Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úžasný Bůh

6. 2. 2011

a.gifMilí bratři a sestry, často když připravuji kázání, tak se celý text točí kolem vztahu Boha a člověka. Točí se to kolem toho, co Bůh pro nás v Kristu učinil. Točí se kolem otázek spasení a posvěcení. Na dnešní neděli je určen takový poetický text z knihy proroka Izajáše a On se v něčem liší. Když jsem si jej několikrát přečetl, tak jsem si uvědomil, že tady se nám představuje úžasný Bůh. Není tady žádný příkaz. Není tady nic o tom, co Bůh pro nás udělal. Je to o tom, jaký Bůh je. A tak mám dneska vlastně poměrně skromný cíl a to, abychom žasli. Cílem je, abychom žasli nad tím, jak velkého a moudrého Boha máme. Ale samozřejmě pokud budeme žasnout, tak věřím, že nás, kdo jsme křesťané, tento úžas povede k vděčnosti za to, že patříme takovému Bohu. A také věřím, že ti, kdo v Bohu ještě nenašli svoje veškeré štěstí, a uvidí z Boží milosti dnes Jeho moudrost a velikost, budou také žasnout a odcházet z kostela s modlitbou, aby Bůh proměnil jejich srdce a dal se jim poznat.

Ale dost už slov úvodu, zaposlouchejte se do slov proroka Izajáše a společně žasněme nad Boží velikostí:

 

 

Kdopak svou hrstí odměřil vodstvo a pídí nebesa změřil? Kdo shrnul v odměrku všechen prach země a hory odvážil na vahadlech, pahorky na vážkách? Kdo změřil Hospodinova ducha a byl mu rádce a vedl ho k poznání? Kohopak o radu žádal, aby rozumnosti nabyl, aby ho poučil o stezce práva, naučil poznání a seznámil ho s cestami rozumnosti? Hle, pronárody jsou jako kapka ve vědru, jak prášek na vahách. Ale on pozvedá ostrovy jak smítko. Dříví Libanónu by na oheň nestačilo, jeho zvěř by nestačila pro zápalnou oběť. Všechny pronárody nejsou před ním ničím, jsou mu méně nežli nic, než nicota. Ke komu připodobníte Boha? Jakou podobu mu přisoudíte? Řemeslník odleje modlu a zlatotepec ji potáhne zlatem, stříbrné řetízky přidělá zlatník. Chudák, který na takovou oběť nemá, vybere dřevo, které netrouchniví, a vyhledá zručného řemeslníka, aby mu zhotovil modlu, jež by se neviklala. Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi? Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání. Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země. Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu. "Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?" praví Svatý.

 

(Izajáš 40:12-25)

 

            Ten text nás opravdu vede k tomu, abychom žasli nad tím, jaký je Bůh. Nebyl to úplně krátký text a tak opět i dnes musíme vybrat jen část toho, nad čím se budeme zamýšlet. Já jsem vybral dvě Boží vlastnosti, které si s Izajášem přiblížíme, abychom mohli žasnout. Izajáš nám tady mimo jiné ukazuje, že Bůh je velký a moudrý. Podívejme se na tyto dvě vlastnosti Boha.

 

 

1.Boží vlastnost: Bůh je velký

            Ten první verš, který jsme přečetli, hovoří o Boží stvořitelské moci. Popisuje Boha, jako velkého Stvořitele. Čteme: „Kdopak svou hrstí odměřil vodstvo a pídí nebesa změřil? Kdo shrnul v odměrku všechen prach země a hory odvážil na vahadlech, pahorky na vážkách?(v.12) Tento verš je souhrnem několika řečnických otázek, které klade skrze proroka Izajáše Bůh člověku. První otázka je, kdo svou hrstí odměřil vodstva. Trochu jsem se díval na to, kolik té vody na naší planetě máme. Máme tady 1,41 miliard km3 vody, z toho 97 % vody slané v mořích a oceánech. Jen ve vzduchu je asi 10x více vody než ve všech řekách světa. A v půdní vlhkosti je téměř 40x více vody než ve všech řekách. Miliardy kubických kilometru vody ve světě a Pán Bůh se s úsměvem ptát, kdo to byl, kdo ve své dlani, nalil tu vodu do tohoto světa. A touto otázkou ukazuje, jak velká je jeho dlaň, jak je On velkým Bohem.

A potom se ptá, kdo „pídí nebesa změřil.“ A když je tady řeč o nebesích, tak je tady řeč o hvězdné obloze a o vesmíru. Židé v době Izajáše samozřejmě nevěděli to, co dnes víme my. I když i my se pořád pohybujeme v oblasti spousty neznámých. Dnes se za hranici pozorovatelného vesmíru označuje vzdálenost 78 miliard světelných let. Zkusme si to trochu přiblížit. Dejme tomu, že se dnes po obědě rozhodneme zaletět si na konce v současnosti známého vesmíru na sborový zájezd. A budeme cestovat rychlostí, jakou letí sluneční paprsek – 300 000 km/s. Vyjíždíme v jednu hodinu odpoledne z parkoviště od kostela. Samozřejmě, cesta je dlouhá, a tak si kolem páté odpoledne uděláme přestávku, abychom protáhli tělo. Pokud jsme vyletěli v jednu, tak tu přestávku budeme mít na poslední planetě naší sluneční soustavy, na Neptunu. Tak daleko totiž zaletíme rychlostí světla za 4 hodiny. To je kus cesty. No a potom nám už bude chybět „pouze“ 78 miliard let cestování a doletěli bychom na konec v současnosti známého vesmíru.

To jsou rozměry, které jsou úplně mimo naši představivost. A Bůh říká, že to byl On, kdo při stvoření pídí udal vesmíru jeho velikost. Píď je délková míra a je to vzdálenost mezí palce a ukazováčkem. A Bůh jako by řekl, že to takto změřil, že ten vesmír je zhruba tak velký, jako je vzdálenost mezi Jeho palcem a ukazováčkem. Bůh je totiž velký. A On nám to přes proroka Izajáše připomíná, abychom žasli nad tím, jakého Boha máme a věřili Mu.

Ale Bůh tady nekončí a Jeho příklad pokračuje. Bůh se opět ptá: „Kdo shrnul v odměrku všechen prach země?“ A tady mluví o půdě a říká, kdo odměřil kolik půdy dát na tuto zemi. A když mluví o odměrce tak si připomínáme odměrky, které ženy používají při vaření. A Bůh říká, že veškerá půda, úrodná či neúrodná, byla v jedné Jeho odměrce. A znovu nám připomíná to stejné. On je velký Bůh.

A potom je tady poslední část toho dvanáctého verše. Bůh se ptá: „A kdo hory odvážil na vahadlech, pahorky na vážkách?“ A zase tady máme představu Boha, který všechna ta hory a kopce světa klade na váhy, na maličké vážky, jak je to tady řečeno, a tvoří je, klade je na svět. Bůh opět ukazuje, jak velký a mocný je Stvořitel.

Bratři a sestry, to jsme probrali jen první verš našeho textu. A následují další verše. Jsou to verše, které ukazují velkého Boha. Cílem samozřejmě není hovořit o rozměrech Boha. Když tady mluvíme o velkém Bohu, mluvíme o Jeho moci. Když mluvíme, že Bůh je velký, mluvíme o tom, že je mocný.  A Bůh tady odhaluje svoji velikost, aby nás ujistil, že máme na své straně mocného Boha. On je s námi. On nás chce posilovat ať už procházíme čímkoli. On je mocen učinit vše, změnit každou situaci, učinit cokoli. Jakákoli těžkost je pro Něj jen zrnko prachu. Tak velkého Boha máme. Boha Stvořitele.

 

 

2.Boží vlastnost: Bůh je moudrý

Víte, někdy se stane, že je někdo mocný, silný, ale při tom hloupý. Obři v pohádkách jsou často hloupí. Ale Bůh není jen mocný. Bůh je také moudrý a i to nám představuje tento text. Podívejme se na verše 13 a 14: „Kdo změřil Hospodinova ducha a byl mu rádce a vedl ho k poznání? Kohopak o radu žádal, aby rozumnosti nabyl, aby ho poučil o stezce práva, naučil poznání a seznámil ho s cestami rozumnosti?“

Opět tady máme ty řečnické otázky. Kdo vůbec dokáže pochopit Boha? Kdo pochopí velikost Božího plánu? Ano, určitě můžeme vědět víc, než věděli lidé ve starozákonní době? Nový zákon nám odhalil mnoho z Božího plánu. Teď už známe Boží plán záchrany člověka. Víme, že Bůh poslal svého jediného Syna, aby na Něj uvalil trest za hříchy všech lidí. A víme, že Ježíš Kristus tento trest přijal a proto nám může být odpuštěno. Víme také, že Ježíš Kristus sice zemřel, ale také vstal z mrtvých a že také všichni lidé budou jednou vzkříšeni. Víme také, že ty, kdo vírou přijmou toto Kristovo vykoupení, čeká věčný život v Boží přítomnosti. Ano, to víme. To nám odhalil Kristus. Ale stále jsou naše mozky příliš malé, abychom dokázali pochopit Boží velikost. Vždyť jsme dílo Jeho rukou, jak bychom mohli pochopit svého tvůrce? On je neskonale moudřejší, On je dokonale moudrý, On je moudrost.

A Izajáš se ptá, zda tady snad byl někdo, kdo Bohu radil, nebo kdo Ho učil.  A odpověď je samozřejmě slovo „ne“. Boha nikdy nikdo nic neučil. Bůh je moudrý a všechno vždycky věděl.

Ano Bůh v každé chvíli ví úplně všechno. Nemusí se zamyslet, nemusí si vzpomenout, nemusí se někam kouknout – třeba do poznámek nebo na internet. On vše zná, On nikdy nic nezapomene a nikdy se nic nenaučí, protože všechno vždy znal. Bůh plně zná všechno, zná všechny věci, které existují a která se staly a stanou. Bůh plně zná i věci, které se mohly stát, ale nestaly. Jinými slovy, Bůh ví, co by ... , kdyby....

            Ale dobrá zpráva je, že Bůh něco zapomene. Zapomíná naše odpuštěné hříchy. Izajáš zapsal: „Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu.“ (Izajáš 43:25) Bůh nevzpomene na naše hříchy. Nejde o to, že by Bůh zapomněl ten skutek. Jde o to, že znalost tohoto hříchu už nikdy nebude obrácena proti nám. Bůh ví o každém našem pádu a hříchu. Nic mu není skryto. A to je pro věřícího člověk nesmírně povzbudivá věc. Protože věřící člověk před Bohem své hříchy netají. On se k ním přiznává a činí z nich pokání. A Boží znalost všech našich hříchů nám takto dává pocit bezpečí. Proč? Protože nikdo na nás nemůže vytáhnout nic nového, žádný nový hřích. Bůh nás dokonale zná. Bůh ví, co s naším životem bude a dělá pro nás to nejlepší. Bůh nás povzbuzuje i varuje pro naše dobro. On jediný ví, co potřebujeme a to nás vede k citlivosti na Jeho vedení. On nás utěšuje, i když procházíme těžkým obdobím, On je s námi, On nás provede, On vždycky ví, co je nejlepší. Tak moudrého Boha máme. Vede vás to k úžasu? Mne ano!

            Bratři a sestry, byly by tady další myšlenky, které by stálo za to rozvést. Ale zapamatujme si alespoň tyto dvě. Bůh je silný a moudrý. A žasněme. Žasněme nad tím, že takový Bůh o nás stojí. Žasněme nad tím, že pro takového velkého Boha, nejsme ztraceni někde v tom gigantickém vesmíru.

 

            Bratři  sestry, když tak žasneme nad Boží velikostí, přijměme povzbuzení z posledního verše čtyřicáté kapitoly. Pán Bůh tam říká: „Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.“(v.31)

            Milý bratře, milá sestro, slož dnes naději v tohoto Boha, věř Mu, žij pro Něj a On ti dá novou sílu pro život. Ať už procházíš čímkoli, ať už je to trápení jakékoli, ať už je ta bolest jakkoli silná, Bůh je větší a moudřejší než ty. A tobě, opravdu tobě, nabízí novou sílu. I o tobě může teď, opravdu teď hned, platit, že nabudeš nové síly a půjdeš tímto životem bez umdlení.  To ti nabízí ten úžasný Bůh. Chvála Mu buď za to. Amen.

Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář