr. Když se někdo rozhodne zůstat svobodný, tak je jistým způsobem sám. Některé aspekty rodiny potom musí zastoupit přátelé. Přátelství je tak především pro svobodné velmi důležité. Ale o to více je pro ně důležité i společenství. A tak je úkolem sboru, aby takové společenství poskytoval. Chtěl bych nás vyzvat k tomu, abychom svobodným věnovali svoji pozornost. Udržujme s nimi blízké vztahy a všímejme si, zda nejsou sami. Pozvěme je do svých domovů. Pozvěme je na návštěvu. Pro to všechno se samozřejmě potřebujeme vzájemně znát a tak nás znovu povzbuzuji, abychom tvořili vztahy a všímali si především těch, kteří jsou sami. Týká se to samozřejmě nejen svobodných, ale i vdov a vdovců a dalších.
2. pravda: Vztahy mohou být modlou
To je to druhé, co bych chtěl dnes připomenout a co vidím, že se zrcadlí v tom Pavlově textu. Apoštol Pavel tady ukazuje, že hrozí, že naše životy místo na Boha budeme směřovat na vztahy, konkrétně na manželství. Ale nemusí to být jen manželství. Může to být i vztah před manželstvím, může to být vztah k dětem. A to už ani nemluvíme o vztazích, jejichž samotná existence už je zhoubná. I řádné vztahy se mohou stát modlou. Pavel píše: „Toto pak říkám k vašemu vlastnímu prospěchu - ne abych vám na [krk] hodil smyčku, ale kvůli slušnosti a [proto,] abyste vytrvale sloužili Pánu bez rozptylování.“ (v.35) Apoštol Pavel říká, že člověku, který je ve vztahu hrozí rozptylování. A je naprosto pochopitelné, že svobodný člověk má mnohem méně rozptylování. Takový člověk si organizuje program, jak sám chce, je volný k radikálním změnám. Když mluvíme třeba o misii, tak svobodní lidé mají vše mnohem jednodušší. Nemusí brát ohledy na manžela či manželku a hlavně nemusí řešit otázku dětí.
Ale je tady i jiny styl rozptylování. Někdy se vztah nebo spíše ta osoba, ke které vztah máme, může stát modlou. Znamená to, že svoje naděje upínáme k dané osobě. Znamená to, že své štěstí hledáme ve vztahu s touto osobou. Může to znamenat to, že svůj život žijeme tak, abychom činili v prvé řadě šťastnou tu osobu, a Boha odsunujeme stranou. Takový stav Bible nazývá modlářstvím. I Martin Luther takto mluví o modlářství. Řekl: „Modlářství nespočívá jen ve zbudování nějakého obrazu a jeho vzývání, ale tkví především v srdci, které hledí pořád někam jinam, než by mělo, hledá pomoc a útěchu ve stvořených věcech, u svatých či ďáblů místo aby se staralo o Boha.“ (Velký katechismus)
Možná se mýlím, ale myslím, že jedna z největších model dnešní doby jsme vztahy. A je to modla, která ohrožuje i křesťany. V dnešní době se i v církvi hodně mluví o vztazích. A nepochopte mne špatně. Já to nekritizuji. Vždyť v předchozí části jsem volal, abychom budovali dobré vztahy. Považuji to za nesmírně důležité. Ale musíme si dát pozor na nebezpečí, aby se tyto vztahy nestaly modlou.
Pro dnešní mladou generaci jsou vzájemné vztahy důležitější, než snad kdy byly. A možná jsou ty vztahy plytké nebo dokonce jen virtuální a počítačové, ale mladí touží po vztazích. Na Facebooku i jinde hledají přátelé. Ale problém je, že tito přátelé se někdy stávají bohem, tím nejdůležitějším.
Dále je to markantní v době hledání partnera. My jsme vztahové bytosti a toužíme po vztahu. Ženy po vztahu obvykle touží ještě intenzivněji než muži. A období hledání partnera je tak především v křesťanských kruzích velmi těžké a často bolestné. Někdy je těžké najít partnera, který by miloval Ježíše. Křesťanů kolem není až tak mnoho. Často chybí duchovně zralí muži. A tak se stává, že mladí lidé někdy ztrácejí naději. Ale jak jim přibývá let, považují vztah za tak důležitý, že někdy dokonce obětuji i svoji víru a vstoupí do vztahu, který není dobrý a nepřinese pokoj. Ale netýká se to jen mladých. Vidíme to i u starších, kteří podléhají pokušení, opouštějí své manželky či manžele, protože ten jiný vztah vypadá tak úžasně a slibně. A i ti, kdo strávili život ve službě Bohu, se obrátí k Bohu zády, protože něco nebo někdo se stane v jejich životě více důležitý.
Milí přátelé, bratři a sestry, nestaly se vztahy vaši Bohem? Není nějaký vztah nebo touha po vztahu silnější než vaše láska k Bohu? Položme si dnes tuto otázku. Prosme dnes Božího Ducha, aby nám ukazoval, zda v této oblasti nemáme problém. A pokud nic neuvidíme, tak Ho prosme, abychom i nadále rostli v lásce k Němu. A pokud snad nějaký problém uvidíme, vyznejme to Pánu, prosme Jej o odpuštění a prosme Ho, aby nás měnil. Prosme Ho dnes, abychom uměli opustit vztahy, ve kterých nás On nechce. Prosme Ho, abychom mohli zachraňovat vztahy, které On chce zachránit. Prosme Ho, abychom byli spokojeni se stavem či vztahem, ve kterém jsme. Vy, kdo jste svobodní, proste o pokoj do tohoto stavu. Vy, kdo jste v manželství, proste o spokojenost z tohoto vztahu a o stále zlepšující se vztah.
Vyznejme Mu dnes, že toužíme po tom, aby On byl Pánem našich životů. Vyznejme Mu dnes, že toužíme, aby On byl svrchovaný i nad našimi vztahy, aby On je vedl, aby Mu ty vztahy byly podřízeny, aby nás On učil žít tak, jak On sám chce.
A Bůh ve své lásce nabízí pokoj. Těm, kdo činí pokání, dnes opět nabízí odpuštění a novou sílu do zápasu. Možná zažíváte ve vztazích zoufalství – Ježíš vám chce dnes pomoct a být vaší silou. Možná žijete dvojím životem a jste v pasti hříšných vztahů, Ježíš vám chce dnes pomoct z toho ven. Možná zažíváte samotu a touhu po vztahu, Ježíš chce být dnes vaší oporou. Možná manželství považujete za past a za zdroj hrozného utrpení, Ježíš chce být s vámi a dnes vám pomoci. Dejte se Mu do rukou. On za všechny lidské tragédie prolil svoji krev, aby nám připravil východisko a cestu záchrany. A to východisko je pro naprosto každého. Obraťte se dnes k Ježíši a dejte se Jim vést. Nebudete litovat.
Audio záznam naleznete zde.
