Jdi na obsah Jdi na menu
 


Potěšte, potěšte můj lid

11. 12. 2016

img_0081.jpgKdyž čteme starý zákon, tak vidíme příběh Izraele. Po vládě krále Šalamouna dochází k rozdělení království na Severní království a Judsko. Severní království padne roku 722 před narozením Krista do asyrského zajetí a je prakticky rozprášeno. To je doba, kdy v Judsku prorokoval prorok Izajáš. V roce 587, tedy o několik generací později, padne i Judsko a to do babylonského zajetí.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde. (čas 31:05)

Bible se opakovaně jasně vyjadřuje, proč se to stalo. Stalo se tak proto, že Izraelci dovolili, aby jméno Hospodinovo bylo vysmíváno a zneváženo. Prostě v těchto rozdělených národech už většinou nebylo vidět, že slouží mocnému Bohu. A když není vidět, že někdo slouží živému Bohu, pak přichází zkáza, která z tohoto životního stylu plyne.

Když není v mém a tvém životě vidět, že máme mocného Boha, tak to znamená, že žijeme životem, který nás časem zničí. Když není v církvi vidět, že slouží mocnému Bohu, tak je církev na cestě ke zkáze. Když není v národě vidět, že se zde slouží mocnému Bohu, tak to znamená, že to s ním jde s kopce. Možná se mýlím, ale ta paralela s tou dobou a dnešními dny se mi zda tak moc blízká. Církev v Evropě ztratila své svědectví, je bezzubá, neukazuje na velkého Boha. A ruku v ruce s tím jde společenský rozklad. A my to kolem sebe v mnoha oblastech vidíme.

Do této krize se zní i letos ta úžasná adventní poselství plné naděje. Mnoho z nich je ve starém zákoně. Přečtěme si dnes jedno z nich a to pasáž, kterou zapsal již zmiňovaný Izajáš:

 

"Potěšte, potěšte můj lid," praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, provolejte k němu: Čas jeho služby se naplnil, odpykal si své provinění. Vždyť z Hospodinovy ruky přijal dvojnásobně za všechny své hříchy. Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Pahorkatina ať v rovinu se změní a horské hřbety v pláně. I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa." Hlas toho, jenž praví: "Volej!" I otázal se: "Co mám volat?" "Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí. Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky. "Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: "Hle, váš Bůh! Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek. Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede." (Izajáš 40,1-11)

 

Toto přečtené poselství Izajáše je jistě složitým starozákonním textem. Touto pasáží začíná část Izajáše, která je naplněna úžasnými zaslíbeními. Klíčovým veršem toho našeho texty je verš pátý: „I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa." (v.5) Tento verš nám ukazuje, že Izajáš nemluví pouze o nejbližší budoucnosti, ale i o konci věků. Nicméně, jak to bývá u proroctví docela často, i toto proroctví má své naplnění v několika rovinách. Dovolte, že se podíváme na tři takové roviny, kde se toto proroctví stává realitou.

 

  1. Proroctví o vysvobození Izraele

Nevíme úplně přesně, kdy tato slova Izajáš promluvil. Jsou to slova o naději, o tom, že přijde den, kdy Pán Bůh už více nebude trestat. Z dalších Izajašových proroctví by se dalo usuzovat, že tady Izajáš předpovídá obnovu Izraele. O to zarážející je, že Izajáš to říká několik generací před tím, než vůbec došlo k odvlečení do zajetí. Přesto volá lidi k naději. Je to naděje, kterou se oni jako jedinci nedožijí. Je to naděje pro národ, pro Boží lid.

Prorok Izajáš tady volá Židy k tomu, aby touto nadějí žili, ale taky k tomu, aby ji rozhlašovali. Nemají se bát, ale mají se radovat a mají připravovat cestu k tomu, aby se to mohlo stát realitou.

To je opravdu úžasný příklad toho, co znamená mít naději. Znamená to vzepřít se strachu, radovat se z Božích zaslíbení a připravovat cestu Božímu působení a to i přesto, že nevidíme, že by se Boží zaslíbení už naplňovalo. Izraelci se nakonec dočkali. Babylonský král Cyrus vydal v roce 538 edikt, ve kterém dovoluje první skupině Židů návrat do Izraele. A Židé se vrací. Izrael je obnoven. Je obnoven i chrám, probíhají i vlny duchovního probuzení. Pán Bůh žehná.

