Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. 4. 2015

Úžasné evangelium

rem.jpgAsi jste se také setkali s názorem, že média nám v poslední době předkládají spíše špatné zprávy. A je to asi pravda. Špatné zprávy prodávají. A kdybych se vás teď zeptal, jaké špatné zprávy jste slyšeli v poslední době, tak mi jistě budete schopni říci o katastrofách, které se děly. Teroristický útok v Keni, nekončící napětí na Ukrajině, letecké tragédie. Možná byste přidali i mnohé osobní špatné zprávy. Ale máme Velikonoce! Je den dobrých zpráv. Máme i nějaké dobré zprávy? Vzpomenuli byste si na nějakou opravdu dobrou zprávu ze zpravodajství? Moc jich neslýcháme.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde. (Začíná v čase 5:46)

Spíše si vzpomeneme na nějaké dobré zprávy z osobního života. Aničce vyrostl první zoubek, Vašek vyhrál školní olympiádu, Jan s Evou se zasnoubili, Alois oslavil osmdesáté narozeniny! To jsou dobré zprávy, které také prožíváme. Ale je to dobrá zpráva vždy jen pro omezený okruh lidí.

                Ale Velikonoce jsou o dobré zprávě, která může být dobrou zprávou pro všechny. Kristus vstal z mrtvých! Přečtěme si dnešní text, který o té dobré zprávě hovoří!

 

Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně. Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží. Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou. Ať už tedy já, nebo oni - tak zvěstujeme a tak jste uvěřili. (1. Korintským 15:1-11)

 

                Apoštol Pavel tady příjemcům dopisu připomíná evangelium. To je cizí slovo, které pochází z řečtiny a znamená dobrá zpráva. Co je tou dobrou zprávou? Tou dobrou zprávou podle Pavla je, že „Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,“ (v.3-4) To je ta dobrá zpráva. V pátek jsme si připomínali mučení, smrt a pohřeb Ježíše. Dnes je den, kdy si připomínáme, že Ježíš byl vzkříšen. Ženy přišly k hrobu a zjistily, že je prázdný. Potom se Ježíš ukázal Marii a potom ostatním učedníkům. Ježíš žije a naplnilo se přesně to, co prorokovala Písma. Pavel to opakovaně zdůrazňuje. Nejde o jakousi nahodilou událost. Bůh to dávno plánoval. Bůh to dávno lidem řekl. Ježíš Kristus zaplatil za naše hříchy, prokázal lidstvu svoji obrovskou lásku. Ale jelikož je Bohem, smrt Ho nemohla udržet v hrobě, On vstal z mrtvých. A to je pro Pavla dobrá zpráva.  

A Pavel tady píše křesťanům v Korintu a připomíná jim některé zásadní pravdy o této dobré zprávě. Vybral jsem tři z nich.

 

1. Evangelium je důvěryhodné

                To je to první, co bych chtěl zdůraznit. Evangelium je důvěryhodné. Pavel žil v kultuře, která věřila v nadpřirozeno. V naší zmaterializované době je spousta lidí, kteří v nadpřirozeno nevěří. Takže, když se řekne vzkříšení z mrtvých, tak je to pro mnohé skončená záležitost. Nebudou nad tím ani přemýšlet. Jsou to pro ně pohádky. A právě proto dokonce i některé církve už nehovoří o vzkříšení, jak jej představuje Pavel, ale říkají, že Ježíš vstal z mrtvých pouze duchovně, v srdcích učedníků. Ale, jak za chvíli uvidíme, to je v ostrém kontrastu s tím, co píše apoštol Pavel.

                Na druhé straně, i v jeho době byla ta zpráva o vzkříšení přijímána často velmi skepticky. Poslechněte si třeba to, jak reagovali Atéňané, když s nimi Pavel debatoval na slavném Areopagu: „Jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu začali smát a druzí řekli: "Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy."“  (Skutky 17:32) Když došlo na vzkříšení, tak Pavel sklidil u většiny posměch. Ale ne všichni se posmívali. Byli takoví, kteří chtěli vědět více. Chtěli slyšet argumenty a tak nakonec i ta promluva na Areopagu přinesla ovoce víry. O dva verše dále čteme: „Někteří se však k němu připojili a uvěřili; mezi nimi byl i Dionysios z Areopagu, žena jménem Damaris a s nimi ještě jiní.“ (Skutky 17:34) Tito vzdělaní lidé si vyslechli argumenty a uvěřili.

                Možná to znáte také. Přijde vám dopis nebo email, který vám oznamuje, že jste něco vyhráli nebo zdědili. Kdybych spočítal všechny výhry a dědictví, o kterých mě informovaly emaily se špatnou češtinou, tak bych už asi vlastnil půl Třince. A aby nebylo pochyb, nevlastním. J Nikdy jsem na žádný takový email ani nezareagoval. Proč? Protože ta zpráva je příliš dobrá, než aby byla pravda. A hlavně, informace, které se tam objevují, nejsou pravdivé. Kdybych si udělal průzkum, lehce bych zjistil, že důkazy této nabídce odporují.

                Apoštol Pavel přinášel zprávu o vzkříšení, ale hlavně o záchraně člověka pouze z Boží milosti. Většina náboženství stojí na tom, že člověk se musí obětovat pro Boha. Pavel přináší zprávu, že Bůh se obětoval pro celé lidstvo. Ale tento Bůh vstal z mrtvých. Nepatří tato zpráva do stejné kategorie, jako ty zprávy, které nás informují o obrovských výhrách či dědictvích? Aby čtenáři v Korintu ani na chvíli nepochybovali, předkládá Pavel důkazy. Pavel píše o Ježíši: „Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.“ (v.5-8) Pavel tady čtenářům představuje evidenci svědků, aby prokázal, že evangelium je důvěryhodné. A říká, že je tady více než pět set osob, které se setkaly se vzkříšeným Ježíšem. Pavel tento dopis píše v roce 55. Tedy asi nějakých 20 let po smrti Ježíše. A jak říká, většina těch svědků je stále na živu, a pokud by někdo pochyboval, má možnost udělat si výzkum, setkat se s nimi, doptat se na detaily.   

Samozřejmě my bychom dnes také mohli předkládat všelijaké historické argumenty. Ale to asi není cílem kázání a tak tady přidám jen jeden citát od Justina, který žil mezi léty asi 100 a 165 po Kristu. A tento člověk ve svém spisu uvádí: „Že byl Kristus ukřižován, se můžete dovědět z protokolů sepsaných pod Pontiem Pilátem.“ Tady ještě více než sto let po smrti Ježíše, byly k dispozici protokoly, kde si lidé mohli ověřit historicitu Kristova ukřižování. I tohle ukazuje, že evangelium je důvěryhodné!

               

2. Evangelium mění lidské životy

                To druhé, co bych chtěl vytáhnout z našeho textu, je to, že Pavel ukazuje Korinťanům, že evangelium mění lidské životy! A tentokrát jím nepíše seznam těch, kterým změnilo život. Tentokrát dává svůj vlastní příklad a říká: „Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně. Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží. Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo.“ (v.8-10)

                Apoštol Pavel připomíná, kým kdysi byl. Jeho kariéra začínala jako kariéra militantního pronásledovatelé křesťanů. V Bibli se s ním setkáváme poprvé při ukamenování Štěpána. A potom čteme další příběhy, jak horlivě vyrážel do regionů, kde byli křesťané, aby je zatýkal. Víra v evangelium, ve vzkříšeného Krista byla pro něj tou největší herezí! Chtěl udělat vše, aby ji smetl z povrchu země!

                Ale potom se setkal s Kristem. Bylo už to po nanebevstoupení. Takže se s ním nesetkal fyzicky jako ty stovky svědků, o kterých hovořil. Ale přesto toto setkání změnilo jeho život. Poznal, že Ježíš je vzkříšený! A jeho život se radikálně změnil. Z jednoho z největších pronásledovatelů křesťanů se stal následovník Krista, jeden z nejvýznamnějších apoštolů. A on to píše křesťanům v Korintu, aby jim připomenul, že evangelium má moc měnit lidské životy. On sám je toho živoucím důkazem.

                I dnes evangelium mění lidské životy. Máme příběhy islamistů, kteří se setkali s evangeliem a změnili své životy. Ale evangelium nemění jen lidské životy nepřátel křesťanství. Evangelium mění životy lidí spokojeně žijících v Evropě, v České republice nebo v Třinci. Mnozí z vás by se tady mohli postavit a vydat o tom svědectví. A já jsem nadšený, když vidím změny v lidských životech. Ony jsou nejvíce viditelné u mladých lidí v dorostu, v mládeži. Ale někdy i u starších. Kéž by v Třinci bylo více vidět, že evangelium proměňuje lidské životy.

                kim1.jpgAle přece jen chci přidat jeden příběh. Vedle vidíte jednu fotografii. Předpokládám, že mnozí z vás jste ji už někdy viděli. Patří mezi jedny z nejznámějších fotografií a ukazuje obrovskou bolest války. Fotografii pořídil reportér Nick Ut a obdržel za ni v roce 1972 Pulitzerovu cenu za nejlepší reportážní fotografii roku. Fotografie následovala po napalmovém útoku, který provedl pilot vietnamského letadla na skupinu prchajících vesničanů, které považoval za nepřátelské vojáky. Uprostřed fotografie je holčička, která se jmenuje Kim Phuc. Po útoku začala hořet, strhla ze sebe hořící oblečení a s těžkými popáleninami utíkala do bezpečí.

                Kim strávila 14 měsíců v nemocnici a podstoupila 17 operací. Ale lékařům se jí pkim2.jpgodařilo zachránit. V době jejich univerzitních studií ji vietnamští komunisté používali k propagandě. Kim se to hnusilo, ale neměla na výběr. Jak sama říká, opakovaně přemýšlela o tom, že si vezme život, byla zahořklá, zoufalá, bez smyslu života. Východisko se snažila najít v různých náboženstvích. Přečetla toho mnoho. Naději našla až v evangeliu o smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Dala Kristu svůj život a stala se tajnou křesťankou. O nějakou dobu později se vdala a na svatební cestu měli jet do Moskvy. Využila mezipřistání v Kanadě, kde letadlo čerpalo palivo, a emigrovala. Nyní už mnoho let žije v Kanadě, mluví o to, že evangelium dává schopnost odpustit a s láskou pomáhá obětem násilí. Evangelium mění lidské životy, dává životu smysl! Pokud je tady někdo, kdo je zoufaly, ubitý pak váz zvu, spolehněte se na evangelium.

 

3. Evangelium je základem

                To je to třetí, co z dnešního textu vybírám. A je to vlastně samotné jádro Pavlova poselství. Přečtěme si znovu první dva verše: „Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo.“ (v.1-2)

                Pavel tady připomíná, že evangelium není pouze nějaký hezký obal na naší víře. On říká, že evangelium je samotný základ. Na tom naše životy stojí nebo padají. Pavel znova opakuje, že díky evangeliu docházíme spásy. Ano, díky tomu, že Kristus za nás zemřel a vstal z mrtvých, docházíme věčné záchrany. Za jaké podmínky? Pavel říká: „držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval.“ (v.2) Jak ho zvěstoval? Tak, jak ho tady čteme. Tady, v Bibli, máme to evangelium, které zachraňuje. A proto tady každou neděli toto evangelium čteme, přemýšlíme o něm v kázání. Proto tomuto evangeliu učíme naše děti a naši mládež. Proto vás povzbuzujeme k účasti na různých shromážděních. Proto vás povzbuzujeme k pravidelnému osobnímu čtení Božího slova. Evangelium je základem. Je základem, nad kterým potřebujeme žasnout. Potřebujeme žasnout nad tím, co pro nás Kristus udělal.

             rem.jpg   Dovolte, že zakončím posledním příkladem. Vedle uvidíte obraz. Ti, kdo se zajímají o umění asi poznali, o co jde. Je to Rembrandtovo vrcholné dílo nazvané Noční hlídka. Obraz je impozantně veliký – asi 3,5 x 4,5 m a vidět ho můžete v muzeu v Amsterdamu. Vidět takový obraz je zážitek a životní cíl mnohých umělců. Když se lidé na obraz dívají, tak žmladez.jpgasnou.

Ale ne všichni žasnou. Podívejte se na další fotografii. Někteří nežasnou. Asi jim umění nic neříká, navíc jsou ve věku, kdy mobil je důležitější než nějaký obraz.

Přátelé, kde jsme my? Žasneme nad evangeliem? Žasneme nad zázrakem Velikonoc? Máme v evangeliu svůj základ? Držíme se ho? Apoštol Pavel nám ukazuje, že evangelium je důvěryhodné, že mění lidské životy a že je opravdu základem lidského života. Stůjme na tomto základu a děkujme za něj denně Bohu!

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde. (Začíná v čase 5:46)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář