Jdi na obsah Jdi na menu
 


Souzen místo tebe

30. 3. 2018

1.jpgVšichni volali: "Ukřižovat!" Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě více křičeli: "Ukřižovat!" Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc." (Matouš 27, 22b - 24)

 

Přečetl jsem znovu malou část z procesu obvinění a odsouzení Ježíše Krista. Tento text musíme samozřejmě brát především jako popis zásadních historických událostí. Ježíš Kristus je zrazen. Velekněží Ho vidí jako svého nepřítele, kritika, toho, který jim tu dělá zmatek a vidí, že je velmi populární a okrádá je o vliv. Už dávno jsou rozhodnutí Ho zničit. Využívají tedy slabého Piláta a dosáhnou svého. My víme, že se to vše stalo, protože Pán Bůh měl svůj plán. Všechno toto zlo využil k záchraně člověka. On přesně věděl, co se stane. Ježíš sám opakovaně říkal, že přišel, aby za člověka zemřel. Jeho misí nebylo udělat nějaké zázraky. Jeho misí nebylo vyhlásit revoluční kázání. Jeho misí bylo zemřít místo mne, za mé hříchy, místo tebe, za tvé hříchy. Ježíš byl tedy souzen za nás!

Nicméně, dovolte, že se pokusím o aplikaci celé této události, protože si myslím, že ten text nám ukazuje na to, jak obecně lidé reagují na Ježíše. A chtěl bych dnes představit 3 možné reakce. Někteří lidé chtějí Ježíše umlčet, jiní Ježíše chtějí kompromisně smířit se svým světským způsobem života a potom jsou tady ti, kdo Mu chtějí naslouchat.

 

1. reakce: Umlčení Ježíše

To je ta první reakce, kterou vidíme v tomto příběhu. Velekněží a rada Ježíše toužili odsoudit, usmrtit a tedy umlčet. Myslím, že i dnes vidíme něco podobného v životě některých lidí. A ty praktiky jsou vlastně velmi podobné.

Pokud se Ježíš dotkne svědomí, někteří lidé udělají cokoli, aby Ježíše umlčeli. A Ježíš se nedotkal jen svědomí tehdejší elity, On jim doslova hýbal žlučí. Podívejte se, co nám říkají evangelia. Čteme, že Ježíš byl zatčen velmi pozdě večer, vlastně v noci. A ještě v noci se sešli velekněží a Sanhedrin. Běžní lidé spali, ale odstranění Ježíše je pro některé priorita. A velekněží spěchají. Není na co čekat. Žádné odklady. Navíc se blíží svátky. Pokud to máme stihnout, je třeba nasadit maximum úsilí a odříci si třeba i spánek. Navíc jim jistě vyhovovalo, že Ježíše soudili v noci, nebylo tam mnoho svědků, nebyly tady zástupy Ježíšových příznivců. Ve tmě kuli svoje temné pikle. A brali to opravdu vážně. Čteme, že se tam sešla celá rada. To je nejméně 70 osob. Přišli. Přišli v noci. Chtěli Ježíše odstranit. Ježíš jim před tím opakovaně ukázal na Jejich hřích. Jejich reakcí byla snaha navěky Ho umlčet.

Milí přátelé, jak vypadá bitva ve vašem srdci či mysli, když vám Ježíš ukazuje na hřích. Není to podobné? Neaktivují se ve vašem životě také ty obranné mechanismy, které chtějí říci, že problém není ve vás? Nepereme se do krve, abychom dokázali, že my jsme vlastně v pořádku. Neútočíme na samotného Ježíše, abychom ochránili své ego? Nesnažíme se i my umlčet Jeho hlas?

Ano, mohl bych tady teď mluvit o těch druhých, kteří chtějí odstranit Ježíše. Mohl bych mluvit o tom, jak někteří muslimové deklarují, že vymýtí křesťanství. Mohl bych mluvit o agresivních evolucionistech, kteří zesměšňují víru. Mohl bych tady mluvit o tom, jak současná gender ideologie se snaží zničit Bohem ustanovený řád v oblasti mužství a ženství a jak tím likviduje manželství, co by instituci jednoho muže a jedné ženy. Pokud budeme mluvit o nich, většina z nás bude spokojeně přikyvovat. Ale já se ptám, zde tento zápas o umlčení Ježíše neprobíhá i v nás? A možná si to ani neuvědomujeme, ale pokud obhajujeme a bráníme svoje hříšné chování, tak vedeme bitvu proti Ježíši a umlčujeme Ho. Nechceme, aby se nám přes naše svědomí ozýval. A často se do toho umíme pořádně opřít.

Židovská rada svůj zápas o umlčení Ježíše bere vážně. Matouš píše, že předstupovalo mnoho křivých svědků, kteří překrucovali, co Ježíš řekl, a dávali tomu jiný význam. A to stejné často děláme my, když nás Ježíš konfrontuje. Chceme Ho umlčet. Říkáme si, že to Ježíš určitě tak nemyslel, že by pochopil naši situaci, že On ví, že nejde žít tak, jak On říká. Jsme mistři v tom, jak umíme Boží slovo ohnout, aby nás tak nekonfrontovalo. Stále žasnu, kolik lidí se vydalo na cestu hnusné nemorálnosti a přitom mají pocit, že s Pánem Bohem mají všechno v pořádku. Oni sami uvěřili těm falešným svědectvím, které si předkládali. A umlčeli Ježíše. Ale to hrozí každému z nás. To hrozí mně i tobě.

Podívejme se, co dále dělá v příběhu velekněz. On v jednom okamžiku roztrhá své roucho a řekne, že se Ježíš rouhal. A potom se ptá ostatních, co si o tom myslí. Kolikrát už jsem to zažil. Křesťan se rozhodl pro cestu hříchu. Třeba si představte mimomanželský poměr, podvodné praktiky v podnikání, či holdování návykovým věcem. A tento člověk, když je konfrontován, tak umlčuje Boží hlas tím, že se zeptá dalších, co si o tom myslí. Ale koho se zeptá? Zeptá se těch, o kterých ví, že mu to odkývají. Najde si takové rádce, kteří s nim budou souhlasit, protože nechce slyšet Boží hlas. A oni mu řeknou, že když ho srdce táhne, tak přece nebude zůstávat v nefunkčním manželství, že bez drobného úplatku podnikat nejde a že se občas trochu dobře pobavit zas není tak strašné.

A končí to tím, že se Ježíši vysmívají do tváře, plivou na Něj a bijí po Ho hlavě. Ten, kdo umlčí Ježíš, tak se stane tím, kdo Ježíše uráží stále více. Často si takoví lidé myslí, že s nimi je vše v pořádku. A přitom jdou stále hlouběji a hlouběji do tragédie. 

A toto zlo plodí pouze zlo, a když jim potom Pilát nabídne, zda chtějí propustit Ježíše nebo vraha Barabáše, oni volí vraha. Když umlčíte Ježíše, budete vždy volit špatně. Každá další volba bude znovu umlčovat Ježíše a aktivovat řetězy zla, které člověka svazují. Ti, kdo se považují za křesťany, a kdo umlčeli Ježíše, často jdou z jedné hrůzy do druhé. Je strašné umlčet Ježíše. A já se ptám, neumlčuješ Ježíše ty? Možná Ho umlčuješ tím, že do kostela moc nechodíš. Možná Ho umlčuješ tím, že neotevíráš Bibli, nemodlíš se. Možná dnes věříš těm falešným svědkům, kteří říkají, že to vlastně nepotřebuješ, že si můžeš věřit i sám. Ale to je cesta umlčování Ježíše, která vede do zkázy. Ale i ty, kdo jsi v kostele pravidelně a denně otevíráš Bibli, Jej můžeš umlčovat tím, že ignoruješ to, co On říká a žiješ si po svém. I toto je umlčování Ježíše.

Velekněží dotáhli své dílo do konce. Zavraždili Ježíše. Ty máš ještě šanci. Dnes tě Ježíš volá, abys činil pokání a znovu začal poslouchat Jeho hlas.

 

2. reakce: Kompromis

Velekněží neměli pravomoc vynést nad Ježíšem trest smrti. Ale jim přesně o to jde. Oni chtějí umlčet Ježíše navěky a myslí si, že ukřižování to zajistí. Nevědí, jak moc se mýlí. A tak jdou za Pilátem, římským prefektem místní provincie. Jen on má pravomoc odsoudit někoho k smrti.

Pilát byl Ježíšem zjevně překvapen a viděl na Něm něco zvláštního. Je celkem zjevné, že Pilát je brzy rozhodnut Ježíše propustit. Ale tlak zmanipulovaného davu byl velký. Historici připomínají, že Pilát měl za sebou několik průšvihů a tak je pravděpodobné, že rozhodoval s vědomím, že si další vzpouru nemůže dovolit, protože by to vážně ohrozilo jeho politickou kariéru. A tak, když uvidí, kolik nenávisti je v lidu, uvědomí si, že nemůže Ježíše jen tak propustit. Rozhodne tedy, že dá Ježíše zbičovat a potom Ho propustí. Jenže ani to dav neuspokojilo. Pak se rozhodne, že nabídne svobodu Ježíši nebo vrahovi a byl si asi jist, že lidé nebudou chtít svobodu pro vraha. Ale i tady se mýlí. Usilovně hledá kompromis, ale nakonec Ježíše vydá k ukřižování. Nebude si přece kvůli jednoho člověka ničit kariéru.

Dostal ještě další varování. Jeho manželka mu hovoří o divných snech a o tom, že Ježíš je spravedlivý a že by měl dát od Něj ruce pryč a propustit Ho.

To jediné, co Pilát dokáže, je alibisticky si umýt ruce a svést vinu na zástup. Je to vaše věc, já jsem vám jen vyhověl.

Milí přátelé, i v Pilátovi můžeme vidět jeden z přístupů k Ježíši. Někteří lidé to chtějí uhrát na obě strany. Stačí mi trochu věřit. Vždyť nejsem žádný fanatik, abych chodil do kostela každou neděli. A ty Ježíšovy názory na život už přece taky nemůžeme brát vážně. Vždyť už je to 2000 let a mnoho věcí se změnilo. Já si z toho vyberu to, co mi vyhovuje a zbytek si budu žít tak, jak chci já.

Nemyslíme i my podobně? Nesnažíme se to někdy uhrát mezi světským způsobem života a Ježíšem? Nesnažíme se to nějak sladit, něco za něco vyměnit, abychom měli klid na obou stranách? Nejsme my hluší na varování, která přicházejí od druhých lidí? A nejsme my těmi, kdo nakonec řeknou, že my zato nemůžeme? Nemyjeme si pěkně nad svým hříchem ruce?

Jenže od hříchu se nemůžete umýt sami. Nedokázal se od něj umýt ani Pilát, nedokážu to já. Nedokáže to nikdo z nás. Pokud se snažíte smiřovat světský život s Ježíšem, vždy to vede k tomu, že Ho nakonec zabijete. A to nejde umýt. Pokud chcete trochu věřit a trochu si žít po svém, tak nakonec zabijete Ježíše ve svém životě a to vám přivodí zkázu a smrt. Pilát si jen o pár let později vzal život.

Možná nejsme proti Ježíši, jako ti velekněží, kdo se Ho chtěli zbavit. Možná chcete mezi Ježíšem a životem podle svého přesvědčení najít nějaký kompromis. Ale konec je stejný. Likvidujeme Ježíše ve svém životě. A to dříve nebo později zlikviduje nás.

 

3. reakce: Poslechnutí Ježíše

To je třetí možnost. Lidé nechtějí Ježíše slyšet. Někteří Ho umlčují. Jiní Jej chtějí smířit se světem a hledají kompromis. A to jen proto, že Jej neznají. Kdyby Jej totiž jen na chvíli poslouchali, tak by zjistili, že On jim chce říci jen jedno. On chce každému člověku říct, že všechno to ponižování, souzení, bití i zabití podstoupil pouze z lásky k nám. To je vše. To On chce, abychom slyšeli. Můžeme to slyšet třeba už i v proroctví Izajáše, který řekl: „Jenže On byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.“ (Izajáš 53,5) Nějakých 700 let před konáním soudu nad Kristem napsal Izajáš tato slova o tom, že Ježíš bude souzen, mučen a zabit pro nás, pro nás, pro nás. A Izajáš to opakuje v té kapitole ještě několik krát. Sám Ježíš to říkal lidem už dávno před svým narozením. Jedni Ho chtěli umlčet, druzí Ho chtěli smířit se svým světským životem. Ale byli i ti, kdo poslouchali. A ti slyšeli. A ti uvěřili.

Už dávno před Ježíšovým narozením slyšel i Zacharjáš, který řekl: „V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty.“ (Zacharjáš 13,1) A ten den přišel. Ten den přišel na Velký Pátek. Ježíšovým odsouzením a Jeho smrtí vytryskl pramen k obmytí hříchu a nečistoty. Díky tomu, že Ježíš zemřel za nás, nám může být odpuštěno. A v den, kdy se před Pánem Bohem skloníme a budeme Mu naslouchat, vytryskne ten pramen obmytí hříchu a nečistoty i pro nás. Jak je to ve tvém životě? Už tento pramen obmytí vytryskl nebo Jej stále umlčuješ či hledáš kompromisy?

Pokud už vytryskl a ty Ježíši nasloucháš, děkuj Pánu a pros, aby nepřestal tryskat. Pokud sis dnes uvědomil, že něco není v pořádku nebo pokud si nejsi jistý, skloň se před Pánem Bohem, popros o to, abys slyšel Jeho slovo, popros o schopnost litovat svých hříchů a popros o dar víry, abys uvěřil, že Ježíš byl souzen, mučen a zabit, aby i tobě vytryskl ten pramen k obmytí tvých hříchů. On na takovou modlitbu rád odpoví. Amen.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář