Učíme se čelit protivenství
Co si vybavíte, když se řekne slovo protivník? Jelikož teď probíhají olympijské hry, tak se vám možná vybaví nějaký sportovní soupeř. Třeba naši hokejisté, měli protivníky, kteří byly nad jejich síly. Někdy to mezi takovými hokejovými protivníky docela vře a hokejisté se dokážou porvat a naložit si.
Na druhé straně jsem viděl hezké video z nějaké akrobatické snowboardové disciplíny. Jela poslední závodnice a zajela nejlepší jízdu a dostala se na první místo. Odsunula tedy všechny o místo dolů. A bylo moc hezké vidět, že ty soupeřky, které tím přišly o zlatou respektive stříbrnou medaili, k ní rychle běžely a pořádně ji objímaly. Ono, byly protivnice, ale byly zjevně i dobré kamarádky a přály si navzájem ten úspěch.
Ale slyšíme i o jiných protivnících. Slyšíme o protivnících v Ukrajinsko-Ruském napětí. A tady už to není legrace. Tady se chrastí zbraněmi. Tady to může být strašné.
Bible nám ukazuje, že i v duchovním světě máme protivníka. Ano, věříme Pánu Bohu. Nicméně Bible hovoří, že se proti Němu vzepřel anděl světla, ďábel a ten je původcem všeho zla. Staví se proti Bohu a chce ničit, rozbíjet a zabíjet vše dobré, vše božské. On chce rozbít naši víru, protože víra je Boží dar. On chce ničit a diskreditovat církev, protože církev je Boží projekt. On chce také rozbíjet manželství, protože manželství je Božím darem, který má navíc zrcadlit vztah mezi Pánem Bohem a lidmi. A jistě bychom mohli pokračovat. Žijeme ve světě, kde máme nejrůznější protivníky. Žijeme ve světě, kde náš hlavní protivník je ďábel.
Dnes se vracíme k Nehemjášovi. Když jsme o něm hovořili naposledy, viděli jsme ho, jak se pouští do díla obnovy rozbitých hradeb. A tam dnes budeme pokračovat a uvidíme, že i on narazil na protivníky. My se dnes spolu s ním budeme učit čelit protivenství. To je naše další lekce.
Jakmile uslyšel Sanbalat, že stavíme hradby, vzplanul a velice se rozzlobil. Vysmíval se Judejcům a mluvil před svými bratry a před vojskem samařským takto: "Do čeho se to pouštějí ti židovští ubožáci? To je máme nechat? Budou snad obětovat a dokončí to ještě dnes? Oživí snad z hromad prachu kameny přepálené ohněm?" Ale Tóbijáš amónský stál vedle něho a řekl: "Jen ať si stavějí! Až přiběhne liška, protrhne jejich kamennou hradbu."
"Slyš, Bože náš, že jsme v opovržení. Obrať jejich hanění na jejich hlavu! Vydej je, aby se stali kořistí a zajatci cizí země. Nepřikrývej jejich nepravost, ať není jejich hřích před tebou smazán, neboť podněcují proti těm, kdo stavějí."
Stavěli jsme hradby dále, byly již zpoloviny hotovy, protože lid byl srdcem při práci. Jakmile uslyšeli Sanbalat a Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané, že obnova jeruzalémských hradeb pokračuje, že se trhliny opět uzavírají, velmi vzplanuli. Vzájemně se smluvili, že vytáhnou proti Jeruzalému do boje a že v něm vyvolají zmatek. Modlili jsme se ke svému Bohu a stavěli proti nim na obranu stráže ve dne v noci. Juda říkal: "Síla nosičů je podlomena, všude jsou hromady sutin, nejsme schopni hradby dostavět." Naši protivníci říkali: "Nic nepoznají a nic nepostřehnout, dokud mezi ně nevtrhneme. Pobijeme je a to dílo překazíme." Avšak Judejci, kteří sídlili v jejich blízkosti, přicházeli a varovali nás znovu a znovu: "Ze všech míst, kam se obrátíte, jdou proti nám!" Proto jsem postavil stráž pod svatým místem při hradbách na nechráněných úsecích. Postavil jsem tam lid podle čeledí s meči, kopími a luky. Když jsem všechno přehlédl, šel jsem a řekl šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!"
Jakmile naši nepřátelé uslyšeli, že je nám vše známo, pochopili, že Bůh překazil jejich záměr. My všichni jsme se vrátili na hradby, každý ke svému dílu.
(Nehemjáš 3,33 – 4,9)
V textu, který jsme přečetli, vidíme, že problémy a protivenství jsou prostě součástí života. I ten zbožný skvělý muž Nehemjáš, zažívá opozici a problémy. Bible neučí, že věřící člověk má bezproblémový život. Ti, kdo se honí za bezproblémovým životem, se vydali na špatnou cestu. Málo který prorok nebo apoštol netrpěl protivenství. Právě naopak. Čím věrněji sloužili, tím více nepřátel často měli. Protivenství a problémy jsou součástí každého života. A když máme národní týden manželství, tak musíme zopakovat, že i manželství jsou pod palbou. Podívejme se tedy spolu, jak na to protivenství reaguje Nehemjáš. Dnes jsem tam našel 4 reakce.
1. reakce na protivenství: Modlitba o pomoc
Zase je to tady. Je to typický Nehemjášův postup. On je člověkem modlitby. Ano, i tváří v tvář protivníkům, Nehemjáš začíná modlitbou. Po tom, co čteme popis aktivity nepřátel, čteme právě Nehemjášovu modlitbu: „Slyš, Bože náš, že jsme v opovržení. Obrať jejich hanění na jejich hlavu!...“ (v.36)
Jaká je přirozená reakce, když se objeví nepřítel v našem životě. Někdy je to strach, jindy hněv, či jiné emoce. Nehemjáš chce přemýšlet s čistou hlavou a tak se modli. Modlí se k tomu, kdo je mocnější než jakýkoli nepřítel. Modlí se k tomu, komu věří. On dává tu situaci do Božích rukou.
Milí přátelé, prosme Pána Boha, aby nás naučil volat k Němu dříve, než se začneme bát a než začneme brát věci do svých vlastních rukou. A když vezmu ten příklad manželství, tak když vás partner zraní nebo se vám na něm něco nelíbí, dejte to prvně v modlitbě do Božích rukou. Věřím, že Pán Bůh si to použije a že šance na moudré řešení se touto modlitbou významně zvýší.
V úterý odpoledne mi Šárka odjela na celý týden na školení. A v pondělí jsme šli spát a mne něco hnětlo. Pral jsem se s tím, zda to říct nebo ne, ale byli jsme už unavení. Tak jsem se rychle modlil a přišla mi myšlenka, že to musím říct hned ráno. Ráno jsem ji řekl, co mne trápí, už bez vyhrocených emocí, pochopili jsme se, odpustili jsme si a loučili jsme se moc hezky. Modlitba má velkou moc.
2. reakce na protivenství: Pokračování v díle
Jaká je druhá reakce Nehemjáše, když hrozí nepřátelé? Pokračuje v tom, k čemu ho Pán Bůh povolal. Pokračuje v díle. Pokračuje v činění toho, co je dobré. Po záznamu Nehemjášovy modlitby čteme: „Stavěli jsme hradby dále, byly již zpoloviny hotovy, protože lid byl srdcem při práci.“ (v.38) Nehemjáš nás učí, abychom se nedali nepřítelem vylekat, ale abychom pokračovali v tom, k čemu jsme povolání, abychom pokračovali v tom, co je dobré.
Na začátku mé služby v Třinci hrál v mém životě důležitou roli mimo jiné i pastor Pavel Kadlubiec. Byl mi vzorem ve své lásce k Pánu Ježíši a v upřímné službě druhým. Pamatuji si, jak jsme spolu mluvili po tom, co měl jednou kázání o manželství. Následně řekl: „A už konec. Už o manželství nebudu kázat. Vždycky, když mám kázání o manželství, tak potom něco přijde a my se pohádáme.“ On to říkal napůl v žertu a o manželství samozřejmě později kázal dále. Ale ono to odráží realitu. Někdy, když nepřítel zaútočí, tak chceme rezignovat. Nemáme rádio ty útoky.
Někdy může být pod útokem i naše manželství. Možná máme pocit, že by se měl náš partner chovat jinak. Možná nám na něm něco vadí. A Nehemjáš nás učí, abychom se modlili, ale potom, abychom nepřestávali konat dobro. Boží vůli jistě je, abychom neopláceli, ale konali dobro. Boží vůli jistě je, abychom neřekli: „Tak ty se chováš takto, dobře, tak já ti to oplatím zase takto.“ Bible nás volá, abychom i v čase krize druhého partnera žehnali a usilovali činit dobré, abychom i dále toužili partnerovi sloužit, abychom i dále usilovali být na něj laskaví. Zlem se konflikt eskaluje. Když vytrváme v dobrém, je naděje, že ten útok brzy odezní. Apoštol Petr to radí těm, kdo se stali křesťany a jejichž partneři křesťané nebyli. Takovým ženám radí: „Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží.“ (1 Peter 3,1-2) Tedy, Petrova rada je, abychom usilovali konat dobro, i když nám ho partner zrovna nevrací.
A tak, když přichází útoky zlého, snažme se pokračovat v činění dobrého. Jak to řekl apoštol Pavel? „V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.“ (Galatským 6,9)
3. reakce na protivenství: Ochrana slabých míst
Když Nehemjáš čelí nepřátelům, dělá další krok. Investuje do ochrany slabých míst. Jak? „Proto jsem postavil stráž pod svatým místem při hradbách na nechráněných úsecích. Postavil jsem tam lid podle čeledí s meči, kopími a luky.“ (v.7)
Na nechráněné úseky Nehemjáš poslal ozbrojenou stráž. Nehemjáš posiluje nejslabší místa. Vždy máme nějaká místa, místa pokušení. Nehemjášův příklad nás inspiruje, abychom si i my identifikovala ta slabá místa a zvýšili jejich ochranu. Když mám problém s chamtivostí, tak udělám praktické kroky, jak se proti jejím útokům bránit. Třeba si nastavím systém štědrosti. Když mám problém, že se přejídám, tak si opět nastavím nějaké hranice, jak se mohu lépe hlídat. Když mám nevhodné myšlenky týkající se toho pohledného ženatého spolupracovníka, tak si nastavím zásady, abych s ním byla co nejméně. Když mám problém s internetovou pornografií, tak si nastavím systém ochrany či vykazatelnosti. Když se v manželství často hádáme kvůli penězům, tak potřebujeme o této oblasti více mluvit a společně plánovat. Když si manželka stěžuje, že jsem málo doma, tak si vezmu kalendář a plánujeme spolu týden. Prostě investujeme do těch slabých míst, která jsou zdrojem bolesti a neporozumění. Každý máme nějaké slabiny. A to jsou oblasti, které musíme posílit.
4. reakce na protivenství: Povzbuzovaní
Zbývá čtvrtá a poslední reakce. Povzbuzování. „Když jsem všechno přehlédl, šel jsem a řekl šlechticům, představenstvu a ostatnímu lidu: "Nebojte se jich, pamatujte na Panovníka velikého a budícího bázeň! Bojujte za své bratry, syny a dcery, ženy a domy!"“ (v.8)
Nehemjáš povzbuzuje sebe i druhé. Jak? Opět ukazuje na Pána Boha a Jeho moc a povzbuzuje, aby to lidé nevzdali, aby bojovali proti nepříteli, aby nedovolili, aby je nepřítel ničil.
Sám jsem se mnohokrát v životě přesvědčil o tom, že když je člověk pod nějakým útokem, má někdy pocit, že to prostě nezvládne. V prvních letech manželství jsem měl několikrát pocit, že to asi spolu nezvládneme, že si jen ubližujeme a zraňujeme se. A kdoví, jakby to dopadlo, kdybych nevěřil Pánu Bohu nebo byl labilnější povahy. Teď se mám skvěle.
Několikrát jsem měl pocit, že nemůžu dělat pastora. Přišly takové vnitřní útoky, že jsem si říkal, že musím dát výpověď a vrátit se ke stavařině. Ale Pán Bůh pomohl. Asi to znáte všichni. Potřebujeme být lidmi, kteří povzbuzují druhé, ale i sebe. Potřebujeme si ukázat na Pána Boha, který má moc a dokáže nás ochránit před jakýmkoli útokem. Potřebujeme se povzbudit k těmto bojům proti nepříteli, který chce pouze ničit.
Mám pro vás jedno takové povzbuzení. Ale ještě dříve vám musím říct něco zlého. Ďábel je opravdu silný. A kdybychom v těch bojích byli s ním sami, tak nemáme šanci. Nezvítězili bychom v žádné bitvě, neobstáli bychom v žádném pokušení. Naše manželství by neměla šanci, naše sbory by neměly šanci.
Ale tou dobrou zprávou je, že nejsme sami. Součástí těch bojů je někdo, koho se ďábel bojí a před kým se třese. A tím někým je Ježíš Kristus. Tento Ježíš přišel do tohoto našeho rozbořeného světa jako Nehemjáš do Jeruzaléma. Z toho dokonalého bezpečí nebe přišel Ježíše v lidském těle do toho zranitelného světa a dokonce dovolil ďáblu, aby Ho zabil na kříži. Potom ale přišlo vzkříšení a tento Ježíš Kristus ukázal ďáblu jednou pro vždy, že jeho dny jsou sečteny. Svým vzkříšením ukázal, že ani ďáblova nejsilnější zbraň, kterou je smrt, nemá nad Ním moc. A tento Ježíš říká, že On je na naší straně. On je s námi v našich bitvách, On za nás schytává rány, On nám odpouští, když ty bitvy nezvládáme a On nám hlavně připomíná, že tu nejdůležitější bitvu vybojoval za nás, abychom jednou byli na věky s Ním.
A tento Ježíš nám dnes říká, abychom bojovali dobrý boj víry. Ale neříká to pouze jako kouč, ale jako ten, kdo stojí hned vedle nás, posiluje naše ruce, je nám oporou a působí, že v Jeho moci můžeme mnohé bitvy ustát. A když prohrajeme, On přichází, odpouští a znovu nás staví do dalšího boje.
Milí přátelé, všichni čelíme protivenství. Ale v tom boji nejsme sami. Pokud věříme Ježíši, pak On je ten první, kdo bojuje za nás.