 

  1. Proroctví o příchodu Ježíše

Tento text se netýká pouze vysvobození Izraele. Je zcela jasné, že se týká příchodu Ježíše Krista. Evangelisté Matouš, Marek i Lukáš při popisu služby Jana Křtitele citují právě třetí verš z našeho dnešního textu, kde se píše: „Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha!“ (v.3) Všichni tři evangelisté se shodují, že Jan Křtitel byl tím hlasem. On volal lidi k tomu, aby připravili cestu. A jak se ta cesta připravuje? Pokáním! Tato cesta se připravuje pokáním, které znamená jak lítost nad hříchem, tak životem v poslušnosti. Jan Křtitel byl tím hlasem, volal k pokání a Ježíš přišel.

V Ježíšově příchodu se naplnilo toto proroctví. Bůh už neohlašuje jen trest, ale odpuštění. A my víme, že toto odpuštění je možné, protože Ježíš jednou pro vždy zaplatil za naše hříchy. V našem textu je řeč, že si Izrael už odpykal své přestoupení. Přesně toto se stalo. Ale tím, kdo to předstoupení za Izrael odpykal, byl Ježíš Kristus. On to udělal jednou pro vždy a za každého člověka.

A vracíme se k tomu základnímu verši: „I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa." (v.5) V Ježíši se ta sláva zjevila. A v následujících létech se zpráva o Něm rozšířila po celém světě. Tvorstvo spatřilo, jak Bůh v Ježíši promluvil.

A to je důvod, proč už 700 let před narozením Ježíše Izajáš dával lidem naději a volal je k radosti. On už tehdy ohlašoval: „Hle, váš Bůh.“ (v.9) Izraelci to ještě nechápali. Oni nevěděli, jak to bude. Ale věděli, že mohou žít s nadějí.

A nakonec Izajáš přidává obraz pastýře a píše: „Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“ (v.11) A přesně takto Ježíš mluví o sobě. Prohlašuje se za dobrého pastýře, aby nikdo nebyl na pochybách, že se na Něm naplňuje toto Izajášovo proroctví. Pro posluchače a později i čtenáře to měla být výzva k radosti a k naději. A pro mnohé opravdu byla. Někteří ale vidět nechtěli a zatvrdili své srdce.

 

  1. Proroctví o druhém příchodu Ježíše

Zmíním ještě jedno naplnění tohoto proroctví. Tento text obsahuje prvky, které ukazují na závěrečné Boží vítězství a tak je vlastně i proroctvím o druhém příchodu Ježíše. Tedy to proroctví má stále rozměr, který je i pro nás budoucí.

Jak čekáte na Ježíšův druhý příchod? Asi každému z nás se stane, že nám přijde na mysl myšlenka, zda Ježíš opravdu přijde. Ale pak se vracím k zaslíbením Písma. Někteří lidé se nám, čekajícím křesťanům, vysmívají a říkají, že kdyby se chtěl Ježíš vrátit, už by se to jistě stalo. Přesně to ale předpověděl apoštol Petr, který zapsal: „Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření."“ (2Petr 3,3-4)

Ale úplně stejné to bylo asi i s těmi předchozími proroctvími. Izajáš hlásal vysvobození, ale bylo ještě mnoho, mnoho těžkých dnů.

Nevíme, kolik těžkých dnů je před námi, ale můžeme vírou přijmout tvrzení Izajáše: „Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády.“ (v.10) A to je naší nadějí. Jednou všechny ty bolesti života na tomto světě skončí. A ti, kdo vírou vyhlížejí Ježíše, se dočkají Toho, po kom toužili.

Dovolte, abych znovu připomenul, jak Izajáš své proroctví začíná: „"Potěšte, potěšte můj lid," praví váš Bůh.“ (v.1) Bratři a sestry, vy kteří věříte Ježíši Kristu, Pán Bůh vás dnes potěšuje. On nás volá, abychom se vzepřeli strachu a radovali se z Božích zaslíbení a zároveň připravovali cestu Božímu působení.

Advent je o přípravě. Připravujte cestu svým pokáním, ale také tím, že i ostatním lidem řeknete, o tom, jak je Pán Bůh dobrý. Potěšujte! A buďte sami potěšeni!

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde. (čas 31:05)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář