Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vypořádání se s rodinnou minulostí

30. 8. 2016

1.jpgPokračujeme v naší sérii o rodině a dnes chceme hovořit o vypořádání se s rodinnou minulostí. Minulost totiž ovlivňuje naši přítomnost a budoucnost. A tady v tomto kostele sedávají ti, kdo si prošli velmi pohnutou minulostí a to i v rodině. Tady v tomto kostele sedávají ženy, které byly v rodině sexuálně zneužívány. Tady v tomto kostele sedávají ti, jejichž rodič nebo rodiče je agresivně ponižovali, ubíjeli, deptali. Tady v tomto kostele sedávají ti, jejichž rodiče byli nebo jsou opilci, kteří v opilosti dělali různé věci. Tady v tomto kostele sedávají ti, jejichž rodiče je nutili lhát a podvádět, aby kryli své podvody a nečestnosti. Tady v tomto kostele sedávají ti, kteří doma neslyšeli, že jsou milováni, že někomu na nich záleží. Tady v tomto kostele sedávají ti, kdo doma slyšeli mnoho slibů, kterým uvěřili a které nikdy nebyly naplněny. Tady v tomto kostele sedávají ti, kdo zažili tvrdé konflikty rodičů a jejich bolestné rozvod.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

A mohl bych určitě přidávat ještě mnoho, mnoho dalších příkladů. Tak jak tak, možná si my sami nebo lidé kolem nás neseme z minulosti mnoho bolesti a zranění a to i z rodin, kde jsme žili nebo kde žijeme.

Pán Bůh má i do této situace co říct a On rozhodně nechce, abychom se trápili věčně. Hledejme tedy v Božím slově rady do těchto situací.

Chtěl bych se dnes opřít o známý příběh Josefa. Dovolte, že ho zkráceně převyprávím a potom si přečteme závěr celého příběhu.

Josef vyrůstal v rodině, kde vidíme mnoho různých defektů. Problémy se tam už táhly po generace. Josefův otec Jákob měl více žen. Byl podveden, a když se ženil, tak mu místo milované Ráchel nastrčili její sestru Leu. Proto si později vzal i  Ráchel, kterou jako druhou manželku vždy upřednostňoval. Ale Ráchel neměla dlouho děti. Kdežto Lea ano. První dítě Ráchel byl právě Josef, byl to už Jákobův 11 syn. Jákob mu jednoznačně nadržoval a dával ostatním znát, že Josefa má nejraději. Toto upřednostňování společně s Josefovými sny, ve kterých viděl bratry a rodiče, jak se mu klaní, vytvořilo v rodině výbušnou atmosféru. Došlo to tak daleko, že se bratři rozhodli, že jej zabijí. Nakonec jej prodali do otroctví.

Taková byla Josefova rodina. Jozef se přes otroctví a vězení dostal až do pozice druhého nejmocnějšího muže celého Egypta. A když jeho bratři přicházejí do Egypta nakoupit potravu, tak se jim nakonec dá poznat. Přečtěme tu závěrečnou pasáž z toho setkání:

 

„Josef se už nemohl ovládnout přede všemi, kdo stáli kolem něho, a křikl: "Jděte všichni pryč!" Tak u něho nezůstal nikdo, když se dal poznat svým bratrům. Hlasitě se rozplakal. Slyšeli to Egypťané, slyšel to dům faraónův. Tu řekl bratrům: "Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještě žije?" Bratři mu však nemohli odpovědět; tak se ho zhrozili. Josef je proto vyzval: "Přistupte ke mně." Když přistoupili, řekl jim: "Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. V zemi trvá po dva roky hlad a ještě pět let nebude orba ani žeň. Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh. On mě učinil otcem faraónovým, pánem celého jeho domu a vladařem v celé egyptské zemi. Putujte rychle k otci a řekněte mu: »Toto praví tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta. Nerozpakuj se a sestup ke mně. Budeš bydlit v zemi Gošenu, a tak mi budeš nablízku i se svými syny a vnuky, s bravem a skotem i se vším, co je tvé. Postarám se tam o tebe, neboť bude ještě pět let hladu, abys neměl nouzi ani ty ani tvůj dům ani nic z toho, co je tvé.« Vidíte na vlastní oči, i můj bratr Benjamín to vidí, že jsem to já sám, kdo s vámi mluví. Povězte otci, jakou vážnost mám v Egyptě, a vše, co jste viděli. Pospěšte si a přiveďte ho sem." Padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a rozplakal se a Benjamín plakal na jeho šíji. Políbil také všechny bratry, sklonil se k nim a plakal. Teprve potom se bratři rozhovořili.“ (Genesis 45,1-15)

 

Dnes chci mluvit především k těm, kdo jsou zraněni z minulosti. Ale možná je tady dnes někdo, koho Pán Bůh usvědčuje, že on sám ubližuje členům své rodiny. A dnes vám chci říct, že Pán Bůh vás chce osvobodit z této destruktivní životní cesty. Přijďte k Němu v pokání, poproste Ho o odpuštění. Přijďte v pokání k těm, kterým jste ublížili a poproste o odpuštění i je. A pokud je to něco dlouhodobějšího a opakovaného, vyhledejte pomoc. Možná vám můžeme pomoci my pastoři, možná potřebujete pomoc odborníků. Ale nezůstaňte v tom destruktivním chování, které ničí vás i ty kolem vás.

Možná je tady dnes také někdo, kdo v současnosti prochází utrpením ze strany blízkých. A možná o tom nikdo neví a je to tajné. Chci říct, že tajením se nic nezmění. Ty věci je třeba často pojmenovat a vynést na světlo. Najděte si nějakého důvěrníka, pokud věříte nám pastorům, přijďte třeba za námi, ale řešte ty věci. Pán Bůh má pro vás dobrou cestu.

Ale co když je to dávná minulost. Co teď? Pro Josefa to byla dávná minulost. Uplynulo 22 let od doby, kdy ho bratři prodali. A nevíme, co se odehrávalo v jeho hlavě celé ty roky. Zpočátku moc možností neměl. Byl otrok a vězeň. Když se dostal k moci, možná tušil, že jednou bratři přijdou a připravoval si svůj plán. Dovolte, že se podělím se třemi radami, které u Josefa vidíme a které jsou základem uzdravení zranění z minulosti.

 

1. rada: Odpusťte

Bez odpuštění to opravdu nejde. Josef odpustil. A zjevně odpustil mnohem dříve, než se s bratry setkal. Když se s nimi setkal, dal jim své odpuštění jasně najevo. Čteme, že když řekl, kdo je, bratři se zděsili. Báli se odplaty. Ale Josef říká: „Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali…“ (v.5) Josef odpustil a dává jim to jasně najevo.

Kde se v Josefovi vzala síla odpustit? Kdo ví, jak by Josef žil, kdyby zůstal doma a byl rozmazleným otcovým oblíbencem. Ale Josef prošel školou utrpení. Zažil otroctví, falešné obvinění, vězení. Trpěl. Ale v této škole utrpení si vybudoval blízký vztah k Bohu. Vidíme to na předchozích stránkách. A na základě této blízkosti s Bohem věděl, že musí odpustit.

A Josef odpustil. Ani slůvkem bratrům nevyčítal. Nehrozil. Nevyužil svého postavení, aby je potrestal. Odpustil a důkazem bylo i to, že je všechny políbil. Každého z nich. Jidáš polibkem zrazoval. Josef polibkem ujišťoval o odpuštění.

Odpuštění nepotřebují pouze ti, kdo ubližovali. Vyjádřit odpuštění potřebují i ti, kterým bylo ublíženo, aby Pán Bůh skrze toto odpuštění mohl z nich sejmout to břímě minulosti. A tak pokud nesete zranění z minulosti, rozhodněte se odpustit. Zajděte za těmi, kdo vám ublížili a řekněte jim, že jim odpouštíte. Udělejte to, i když vás oni o odpuštění neprosili. Někdy je to složitější, někdy je třeba odborné pomoci, aby to člověk zvládnul, ale je to moc důležité. Někdy je dobré vzít si sebou svědka. Ale je důležité vyjádřit své odpuštění. Pokud nevíte jak na to, poraďte se. Ale odpusťte. A pokud už ten člověk třeba zemřel, tak napište dopis, kde popíšete, že odpouštíte. Odpuštění je důležitý krok k vyléčení zranění z minulosti.

 

2. rada: Uvědomte se, že Bůh má kontrolu nad vašim životem

Pokud jste věřícím člověkem, tak je tady několik důležitých pravd. Pravdou je, že se Pán Bůh stal vašim Otcem. Pravdou je, že vás miluje a že Mu na vás záleží. Pravdou je, že On vám dokonale odpustil i vaše viny a selhání. A pravdou také je, že On byl celou dobu s vámi a neopustil Vás ani na chviličku.

Často se samozřejmě lidé ptají, proč tedy Pán Bůh dopustil, aby mu druzí ublížili. A musíme říci, že kromě toho, že víme, že je to důsledek hříšnosti světa, nevíme, proč Pán Bůh dopustí to, či ono. Ale jednoznačně víme, že to není proto, že by nás neměl rád. Vždyť i na svého Syna dopustil velké hrůzy. Dal Ho do rukou lidem, kteří Ho ponížili, bili, plivali na Něj, vysmívali se Mu, bičovali Ho a nakonec Ho přibili na kříž. A my víme, že to nebylo proto, že by Ho Bůh neměl rád. Naopak. Bůh Jej miloval a oslavil Jej tím, že skrze Něj připravil cestu záchrany pro člověka. Ježíš za nás umíral, abychom my měli východisko z našeho utrpení.

Josef také jistě mnoho věcí nechápal. Proč musel tolik trpět. Proč se stalo tolik nespravedlnosti. Ale nakonec jasně viděl, že Bůh měl svůj plán a že byl celou dobu blízko něho. Poslouchejte znovu ta Josefova slova směřována bratrům: „Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. V zemi trvá po dva roky hlad a ještě pět let nebude orba ani žeň. Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh. On mě učinil otcem faraónovým, pánem celého jeho domu a vladařem v celé egyptské zemi.“ (v.5-8)

Josef jasně vidí, že ten, kdo celou dobu měl ruku dokonce i nad tím zlem, byl Pán Bůh. Výstižně to řekl Josef, když se později znovu setkal s bratry: „Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro.“ (Gen 50,20)

I když vám lidé ublížili, Bůh celou dobu připravoval pro vás dobro. A chce, abyste to dobro zažili a zažívali. Přijměte vírou toto ujištění. A pokud vám je těžko tomu věřit, tak to Pánu Bohu vyznejte. Řekněte Mu, že to nechápete. Řekněte Mu, že tomu nemůžete uvěřit. Proste o dar víry.

 

3. rada: Žehnejte

To je ta třetí a poslední rada. Nejenže Josef odpustil. Nejenže věděl, že Bůh má kontrolu nad jeho životem. On žehnal těm, kdo mu ublížili, tedy svým bratrům. Dovolte ještě jeden citát z konce příběhu. Josef bratřím řekl: „Nebojte se už tedy; postarám se o vás i o vaše děti." Tak je těšil a promlouval jim k srdci.“ (Gen 50,21)

Josef nežehral, ale žehnal. Nevyčítal, ale dával. Štědrost je křesťanská odpověď na minulost. Buďme štědří ve své lásce a to i vůči těm, kdo nám ublížili. Ježíš byl štědrý ve své lásce k nám. Následujme Jeho příkladu. Bude to požehnáním pro nás i pro ty, kdo nám ublížili nebo nás zanedbávali.

 

Pán Bůh chce dnes měnit lidské životy. Možná vám někdo velice ublížil. Možná si z rodiny nesete spoustu bolesti, špatných návyků, či kdo ví, co všechno. Ale Pán Bůh i dnes mění cesty. Cesty, který vypadaly tragicky, On mění v cesty požehnání. Přijďte k Němu dnes. Poproste o sílu odpustit, přijmout Boží vedení a žehnat. Uvidíte, že zažijete změnu ve svém životě. Sami to nedokážete. Pán Bůh ve vás to dokáže. A pokud na té cestě potřebujete podporu, využijte pomoc druhých. Každopádně to nenechte nevyřešené.

Dovolte, že zakončím citátem z 5. Mojžíšovy: „Proto zvrátil Hospodin, tvůj Bůh, zlořečení tobě v požehnání, neboť Hospodin, tvůj Bůh, tě miloval.“ (Deut. 23,6) Pán Bůh si každého z nás zamiloval. A pokud jsme Mu dali svůj život, tak o vás platí, že zvrátil zlořečení, které si nesete z minulosti v požehnání. Udělal to, protože vás miluje.

Audio záznam naleznete zde.

Video záznam naleznete zde.

Otázky k zamyšlení:

  1. Je možné, že jsem sám způsobil někomu ze svých nejbližších zranění, které ještě není zahojeno? Co s tím mohu udělat?
  2. Je něco, co jsem někomu ze svých blízkých stále neodpustil? Co bych s tím měl udělat?
  3. Uvědomuji si, že Pán Bůh svrchovaně vede svět a to i můj život? Co to znamená pro to, jak vnímám to, čím jsem v životě prošel?
  4. Jak mohu být větším požehnáním členům své rodiny a svému okolí?
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář