Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pryč se strachem

15. 7. 2007

Jeden z faktorů, který hýbe tímto světem je strach. Lidstvo zažívá strach způsobený mnohými okolnostmi. Dnešní svět má strach z teroristů, z globálního oteplování, z přírodních katastrof. V České republice je teď velmi aktuální strach z ptačí chřipky. V pátek měla třetina obyvatel České republiky strach z toho, že byl pátek třináctého. To je ale strach, který je nám tak trochu vzdálený. Mnohem bližší je nám strach z nemoci, kterou máme my nebo někdo z našich blízkých. Bojíme se o zaměstnání. Bojíme se o své děti a vnuky. Někdo se třeba bojí, aby nevyšlo najevo něco, co tajil. Někdo se bojí o své manželství nebo manželství svých dětí nebo rodičů. Je toho spousta, čeho se bojíme. Strach nás obklopuje a ovlivňuje.

                Dnes budeme číst text z proroka Izajáše. Izraelský národ v době jeho života také zakoušel strach. Severní království bylo v té době napadnuto a zničeno Asyřany kteří byli všude kolem. Jejich praktiky byly kruté a nemilosrdné. Dlouhodobě obléhali města, až tam lidé vyhladověli. Potom nelítostně ničili. Rozdělovali rodiny, vytrhávali nemluvňata z rukou matek, starší lidi nemilosrdně zabíjeli, silné bezcitně vlekli přes poušť do otroctví.

                Izraelci měli strach a měli k němu určitě více důvodů než my. A v této situaci jim Hospodin říká „Neboj se!“ Přečtěme si nyní celý náš dnešní text:

               

Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: "Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe. Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život. Neboj se, já budu s tebou. Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu. Severu poručím: »Vydej!« a jihu: »Nezadržuj!« Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země, každého, kdo se nazývá mým jménem a koho jsem stvořil ke své slávě, koho jsem vytvořil a učinil." (Izajáš 43:1-7)

                Hospodin vyzývá Izraelce, ale i nás, abychom se nebáli. Ale samotná výzva nám často nepomůže. Když zažíváme obavy z budoucnosti, tak potřebujeme více než výzvu k tomu abychom se nebáli. Potřebujeme vědět, proč se nemáme bát. A Hospodin tady dává skrze proroka Izajáše dva důvody, proč se Izrael v době Izajáše a my dnes nemusíme bát.

1.důvod: Bohu na nás vždy záleželo

                Toto je ten první důvod, který Hospodin dává svému lidu. Jak se  projevilo, že Bohu na nás záleželo? Čteme o tom, co všechno Bůh pro nás vykonal: stvořil nás, vykoupil nás, povolal nás a dal nám znát, že jsme Jeho (v.1). Dále čteme, proč to pro nás udělal: „Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval.“ (v.4).

                Bohu na nás vždy záleželo. On nás stvořil. On stvořil tento svět. Proč by to dělal, kdyby mu na nás nezáleželo? Stvořil nás, protože věděl, že to bude velmi dobré. On stvořil každého z nás. Nikdo tady není omylem. Nikdo tady není jen tak náhodou. Možná zrovna vaše narození neplánovali ani vaši rodiče, ale Bůh to plánoval a Bůh vás tady chtěl mít.

                Nejen že nás Bůh stvořil, On nás taky vykoupil. To je další důkaz toho, že Bohu na Jeho lidu vždy záleží. To slovo vykoupit doslovně znamená zaplatit za někoho, kdo je silně zadlužen. V praxi to znamenalo téměř zachránit ho z otroctví nebo nevolnictví. Izraelcům se to spojovalo především s vykoupením z Izraelského zajetí. A teď jim Bůh skrze Izajáše říká, že je vykoupí v době, kdy prožívají velký strach. A ve třetím verši čteme, čím si je vykoupí: „Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe.“ Tyto slova jsou proroctvím, které se vyplnilo až za několik desítek let. Izraelci byli tehdy propuštěni z babylonského zajetí, králem Kýrem, který také dobyl některá z těchto zmíněných území. Ty další dobyl jeho nástupce král Kambýsés. Dobyli jak zmíněný Egypt, tak Kúš (dnešní Etiopii) a Sebu (pravděpodobně dnešní Saudskou Arábii).

                Ale my víme, že tím konečným výkupným nebyly ani tyto země. Tím, čím si nás Pán Bůh vykoupil navěky a navždy je Pán Ježíš Kristus. Bůh Ho dal do rukou nepřátel, dal Ho, aby zemřel na golgatském kříži. To bylo to výkupné, které Bůh zaplatil, abychom mohli být zachráněni od následku hříchu. Bůh nás vykoupil. Kdyby mu na nás nezáleželo, tak by to nikdy neudělal.

                Dovolte, že zmíním ještě ty poslední zmíněné důvody, které nás ujišťují o tom, že Bohu na nás vždy záleželo. Bůh říká, že nás povolal naším jménem a že jsme Jeho. Co to znamená? To znamená, že pro Něj nejsme cizinci. To znamená, že jsme Jeho rodina. To znamená, že se o nás takto staral a byl nám blízko.

                Podívejme se i my do své minulosti. Vidíte tam Boží působení? Ten první důkaz Boží péče o vás je ten, že jste vůbec tady. Bůh Vás tady chtěl mít. To druhé je to, že i za Vás zemřel na dřevě kříže. Uvědomujete si to? Ale podívejte se dále. Vidíte Jeho působení ve svém životě? Vidíte to, že je s Vámi? Vidíte to, jak vás posiluje, když jste na dně? Vidíte to, jak vás ujišťuje o své lásce? Vidíte to, jak vás vede ve vašich rozhodnutích? Vidíte to, jak vás mění, abyste byli lepšími manžely či rodiči? Vidíte to? Jen si vzpomeňte na vše, co pro vás udělal. Pokud patříte Bohu, pokud jste Jeho a pokud směřujete do věčnosti s Ním, tak se vám určitě vybaví mnoho situací, kdy Vám Bůh pomohl. Mně osobně v posledních dnech Pán Bůh pomohl třeba tím, že mi do cesty poslal ty správné lidi, kteří mne povzbudili nebo i napomenuli. To je pro mne jasný důkaz Božího zájmu o mne.

                Bůh se nestará jen o jednotlivce, ale stará se o svůj lid a stará se i o tento sbor. Důkazem té jeho péče o nás je pro mne i to, že tady teď máme nového diakona, který nám pomáhá, přestože ještě před několik měsíci jsme neviděli žádné řešení. Důkazem je pro mne to, že už brzy budeme mít křesťanskou mateřskou školku. To jsou důkazy Božího zájmu o nás.

2.důvod: Bohu na nás bude vždy záležet

                Podívejme se teď na verš 5: „Neboj se, já budu s tebou.“ Podruhé tady Pán Bůh říká „neboj se“ a tentokrát se dívá do budoucnosti. Nemáme se bát, protože Pán Bůh bude s námi. On vždy zůstane a bude s těmi, které stvořil, které vykoupil, které povolal a kdo jsou Jeho. On je nikdy neopustí. On se nás nikdy nezřekne, ale vždy bude blízko a vždy za nás bude bojovat.

                Dovolte, že připomenu ten známý smyšlený příběh. Člověk, který je v nebi se dívá s Pánem Bohem na záznam svého života, který se jeví jako stopy v písku. Nejprve jde ten člověk sám. Byly tam pouze jedny stopy. Potom se objevují druhé stopy – stopy Ježíše. Ty dvoje stopy jsou těsně vedle sebe. Najednou se zase jedny stopy ztrácejí. Člověk se tedy obrací na Pána Boha a říká: „Bože, kde jsi byl v této chvíli. To bylo nejtěžší období mého života a Ty jsi se mnou vůbec nebyl.“ A Bůh s klidem odpovídá: „Ty stopy, které vidíš, nejsou tvoje, ale Moje. Celou tu kritickou dobu jsem tě totiž nesl v náručí.“

                To je to Boží zaslíbení. On slibuje, že nás ponese až do konce. Věříme mu?

                A jak se o nás postará? Verš 2 je nám odpovědí: „Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.“ Jak máme chápat tento text? Vždyť víme, že i křesťanům se dějí zlé věci. Pán Bůh má moc nás uchránit i před katastrofami, nemocemi, ztrátou zaměstnání a dalšími hrůzami. Ale s tím On se nespokojí. On nás chce zachránit především pro věčnost s Ním. To je to nejdůležitější. To, že tady budeme někdy muset projít těžkostmi, naopak často přispívá k tomu, že si potřebu Boha uvědomíme. Jinak bychom si mohli myslet, že máme vše pod kontrolou a že Boha nepotřebujeme. Tento verš jde srovnat se slovy Ježíše, který řekl: „Na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.“ (Mat 16:18) A o to tady jde. Jde o to, že Bůh se postará, aby nás brány pekel nepřemohly. Pomáhá nám, abychom zvítězili v tom boji víry. Pamatujme tedy, Bůh nám slibuje, že Mu na nás bude vždy záležet.

                Teď si možná řeknete: Jak mi má tohle pomoci vyrovnat se s mým strachem? Vždyť pokud se o mne stará pouze v duchovní oblasti, tak mi nepomůže v té nevyléčitelné nemoci, nepomůže mi v mém strachu o zaměstnání, nepomůže mi v mých obavách o naše děti ani v jiných obavách. Vždyť Mu jde pouze o věčnost.

                Přesto nám tenhle text může zásadním způsobem pomoci i v těchto pozemských obavách. Tento text nás totiž znovu upozorňuje, že zde na zemi jsme jen dočasně a že se na dočasný život nesmíme příliš upínat. To, o co opravdu jde, nás totiž čeká až na věčnosti. A právě těžkosti a slabosti tohoto života nás o tom přesvědčují. Pán Bůh chce, abychom Mu důvěřovali. Vyznejme Mu své strachy. Odevzdejme Mu je. Vyznejme Mu svou krátkozrakost, kdy jsme příliš zaměřeni na tento pozemský život a důvěřujme Mu. Věřme, že On je stále s námi a že vše vede k dobrému konci. Prosme Boha, abychom byli jako ten autor Žalmu 121, který říká, že pozvedá své oči k horám. Nedívejme se pouze na tento pozemský život. Pozvedejme své oči k Hospodinu. On nás životem provede až k cíli.