Jdi na obsah Jdi na menu
 


Požehnání – bez něho neodejdu

13. 6. 2007

 

 

 

V roce 1979 byl v Jeruzalémě učiněn jeden z velmi významných archeologických objevů. Skupina z Tel Avivské univerzity vedena archeologem Gabrielem Barkayem objevila dva malé stříbrné svitky, které pocházely ze sedmého století před narozením Krista. To znamená, že se jich třeba mohl osobně dotýkat prorok Izajáš. V těchto svitcích byla vyražena slova Starého zákona. Na obou svitcích byl stejný text. Jde o text, který patří mezi vůbec nejznámější texty Starého zákona. Jde o text, který slyšíte na každých bohoslužbách a jehož poselství si mnohdy ani neuvědomujeme. Jde o text, který je čten při slavnostním uvedení do funkce prezidentů v USA a Izraeli. Tím textem není nic jiného než slova Áronova požehnání.

 

 

Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi: "Mluv k Áronovi a jeho synům: Budete žehnat synům Izraele těmito slovy: »Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.« Tak vloží mé jméno na Izraelce a já jim požehnám." (4.Mojž. 6:22-27)

 

Jednoho dne se setkal Jákob s nějakou osobou a Bible říká, že s ní zápasil a pevně ji držel. Bylo jasné, že nejde o obyčejného člověka. Této osobě Jákob řekl: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“ (1.Mojž 32:27) Jákobovi nesmírně šlo o to, aby obdržel požehnání. A on ho opravdu obdržel. Z tohoto příkladu jasně vidíme, že Izraelci přikládali požehnání velký význam. Jak je tomu dnes? Má požehnání stále význam nebo jej už ztratilo? Mým cílem pro dnešní kázání je ukázat na význam požehnání a povzbudit každého z nás, abychom o to požehnání stáli. Mým cílem je, abychom i my toužili obdržet požehnání a to třeba i na bohoslužbách. Toužím, abychom si uvědomili, že Áronovo požehnání není jen připomínkou, že už je konec bohoslužeb, ale že je obrovským Božím darem.

 

Bůh v našem textu říká, že když slyšíme a přijímáme toto požehnání, tak Hospodin vloží své jméno na nás a požehná nás. Teď se možná ptáte, proč zrovna Áronovo požehnání je tak důležité? Jde o úplně stejný případ jako s modlitbou. Máme se modlit svými slovy, přesto se společně modlíme modlitbu, kterou nás učil Ježíš Kristus. Máme si rovněž žehnat různými slovy, ale Áronovo požehnání je velmi specifické a Bohem nám darované.

 

Dovolte, že vás zde vyzvu, abyste nebyli jen příjemci požehnání, ale abychom i žehnali druhým. Můžeme žehnat dětem, když odchází do školy, můžeme žehnat manželovi, když odjíždí na služební cestu. Můžeme žehnat příteli, který se připravuje na vydání svědectví, můžeme žehnat tomu, kdo byl zvolen do nějaké funkce ve sboru. Naučme se žehnat jeden druhému.

 

                Podívejme se už na obsah toho Áronova požehnání. Toto požehnání se skládá ze šesti části. První, třetí a pátá část říká stejnou pravdu jinými slovy: „Ať Hospodin ti žehná… ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář…ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář.“ Všechny tyto věty vyjadřují přání Božího požehnání. Ta první věta to říká jasně: „Ať Hospodin ti žehná.“ Ta další věta je přáním, aby se nad námi rozjasnila Boží tvář. To znamená, aby se Bůh na nás usmál. A ta poslední věta je přáním, aby se Bůh k nám obrátil čelem, abychom viděli jeho tvář. Všechna tato přání jsou přání Boží přízně. Vždyť úsměv znamená přízeň, vždyť to, že je někdo k nám obrácený tváří a ne zády, symbolizuje, že je nám nakloněn. A to je požehnání. Požehnání znamená mít Boha příznivě nakloněného. A to si přejeme.

 

                A potom jsou tady ty tři specifická přání. Přání ochrany, milosti a pokoje. Podívejme se na ně společně.

 

 

 

 

1. Přání ochrany

 

                Boží požehnání je podle první části Áronova požehnání přáním ochrany. Od čeho nás Bůh chrání? Chrání nás od problémů, rakoviny, ztráty zaměstnání nebo od čeho? Pokud by nás Bůh chránil pouze od těchto věcí, pak by mezi křesťany muselo být těchto věcí méně než mezi ostatními lidmi. Ale já myslím, že statisticky tady velký rozdíl nebude. Od čeho nás Bůh chrání? Dovolte, že použiji jeden verš z listu Korintským: „Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet“ (1.Kor 10.13) Tento text říká, že Bůh nás chrání od zkoušek a pokušení, které bychom neunesli. A to je ta správná odpověď na otázku, před čím nás Bůh chrání. Ano On nás může ochránit i od jiných věcí a jsem přesvědčen, že to dělá. Nicméně, to základní, před čím nás chrání, je naše naprosté selhání, naše propadnutí hříchu. To je to první, v čem bychom měli očekávat ochranu. Nám jde ale často přirozeně více o ty zemské věci. Ano máme se modlit i o zdraví, ochranu na cestách a podobné situace. Ale usilujme o to více o ochranu pře hříchem.

 

                Dovolte, že zacituji slova Žalmu 121: „Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání. Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele. Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc. Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky.“

 

                Hospodin chce chránit každého z nás. Dovolíme mu to? Dáme mu prostor v našem životě? Pokud by nás nechránil, přišli bychom okamžitě o svou víru, naše manželství by byly trosky, náš sbor by dávno lehl popelem. Hospodin nás chrání.

 

               

 

2. Přání milosti

 

                Vysvětlili jsme si, že požehnání je přání, aby nás Bůh chránil od hříchu. To druhá část Áronova požehnání mluví o milosti: „Ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv.“ Co je to milost? Milost je skutek, kdy někomu, kdo je vinen, je odpuštěn trest. Když prezident dává milost, pak ji dává tomu, kdo byl shledán vinen. Ta prezidentská milost osvobozuje od rozsudku. Stejné je to s Boží milostí. Boží milost nás osvobozuje od rozsudku věčného zatracení. Boží milost znamená, že nám je hřích odpuštěn a že za něj nebudeme odsouzeni.

 

                Přesně tohle je další ze součástí požehnání. Jsme požehnáni, pokud je náš hřích milostivě odpuštěn. Tady jsme v samotném jádru reformačního učení. Je nám odpuštěno z milosti. Pán Bůh se k nám mohl obrátit zády a říci, že o hříšníky nemá zájem. Ale On se k nám obrátil a rozjasnil nad námi svou tvář. Ta tvář plná bolesti a smutku se proměnila ve tvář radosti a úsměvu. Bůh se nad námi slitoval. Odpustil náš hrozný hřích a nazval mne i tebe svatým. Ne proto, že bychom nikdy nezhřešili nebo udělali průkazné zázraky. Boží slovo nazývá svatými všechny, kterým jsou odpuštěny hříchy. Takoví lidé sice jsou stále hříšníci, ale v Božích očích jsou zároveň svatí, protože na nich není shledán hřích, který byl odpuštěn.

 

                Dostalo se nám milosti a to proto, že se nad námi Bůh slitoval a dal svého Syna Ježíše Krista, aby za naše hříchy zemřel. Ježíš Kristus je teda osobou, která je zdrojem či vykonavatelem milosti. Takže požehnání znamená, že nás Nebeský Otec chrání před hříchem a že náš hřích je  milostivě odpuštěn v Ježíši Kristu.

 

 

 

 

2. Přání pokoje

 

                To je to poslední přání, které v tomto textu vidíme. Přání pokoje: „Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.“ Přáním pokoje se Židé zdravili denně. Zde je toto přání součástí Áronova požehnání. A opět si to můžeme zrekapitulovat. Požehnaný člověk je ten, kterého Otec nebeský chrání před hříchem, kterému je v Ježíši milostivě odpouštěno a teď k tomu přidáváme, že jde o člověka, který je obdarován pokojem. O jaký pokoj zde jde? Nejde jen o mír, nejde jen o nekonfliktní život, nejde jen o pohodu a život bez finančních problému. Pokoj, o kterém tady je řeč, je v prvé řadě pokoj ve vztahu k Bohu.

 

                Kdybychom neměli tento pokoj, tak by nás neustále trápily výčitky svědomí, bojovali bychom s následky naších hříchů, nebyli bychom si jisti naším vztahem k Bohu. Ale Bůh dává pokoj. Způsobuje, že dokážeme to Boží odpuštění přijmout, chrání nás od důsledků naších hříchů a dává nám jistou, že pokud věříme Bohu, pak můžeme počítat s věčností v nebi. To je pokoj.

 

                Boží slovo to potvrzuje: „Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.“ (Římanům 5:1) Pokoj je dar a zároveň ovoce Ducha svatého, který dostáváme, pokud jsou naše hříchy odpuštěny. To, že pokoj je výsledek působení Ducha svatého potvrzuje i následující verš: „Dát se vést Duchem je život a pokoj.“ (Římanům 8:6) Vidíme, že v Áronově požehnání je aktivní i třetí osoba trojice – Duch svatý.

 

Takže se pomalu dostáváme ke konečné definici požehnání. Požehnání znamená, že nás Bůh Otec chrání před hříchem, že nám je ten hřích milostivě odpuštěn v Ježíši Kristu a že nás Duch svatý obdarovává svým pokojem. A tady jsme také dospěli k tomu, proč už první křesťané viděli Áronovo požehnání jako biblický text ukazující na svatou trojici. Už samotní Židé tvrdili, že v Áronově požehnání je skryto tajemství o Bohu. Nový zákon nám ho učinil naprosto zřetelným. Tím tajemství je svatý Bůh, který nám žehná aktivitou všech tří osob svaté trojice.

 

                Bůh nám chce požehnat. Máme zájem o Jeho požehnání? Rozhodněme se, že budeme jako Jákob a že budeme o požehnání bojovat. Rozhodněme se, že neodejdeme bez Božího požehnání. Boží slovo nám říká, že jsou tři způsoby přijímání Jeho požehnání. Jde o vystavování se Božímu slovu, modlitbu a aktivní účast ve společenství Božího lidu. Přicházíme si do Božího slova pro požehnání? Přicházíme si v modlitbě pro požehnání? Přicházíme si do shromáždění pro požehnání? Všichni můžeme udělat více. Prosme Pána o milost a vyznejme svůj hřích a potom přijďme pro požehnání.