Jdi na obsah Jdi na menu
 


Novinka, která není ve slevě

26. 11. 2006

V posledních dnech jsme svědky toho, jak firmy prezentují novinky, které připravily na předvánoční trh. Objevují se novinky, o kterých se nám před léty ani nezdálo. Mobily, které jsou i fotoaparátem, kamerou, diktafonem, diářem a přehrávačem hudby. Objevují se kapesní MP4 přehrávače, které jsou menší než vaše peněženka, a na kterých si můžete pouštět filmy. Novinkou jsou často i nové hypermarkety, které se objevují. Třinecké Tesco budiž toho důkazem. I v Bibli se dočteme o novinkách; dnes si o jedné přečteme. A přestože o této novince psal  prorok Izajáš už před 2700 lety, jde o něco, co zůstává novinkou i pro nás. Zaposlouchejme se do textu z Izajáše 65:17-25.

"Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi. Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl. Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím. Hle, já stvořím Jeruzalém k jásotu a jeho lid k veselí. I já budu nad Jeruzalémem jásat a veselit se ze svého lidu. Nikdy víc už nebude v něm slyšet pláč ani křik. Nikdy už tam nebude dítě, které zemře v několika dnech, ani stařec, který by se nedožil plnosti věku, protože bude mladíkem, kdo zemře ve stu letech. Ale hříšník, byť stoletý, bude zlořečen. Vystavějí domy a usadí se v nich, vysázejí vinice a budou jíst jejich plody. Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný, nebudou sázet, aby z toho jedl jiný. Dny mého lidu budou jako dny stromu. Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují. Nebudou se namáhat nadarmo a nebudou rodit pro náhlý zánik, neboť jsou potomstvem těch, kdo byli Hospodinem požehnáni, oni i jejich potomci. Dříve než zavolají, já odpovím; budou ještě mluvit a já je už vyslyším. Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu, hadu však bude potravou prach. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře," praví Hospodin.

Vážení přátelé, jak jste slyšeli v přečteném textu, Bůh připravuje na svůj trh času novinku. Tou novinkou je nové nebe a nová země. Nicméně zde nečteme nic o žádné slevě. Tato novinka je přístupná jen pro ty, kdo na ni mají. A kdo má na tuto novinku? Jen ten, kdo přijal Boží dar, kterým není nic menšího než vykupitelská krev Ježíše Krista. Kdo ve víře a v pokání přijal to, že Ježíš Kristus zemřel za jeho hříchy a kdo se Bohem nechává vést, ten má zaslíbení nového nebe a nové země. Bůh ale ze svých požadavku nikdy nesleví. Nesleví ani 30%, ani 20%. Nesleví ani 1%. Nečeká nás žádná předvánoční akce, která by slibovala levnější nebo snazší přístup do nebe. Boží pravidla platí stále. A ve verších, které předcházejí náš text, čteme docela jasně, co Bůh mluví o těch, kteří tento Jeho dar odmítli: „vás jsem určil meči, vy všichni se musíte k popravě sklonit, neboť jsem volal, a vy jste neodpovídali, mluvil jsem, a vy jste neposlouchali, ale konali jste, co je zlé v mých očích, a zvolili jste si, co se mi nelíbí." A tak toto praví Panovník Hospodin: "Hle, moji služebníci budou jíst, vy však budete hladovět. Hle, moji služebníci budou pít, vy však budete žíznit. Hle, moji služebníci se budou radovat, vy se však budete stydět. Hle, moji služebníci budou plesat s pohodou v srdci, vy však pro bolest srdce budete křičet a pro trýzeň ducha kvílet.“ (Izajáš 65:12-14)

My se však dnes nechceme zaměřit na to, co má Bůh pro ty, kdo odmítli Jeho dar, ale na tu novinku, kterou má připravenou pro ty, kdo Jej přijali. Když Bůh mluví o tom novém nebi a o té nové zemi, tak říká: „Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím.“ (v.18) Bůh říká, že se máme veselit a že máme jásat nad tím, co pro nás chystá. Radujete se z nebe? Těšíte se na nebe? Jaké pocity u vás vyvolává to, když se mluví o nebi?

Když se má člověk z něčeho radovat a veselit, tak obvykle potřebuje vědět, proč se má radovat. A přesně to vysvětluje náš text. Ale dovolte ještě několik slov úvodu. Tento text předpovídá návrat Židů z vyhnanství a vyzývá Židy, aby se radovali, že Bůh znovu obnoví svůj lid. Ale jasně vidíme, že některé pasáže se rozhodně nemohou naplnit tady na zemi a nenaplnily se při návratu Izraelců z Babylónu. Bůh zde zřetelně používá obnovení Izraele jako předobraz nebe, věčného Božího království.

Chtěl bych se zde ještě na chvíli zastavit a upozornit na to, že mnoho křesťanů věří, že tento text mluví o tzv. „tisíciletém království Krista na této zemi.“ Nutno říci, že většina protestantů a evangelikálů zvláště je přesvědčena, že mezi Ježíšovým druhým příchodem a posledním soudem bude zde na zemi období vlády Ježíše Krista, které bude trvat 1000 let. A tito křesťané věří, že námi přečtený text mluví právě o tomto období. Já osobně mám trochu jiný názor a tento text vnímám, jako text hovořící najednou jak o návratu z vyhnanství tak o nebi. Právě proto se dnes zaměřím na principy a ne na jednotlivé detaily tohoto textu.

Jak už jsem řekl, je zde výzva, abychom se veselili a já bych chtěl z tohoto textu vytáhnout tři důvody, proč máme s radostí vyhlížet nebe. Těch důvodů bychom zde našli více, ale nezvládli bychom probrat všechny.

1.důvod: Není tam smrt

Náš text říká: „Nikdy víc už nebude v něm slyšet pláč ani křik. Nikdy už tam nebude dítě, které zemře v několika dnech, ani stařec, který by se nedožil plnosti věku, protože bude mladíkem, kdo zemře ve stu letech.“ (v.19-20) A když se podíváme do knihy Zjevení, která popisuje nebe, tak vidíme stejný důraz: „A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo.“ (Zj.21:4)

Tohle je první důvod, proč se máme radovat. V nebi už nebude pláč a nebudou slzy. Ten starý strašák lidstva, smrt, bude poražen. Smrt nás často trápí. Představte si, že jen v době těchto bohoslužeb zemře na celém světě, asi 3000 lidí. 3000 rodin zažívá bolest a smutek. A Bůh nám v nebi chystá něco lepšího. Neslibuje, jako nějaký politik, že udělá vše proto, aby ta čísla byla lepší. Neslibuje, že úmrtnost za 90 minut stáhne pod 2000. On říká, že smrt už nebude vůbec. Bude konec se smrtí; čeká nás věčný život.

Tento náš text navíc mluví o umírání novorozenců. Vždyť co může být horšího, než když umírají děti. Strašné tragédie. Rodiče to mnohdy ani neunesou a zhroutí se. Určitě jste slyšeli o smrti dvou miminek v ostravské porodnici. Smrt dítěte je hrozivá a nesmírně bolestivá.

A Bůh nám připomíná, že nic takového nás v nebi nebude čekat. Žádná traumata způsobená náhlým odchodem, žádné samota způsobená odchodem manžela, manželky, dítěte. Žádné trápení, žádný smutek. V nebi nemá smrt místo. To je důvod, proč nás Bůh vybízí, abychom se radovali z toho, co pro nás chystá.

2.důvod: Budeme mít přímý kontakt s Bohem

Izajáš zapsal: „Dříve než zavolají, já odpovím; budou ještě mluvit a já je už vyslyším.“ (v.24) Tento verš nám prozrazuje, že v nebi dojde k tomu, že komunikace s Bohem bude naprosto dokonalá, stejná jakou zažívali Adam a Eva v ráji. Kniha Zjevení nám ještě hlouběji odhaluje tu roušku tajemství. Apoštol Jan nám opakovaně připomíná, že budeme v přítomnosti Beránka, Ježíše Krista, že budeme hledět na Jeho velikost, kterou on sám ani nedokázal popsat. Sám apoštol Jan, když popisuje, jak Ježíš vypadal, používá neustále slova „jako,“ protože neměl slova, kterými by Ježíše popsal. O Ježíši řekl: „Vlasy [měl] bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako plamen ohně; jeho nohy jako ve výhni přetavený kov a jeho hlas jako hukot příboje.“ (Zjev. 1:14-15)

Apoštol Jan jen přirovnával Ježíšův vzhled k něčemu, co mohl popsat – k ohni, vlně, k příboji. A i to mu šlo hodně ztěžka. Důvod je jasný, lidské oči to vůbec nedokáží pojmout, lidská slova obsáhnout a lidská mysl zpracovat. Jak zapsal apoštol Pavel: „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ (1.Kor 2:9)

Augustin jednou promluvil ke svým posluchačů. Poprosil je, aby si představili, že k nim takto mluví Bůh: „Uzavřu s vámi dohodu. Dám vám cokoli a všechno, oč požádáte: rozkoš, moc, úctu, bohatství, svobodu, dokonce klidnou mysl a čisté svědomí. Nic nebude hříchem, nic nebude zakázáno a nic nebude nemožné. Nikdy se nebudete nudit a nikdy nezemřete. Pouze…nikdy neuvidíte mou tvář.“ Co bychom udělali s takovou nabídkou? Jak moc toužíme po tom uvidět Boží tvář? Nejsou zmíněné hodnoty mnohem lákavější? Jak moc nám jde o to, dostat se do nebe a strávit věčnost s Bohem? Možná si pokládáte otázku, zda vás ten Ježíš nezačne už po několik hodinách nudit. Možná jste teď k sobě byli upřímní a přišli na to, že vám až tak moc o tu věčnost s Ježíšem ve skutečnosti nejde. Proč tomu tak je? Říká se, že s jídlem roste chuť. Možná vám moc nejde o to být s Ježíšem, protože tady na zemi nezažíváte často Ježíšovu přítomnost. Možná je třeba, abyste už teď zažívali častěji to, že k vám Ježíš mluví a že vám je v Jeho přítomnosti dobře. Pak ho budeme milovat, pak budeme opravdivě toužit po Jeho přítomnosti, budeme usilovat o to, abychom Jej nezarmoutili. Budete usilovat být co nejčastěji ve společenství křesťanů, budete usilovat po tom, abyste otevírali Boží slovo.

Příkladem mi jsou malé děti. Naše děti nám už opakovaně řekly, že by už strašně chtěly jít do nebe a ptaly se, kdy už umřeme. Museli jsme jim vysvětlit, že to záleží na Pánu Bohu, kdy nás zavolá a že pokud jsme tady, tak po nás ještě něco chce.

Izajáš nám říká, že se máme veselit z toho, že budeme v bezprostředním kontaktu s Bohem. Je to prostě úžasné. Buďme jako děti.

3.důvod: Zlo bude poraženo

                Víme, že hřích a zlo jsou prostě všudypřítomní. Traduje se, že jeden londýnský novinář v 18. století udělal pokus. Dvaceti nejvýznamnějším měšťanům žijícím v Londýně napsal takovýto telegram: „Vše je prozrazeno. Uteč, dokud ještě můžeš.“ Druhého dne nebyl v Londýně ani jeden z těchto mužů. Všichni prchli.

Izajáš říká, že tím třetím důvodem, proč bychom se měli veselit je to, že v nebi už nebude ani zlo, ani hřích jako takový. Tady máme ten známý příklad: „Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu, hadu však bude potravou prach. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře.“ (v.25) Když jsem četl tento verš, tak jsem si vybavil pány Topolánka s Paroubkem. Pro mě jsou tito dva pánové lepším příkladem těch, co se žerou, než lev s beránkem. Aby žral lev beránka, to tak často nevidím. Ale, že se žere Paroubek s Topolánkem, to tento národ už sleduje víc než půl roku.

                A Bible nám říká, že v nebi už toto nebude mít místo. Žádné zlo, žádné konflikty. V nebi bude panovat Boží pokoj. A to je ten třetí důvod k radosti. Kolik nepokoje zažíváme tady na této zemi. Kolik vidíme konfliktů, problémů, bolestí, zranění, které jsou výsledkem hříchu. Kolik zla sami způsobíme. Kolikrát už jsme někomu vědomě či nevědomě ublížili a nejde to vzít zpět. Kolik rozbitých rodin je kolem nás. Kolik bolestí zažíváme, když vidíme, že naše vlastní rodina je vnitřně rozbitá. Jak často jsme zraněni hloupou pomluvou.

                A Izajáš nám říká, že v nebi nic z toho nebude. Vybízí nás, abychom se radovali z toho, že v nebi nebude ani hřích ani jeho následky.

                Celý tento text nás vyzývá k radostnému očekávání nebe. Sám se musím přiznat, že mi někdy ta radost chybí. A i při přípravě tohoto kázání jsem musel činit pokání z toho, že se málo raduji z toho, co pro mne Bůh chystá. Možná se teď cítíte stejně. Pojďme spolu ke golgatskému kříži, vyznejme nedostatek radosti jako hřích a prosme, abychom se uměli radovat. Radujme se z odpuštění hříchů, radujme se, že Ježíš chystá nebe, kde nebude smrt, kde budeme neustále s Ježíšem a kde už hřích nebude mít žádnou moc.