Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pravda

14. 7. 2015

2015-05-04-1785.jpgMilí bratři a sestry, dnes chceme mluvit o další hodnotě, za kterou Hus bojoval. Minule jsme mluvili o víře, protože ta byla motivací všeho. Hodnota, která z Husovy víry vyčnívala snad nejvýše, je pravda. A dnes chceme mluvit o pravdě. Pravda hrála v životě i smrti Jana Husa zásadní úlohu. Kdyby nebyl přesvědčen o svých názorech, jistě by se za ně nedal upálit. Ale šlo mu o pravdu. Pravdu cenil více než život. Právě jeden z nejznámějších Husových citátů se týká pravdy. Ve svém Výkladu víry, v páté kapitole Hus napsal: „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti, protože pravda tě osvobodí od hříchu, od ďábla i od smrti… Nejmilejší, žijte podle poznané pravdy, která vítězí nade vším a mocná je až navěky.“

Audio záznam naleznete zde.

                Nad tímto citátem se vlastně bude pastor Jan Fojcik zamýšlet na blížícím se XcamPu. Když jsem si prošel Bibli a sledoval místa, kde se hovoří o pravdě, byl jsem ohromen tím množstvím informací. Bible mohutně mluví o pravdě. My se tohoto tématu jen dotkneme. O to více vás zvu k účasti na letošním XcamPu.

                K dnešnímu kázání jsem vybral text, který se nečte příliš často a je z krátkého druhého listu Janova. Celý list má pouze 13 veršů a my si přečteme první 4.

 

Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu. Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce. Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce. (2. Janův 1-4)

 

                 V přečteném textu píše apoštol Jan nějaké paní. Ale jde o jinotaj a tou paní se myslí církev, Boží lid. Jan říká, že miluje tuto paní, tedy církev. Ale nejen on ji miluje, ale jak říká, také všichni, kdo poznali pravdu. Chci se tedy společně s vámi dnes zamyslet nad tím, jaký je vztah člověka k pravdě. Vybral jsem tři výzvy, které nám předkládá Hus, a které také vidíme i v našem textu.

 

1. výzva: Hledej pravdu

                Mohli bychom říci, že toto nám ani nikdo přikazovat nemusí. Člověk přirozeně hledá pravdu. Je to někde v nás zakořeněno, že chceme znát pravdu. Asi jsou i situace, kdy člověk pravdu nechce znát, protože se jí bojí. Ale obecně člověk hledá pravdu. Chceme znát pravdu o čemkoli. Právě touha po poznání pravdy vede člověka k poznávání přírody, k vědeckým vynálezům a k pokroku.

                Ale chceme znát i pravdy o jiných věcech. Chceme znát pravdu, když dojde na korupční skandál. Chceme znát pravdu, když k nám přiletí nějaká těžce uvěřitelná pomluva. Chceme znát pravdu, když řešíme průšvih našich dětí. Chceme znát pravdu o svém zdraví. Ale také chceme znát pravdu o smyslu života, o tom, proč jsme vůbec tady. A o to hlavně jde i Husovi.

Když se vrátím k tomu našemu textu, tak tam čteme: „Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu.“ (v.1) Je tady řeč o tom, že církev milují všichni, kdo poznali pravdu. Jan tady říká, že člověk může poznat, tedy najít pravdu. Hledání pravdy není úkol, který je nesplnitelný. A přestože v jistém smyslu pravdu stále musíme hledat, tak zároveň platí, že tu zásadní pravdu je opravdu možno najít.

Jakou pravdu jde najít? Čtěme dále ten náš text: „Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.“ (v.2-3) Jan tady říká, že ta pravda zůstává v těch, kdo ji našli, a říká, co je tou pravdou. Tou pravdou je Boží působení v našich životech. Tou pravdou je samotný Bůh. Tou pravdou je to, že existuje milující Bůh, který díky oběti Ježíše Krista přichází se svoji milostí ke každému člověku.

To je tou základní pravdou, kterou potřebuje najít každý člověk. To je tou základní pravdou, kterou našel ten, kdo díky Boží milosti uvěřil v Pána Ježíše Krista. A protože je to tak důležité, tak jsme i na stěnu sálu v Hutníku umístili část verše, který říká, že Ježíš je pravda.

A jde opravdu o hodně, protože Ježíš řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“ (Jan 8:32) Poznání pravdy o Bohu, o člověku a o záchraně v Ježíši Kristu osvobozuje. Proto je to tak důležité. Proto byl Hus ochoten umřít. Nechtěl, aby lidé žili ve falši. Nechtěl, aby lidé žili ve falši toho, že když si koupí odpustek budou zachráněni. Chtěl, aby lidé poznali pravdu evangelia, pravdu o odpuštění a milosti, které Bůh zdarma nabízí každému pokání činícímu člověku.

Bratři a sestry, žijeme v pravdě? Nežijeme v nějaké lži, kterou jsme sami přijali. Ona nemusí být nějak zjevně proti Bohu. Asi tady nesedí nikdo, kdo by Bohem pohrdal nebo se Mu vysmíval. Ale neupravili jsme si evangelium podle své potřeby. Nenakládáme na sebe nebo na jiné břímě zákona místo abychom žili ve svobodě evangelia? A jak si vůbec můžeme být jisti, že to čemu věříme, je pravda? Četl jsem o rozhodnutí, které už v mládí Hus udělal. „Rozhodl se, že pokud pozná, že se v něčem mýlil, rád hned opustí své stanovisko a přikloní se k pravdě. Ale jak poznat, kde je pravda? Vodítkem mu byla slova Ježíše. Doplním verš, který jsme už četli: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Jan 8:31-32) Ano, poznání pravdy přichází skrze Boží slovo. Buďme tedy vždy připraveni podřizovat své názory Božímu slovu. I pastory je třeba kontrolovat. I vy musíte poslouchat, zda to, co vám zvěstuji je shodné s pravdami Božího slova. A pokud máte pochybnosti, určitě se ozvěte.

 

2. výzva: Šiř pravdu

Ale to už se dostáváme k tomu druhému bodu. Hus řekl: Šiř pravdu. A toto není nic závratně nového. I toto vidíme v Bibli, dokonce v tom našem textu. Apoštol Pavel zdůraznil, proč píše svůj dopis. On říká: „Píšu kvůli pravdě.“ (v.2) Důvod, proč apoštol Pavel píše svůj dopis, je ten, že ví, že je třeba šířit pravdu. To byla ostatně základní Ježíšova výzva: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.“ (Mat. 28:19) Jděte a šiřte pravdu. A jeho učedníci se nazývali apoštolové. Slovo apoštol znamená, ten, který je poslaný. Učedníci, křesťané jsou ti, kdo jsou posláni, aby šířili pravdu a i Hus to křesťanům své doby připomíná. I my máme šířit pravdu!

V listu obci plzeňské Hus v roce 1411 napsal: „Kristus ukázal, že nejen ten je zrádce pravdy, kdo nemluví pravdu směle, ale i ten, kdo svobodně nebrání pravdu, kterou by správně měl bránit.“ A dále říká: „Kristus sám je tou pravdou, a proto zapírání pravdy je zapíráním Krista.“

Hus tady říká, že naší povinností je jak tu pravdu sdělovat, tak za tu pravdu bojovat a bránit ji. Hus opakovaně řekl, že pravdu máme bránit až do smrti. Zapřít pravdu je totiž zapřít Krista. A on sám se toho stal největším důkazem. Svoji smrtí dokázal, že nebyl jen teoretik, ale že pravdu cenil výše než svůj život. Jakou hodnoty má pravda pro nás?

Víte, znám mnoho lidí, kteří brání pravdu. Ale způsob jakým tu pravdu hájí, ukazuje, že jim více než o pravdu jde o to, aby oni byli vítězi. Pravda se totiž musí hájit s láskou k nepřátelům. Jinak zvítězí nenávist a zlo. Při zápasu o pravdu je třeba v úctě považovat druhého za přednějšího než sebe a s velkou pokorou zápasit o svěřenou pravdu. Na to nezapomeňme.

A tak když třeba diskutuji s katolickým přítelem o tom, že si myslím, že vydávání odpustků je falešná a nebiblická praxe, tak tu debatu nevedu proto, abych mu dokázal, že já jsem ten borec, který to všechno správně ví. Tu debatu vedu proto, že věřím, že poznání pravdy vysvobozuje a vede blíže ke Kristu, který je pravdou. A blízkost s Kristem přeji všem lidem. Nejde mi o to, aby ti, kdo mají jiný názor, prohráli, jde mi o to, abychom všichni zvítězili tím, že budeme v pravdě, budeme v Kristu.

Mohli bychom uvádět nejrůznější příklady o tom, jak šířit pravdu. Lidé dnes šíří kde co. Posílají různé emaily, sdílejí zajímavé články na Facebooku. Dejme si pozor, abychom nešířili faleš. Přečtěme si, co šíříme. A usilujme o to, abychom s láskou šířili pravdu.

 

3. výzva: Žijte podle pravdy

To třetí, co bych chtěl zmínit, je Husová výzva: „Žijte podle pravdy.“ A zase, paralelu nacházíme v našem biblickém textu. Jan píše: „Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce.“ (v.4) Jan se raduje z toho, že lidé žijí v pravdě. Co z toho, že lidé hledají nebo dokonce nalézají pravdu, když tu pravdu nežijí. Pravda se musí žít. Není to jedna z možností. Jan říká, že je to Boží příkaz. A Jan se raduje, že příjemci dopisů žijí v pravdě. Co by asi dnes řekl o mně? Co by řekl o našem sboru, církvi? Žijeme v pravdě?

Nejde jen o to, znát pravdu, ale také podle poznané pravdy žít. Nejde o to, zda my máme pravdu, ale o to, zda pravda má nás. Život v pravdě je život v integritě a autenticitě, kdy naše myšlenky, slova a skutky jsou v harmonii. Jinými slovy je to život v opravdovosti a poctivosti před sebou, před druhými lidmi a před Bohem. Opakem je tolik nenáviděná přetvářka, pokrytectví a faleš. A právě na to lidé, kteří nechodí do kostela, ukazují nejvíce. Pořád to slyším. Že v tom kostele jsou pokrytci. Mají pravdu? Jsme pokrytci? Nebo jsme lidmi pravdy?

Dovolte na konec jeden příběh z Husova života. Když roku 1412 přišel do Prahy papežský vyslanec s listinou, která vyhlašovala odpustky pro všechny, kteří dobře zaplatí, nemohl Hus mlčet. Kritizoval tento způsob získávání peněz, navíc ještě na válečné tažení. Pražané poznali, že odpustky jen podporují špatný život, protože lidé si myslí, že mohou vesele hřešit, a pak jednoduše zaplatí a bude jim odpuštěno. Pochopili, že to nemůže před Bohem platit, protože Bůh se nedá od nikoho oklamat. Když byly v kostelích vyhlašovány odpustky, tři mladí muži, Martin, Stašek a Jan se proti tomu nahlas ozvali. Prohlásili, že s tím nesouhlasí, a že je to proti Bohu. Mladíci byli okamžitě zatknuti a uvězněni a hrozila jim poprava. Když se to v Praze rozkřiklo, lidé se seběhli před radnicí a žádali radní, aby je propustili. Jan Hus šel vyjednávat a nabídl, aby popravili místo mladíků jeho, protože oni byli ovlivněni jeho kázáními. Radní mu slíbili, že mladé rebely propustí, pokud nařídí lidem, aby se rozešli. Hus rozpustil zástupy rozhněvaných lidí, ale radní místo aby splnili svůj slib, vyvedli mladíky na popraviště. Vtom se lidé začali opět sbíhat, proto kat musel rychle vykonat popravu přímo na ulici Na příkopech.

Hned po popravě kat zakřičel, zda je tam ještě někdo, kdo chce zastávat bludné učení o tom, že odpustky jsou neplatné. Každého takového na místě stihne stejný trest, jako ony mladé muže. Mělo to působit jako pohrůžky k zastrašení. Lidé se ale začali hromadně hlásit, že také chtějí zemřít pro pravdu. Kat je nechal pozatýkat a uvěznit. Radní si netroufli všechny popravit, protože se báli povstání; proto je postupně zase propouštěli na svobodu.

Na tomto příběhu vidíme nejen to, že Jan Hus byl připraven zemřít pro pravdu ještě dříve, než odjel do Kostnice, ale také to, že i mnozí Pražané byli natolik pevní ve víře a oddanosti poznané pravdě, že se nebáli smrti.

Nám zatím za pravdu nehrozí trest smrti. Postavíme se ale za ni? Nebo budeme tiše sedět v obýváku a koukat na telku. Bratři a setry, modleme se, aby nám Duch svatý odhaloval faleš, které věříme. Modleme se, abychom viděli nepravdy, které se týkají nás samotných. Modleme se, abychom viděli nepravdy, které se týkají života a tohoto světa. Modleme se, abychom viděli nepravdy týkající se Boha.  A modleme se o sílu postavit se lži a žít v pravdě.

Pravda vítězí. To je heslo, které na Pražském hradě vlaje na české prezidentské vlajce. Zatím je v Čechách pravda příliš často potlačována, ale nakonec stejně zvítězí. Hus tomu věřil, a my se spolu s ním můžeme postavit na hodnotu pravdy. Spolu s Husem můžeme věřit ve vítězství pravdy a směřovat k tomu cíli svým pravdivým životem.

Audio záznam naleznete zde.

 

Otázky k zamyšlení:

 

  1. Vytváříme si jako lidé pravdu sami, nebo existuje absolutní pravda, která nás přesahuje?
  2. Hledám pravdu v Božím slově? Otevírám ho s modlitbou, aby mne Pán Bůh vedl k poznání pravdy? Nepotřebuji tady něco změnit?
  3. Jsem ochoten se měnit, když zjistím, že v mém životě je nepravda? Netoleruji nějakou nepravdu ve svém životě?
  4. Jak mne vidí mé okolí? Nenazvali by mne křesťanským pokrytcem? Bylo by to oprávněné?
  5. Jsem ochoten postavit se veřejně za pravdu nebo se raději schovám v davu? Jsem ochoten přinést i nějakou oběť?
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář