Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spravedlnost a bezúhonnost: Jde to vůbec?

7. 12. 2015

a.jpgMilí bratři a sestry, dnešním dnem vstupujeme do adventu. Adventní poselství je spojeno s očekávání příchodu Ježíše Krista. Často si přitom připomínáme také události, které předcházely službu Ježíše. A s touto dobou se pojí také osoba Jana Křtitele. Dnes si přečteme příběh o předpovědi narození Jana Křtitele, tak jak jej zapsal evangelista Lukáš.

  

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

5Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta. 6Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení. 7Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba již byli pokročilého věku. 8Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu, 9připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.

10Venku se v hodinu té oběti modlilo veliké množství lidu. 11Tu se mu ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo. 12Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň. 13Anděl mu řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. 14Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. 15Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. 16A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; 17sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.“ 18Zachariáš řekl andělovi: „Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena je pokročilého věku.“ 19Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. 20Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“

21Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě. 22Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý. 23Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů. 24Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si: 25„Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“ (Lukáš 1,5-25)

 

Mezi narozením Ježíše a Jana Křtitele vidíme velmi zajímavé paralely, které Lukáš svým popisem zdůrazňuje. Narození obou dětí je předpovězeno andělem Gabrielem a v obou případech anděl oznamuje jméno dítěte. Jméno Jan znamená „Bůh je štědrý“. Jméno Ježíš znamená „Spasitel“ či „Zachránce.“ Obě početí jsou nepřirozená. Na jedné straně vidíme neplodnou ženu pokročilého věku, na straně druhou mladou pannu, která nežila s mužem. Jan měl připravit cestu pro „Někoho“, kdo přichází, Ježíš byl tím „Někým“.

Lukáš nám tady jasně ukazuje, že Bůh ještě před narozením jasně dává najevo, že se tu děje něco, co není běžné. Pán Bůh působí v těchto paralelách, aby si čtenáři, kteří čtou Lukášovy záznamy, uvědomili, že tady nejde o běžné každodenní věci, ale o Boží plán. A jde o Boží plán největšího významu. Jde o záchranu lidstva.

S tím naším příběhem by se dala dělat celá řada věcí. Nakonec jsem se však rozhodl, že se zamyslím nad třemi vybranými myšlenkami, tedy lekcemi, které i mne tento text učí. V tom textu by jich šlo najít mnoho. Dokonce jsem asi ani nevybral ty nejdůležitější lekce, ale věřím, že jde o ty, které mi na mysl dal Pán Bůh.

 

1. lekce: Lze být bezúhonný

V našem textu čteme nádherné představení Alžběty a Zachariáše. Čteme o nich: „Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.“ (v.6) Chtěli byste, aby o vás jednou bylo napsáno, že jste spravedliví před Bohem a že jste žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů? To je jistě krásné vysvědčení. Ale my, kdo známe Bibli, s tím můžeme mít trochu problém. Vždyť přece víme, že jsme všichni hříšní. Všichni chybujeme. Nikdo není dokonalý. A tak se můžeme ptát, zda to tady není poněkud přehnané.

Určitě je pravdou, že tu nějaké napětí je. Podívejme se na to. Je zde řeč, že jsou spravedliví před Bohem a že jsou bezúhonní, tedy spravedliví před lidmi. Co s tím uděláme?

To, že každý člověk je hříšný, je jasné. Muselo to platit i o Alžbětě a Zachariáši. Tento text rozhodně nemluví, že byli bez hříchu. Tak o čem je tady vlastně řeč? Jak mohou být spravedliví před Bohem a bezúhonní?

Podívejme se nejprve na tu bezúhonnost. To slovo zní velmi kategoricky a silně. Kdybychom se podívali do Božího slova, tak zjistíme, že podobných tvrzení o bezúhonnosti najdeme více, dokonce najdeme výzvy, abychom my křesťané byli bezúhonní.

Podívejme se třeba, co apoštol Pavel radí Filipským: „Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět.“ (Fil. 2, 14-15) Takže podle Pavla je bezúhonnost úkolem křesťana. Co tedy to slovo znamená? Co je od nás žádáno? John Piper bezúhonnost Alžběty a Zachariáše definuje takto: „Plnili svoje povinnosti takovým způsobem, že nedali nikomu příležitost, aby cokoli proti nim měl.“ To nezbytně neznamená, že nikdy nechybovali, ale když chybovali, tak záležitosti dořešili takovým způsobem, že nikdo nic proti nim neměl. Tak je podle mne definovaná Biblická bezúhonnost.

Žijeme ve světě, kde je plno nepoctivosti. A my jako křesťané někdy do této nepoctivosti také spadneme. Četl jsem, že ve Spojených státech byl proveden průzkum mezi dospívajícími, kteří ve třídě dosahovali nejlepších výsledků, a 80% z nich se přiznalo, že podvádějí. A co by mohli lidé vytknout nám? Jak o nás mluví? Mluví o nás jako o skvělých lidech. Nebo o nás mluví jako o nepoctivcích, vydřiduších, pomlouvačích či hrubiánech. A teď nemáme na mysli třeba to, že vás někdo nálepkuje neprávem. To se samozřejmě také stává. Mluvím o tom, zda žijeme jako Boží děti nebo ne. Písmo říká, že lze žít bezúhonně. Boží slovo nás dokonce volá, abychom tak žili. Máme usilovat žít bez hříchu. A jelikož to plně nedokážeme, máme svá selhání řešit a prosit o odpuštění. Máme se měnit. Prostě máme usilovat o to, abychom žili tak, aby nám lidé neměli co vytknout. A to je také adventní poselství. Advent je o připravenosti. Připravený křesťan je ten, který žije v poslušnosti Božímu slovu. Alžběta a Zachariáš byli bezúhonní. Oni byli připraveni. Jak je to se mnou?

 

2. lekce: Lze být spravedlivý před Bohem

Tak jsme si řekli, že Alžběta a Zachariáš byli bezúhonní. Ale Lukáš je popisuje ještě dalšími slovy: „Oba byli spravedliví před Bohem.“ (v.6) Tak jak se nám zdálo, že slova o bezúhonnosti jsou přehnaná, tak se nám i tyto mohou jevit jako příliš silné kafé. Jak může být hříšný člověk spravedlivý před Bohem?

Je jen jedna možná odpověď. Spravedlivý před Bohem je ten, od koho Bůh odnímá jeho nespravedlnost, jeho nepravosti. Dovolte příklad z Davidovy modlitby v Žalmu 32: „Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti…Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.“ (Žalm 32, 1-5)

Z toho a mnohých jiných textů je jasné, že spravedlivý před Bohem není ten, kdo nic špatného neudělal. Toho není žádný člověk jako já a vy schopen. Nebyli toho schopni ani Alžběta a Zachariáš. Nicméně, spravedlivý před Bohem je ten, kdo žije vírou a pokáním. Spravedlivý je ten, kdo pokorně prosí Boha o odpuštění nespravedlnosti, ten je nazván spravedlivým před Bohem. A to je příklad Alžběty a Zachariáše. Byli lidmi víry a pokání. A Bůh je nazval spravedlivými.

Pokání je nesmírně těžká věc. Zrovna tento týden jsem byl v kontaktu s mužem, který byl vychován ve víře. Ale dovolil, aby se v jeho životě usadil hřích. Přerostlo to v děsivou zvrácenost. Hrozně mne z toho bolí srdce a skoro se mi tomu nechce věřit. Ale nejhorší je na tom, že on neuzná, že je něco špatně. Pořád své tragické chování pouze omlouvá a vymlouvá se na druhé.

Pokud budeme své pády omlouvat, zemřeme ve svých hříších. Pokud je v pokání budeme přinášet Kristu, tak budeme nazvání spravedlivými, protože Ten Spravedlivý, Ježíš Kristus, za naši nespravedlnost zaplatil.

A opět, advent nás volá, abychom byli připraveni. Být připraven, znamená žít pokáním a být spravedlivým před Bohem.

 

3. lekce: Spravedlivost a bezúhonnost nezaručuje bezproblémový život

To je ta třetí a poslední lekce, kterou se z našeho textu chceme dnes učit. Pamatujete si, co nám říká Písmo hned po informaci, že Alžběta a Zachariáš byli spravedliví a bezúhonní? Čteme tam tyto slova: „Neměli však děti.“ (v.7) Máme tady nádherný manželský pár. Jde o charakterní lidi, kteří jsou nádherným vzorem víry. Přesto zažívají bolest bezdětnosti. Je to břímě, když manželé nemohou mít děti. Je to velká bolest. A nejen, že je to bolest samo o sobě, někdy i lidé tuto bolest zvětšují nemístnými poznámkami. Možná si to ani neuvědomují. A někdy k tomuto zraňování dochází i pod rouškou zbožnosti a to je vůbec nejhorší. Lidé někdy řeknou třeba to, že vás Pán Bůh trestá za nějaký nevyznaný hřích nebo to, že máte málo víry. To jsou velmi zraňující slova.

Zdá se, že něco podobného zažívala i Alžběta. Vidíme to v její modlitbě, když zjistila, že je těhotná. Takto oslavovala Boha: „Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“ (v.25)

Bezdětnost byla zdrojem jejího pohanění, ponížení. Bezdětnost bolela.

V Alžbětě a Zachariášovi tak vidíme nádherný zbožný pár, ale zároveň vidíme, že ani toto jim nezaručuje bezproblémový život. Zažívali bolest, trpěli. Neměli totiž dítě a ještě byli ponižováni.

Milí přátelé, když zveme ke Kristu, tak nezveme k bezproblémovému životu. Ano, z jedné strany je určitě pravda, že následování Ježíše Krista vás ochrání od mnoha problémů. Když usilujete žít podle Boží pravdy, tak vás to ochrání od mnohých tragických hříchů a jejich důsledků. Takže žít pro Ježíše Krista se i nám vyplatí. Na druhé straně nám Pán Bůh negarantuje bezproblémový život. Garantuje nám, že bude s námi a že i v našich těžkostech budeme zažívat Jeho přítomnost. Tedy, i věřící lidé zažívají těžkosti a není to proto, že je Bůh opustil.

Tedy, připraven na advent, na Kristův příchod je ten, kdo i v těžkostech důvěřuje Pánu a žije pro Něj.

Bratři a sestry, dnešní text nám dává za příklad Alžbětu a Zachariáše, dvojici, která byla spravedlivá před Bohem, a bezúhonná. Zároveň to byla dvojice, která zažívala mnoho bolesti. Oni obstáli a Pán Bůh si je použil k obrovskému dílu. Stali se rodiči Jana Křtitele. Stali se součásti Božího spasitelného plánu. Následujme je vírou. Žijme pro Pána Ježíše Krista a pak budeme připraveni na Jeho příchod. Pak budeme připraveni na to, že si použije i nás!

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář