Zabijte Goliáše
Před týdnem jsme začali sérii kázání o životě Davida. Bratr diakon Edek minule hovořil o pomazání Davida za krále. O této události jsme četli v první části šestnácté kapitoly 1. Samuelovy. V druhé části této kapitoly se dovídáme o tom, že krále Saula přepadal zlý duch. Někdo z jeho rádců mu doporučil, že by ho mohla zklidňovat hra na citaru. Saul tedy své služebníky pověřil, aby někoho přivedli, a ti doporučili Davida, syna Jišajova. Tak se David dostal na královský trůn. Čteme, že Davidova hra přinášela Saulovi úlevu. Také čteme, že si Saul velice Davida zamiloval.
Potom přichází kapitola 17, která popisuje válečný konflikt, ke kterému došlo. Na Izrael vytáhli Pelištejci. Saul povolal vojsko a vytáhl proti nim. Mezi povolanými byli i Davidovi bratři a tak se David musel vrátit domů, aby se postaral o stáda. Jednoho dne Davida posílá jeho otec, aby zanesl bratrům zásoby a zjistil, jak se jim daří. David přichází na místo a zjišťuje, že k boji ještě nedošlo. Už 40 dní stojí armády proti sobě, ale neděje se nic, než vzájemné zastrašování. A nutno říci, že Pelištejcům to jde lépe. Mají totiž ve své středu muže velikého vzrůstu, Goliáše. A tento Goliáš se Izraelcům a jejich Bohu vysmívá a volá po boji jeden na jednoho. Kdo prohraje, tak ta armáda se bez boje vzdá.
Není úplně jasné, jak vysoký Goliáš byl. Biblický text totiž není úplně jednoznačný. Odborníci hovoří, že měřil minimálně 2,1 m. Nicméně musíme počítat s tím, že se v té době lidé obyčejně dorůstali podstatně menší výšky. Ať už to bylo jakkoli, je jasné, že se mezi Izraelskými bojovníky nenašel nikdo, kdo by si troufl postavit se Goliáši. Důvod je jasný, nemohou se s ním fyzicky měřit.
David je šokován, že se nenašel nikdo, kdo by se Goliáši vzepřel. Vydává se tedy za Saulem a oznamuje mu, že půjde do boje s Goliášem. Poslechněte si, jak proběhla rozmluva mezi Saulem a Davidem:
David Saulovi řekl: "Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat." Saul Davidovi odvětil: "Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Jsi přece mladíček, kdežto on je bojovník od mládí." David řekl Saulovi: "Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Když se proti mně postavil, chytil jsem ho za dolní čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda. A tomu neobřezanému Pelištejci se povede jako jednomu z nich, protože potupil řady živého Boha." A David dodal: "Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce." Saul tedy Davidovi řekl: "Jdi; Hospodin buď s tebou!" (1.Sam. 17:32-37)
David potom jde do boje s Goliášem a před samotným bojem končí rozhovor s Goliášem těmito slovy:
Ale David Pelištejci odpověděl: "Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Ještě dnes mi tě Hospodin vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou." (1.Sam. 17:45-47)
A pak už to znáte. David roztočí svůj prak a zasáhne Goliáše přímo do čela. Goliáš se skácí k zemi, je poražen. Toto je nesmírně důležitý moment Davidova života a nám je zde odhaleno srdce Davida. Ale co se z toho příběhu máme učit? Ano, můžeme jásat nad Boží moci a radovat se z vítězství, ke kterému došlo před třemi tisíci let. Ale my musíme i více. Dovolím si tvrdit, že jako následovníci Ježíše Krista máme dva úkoly. I my jsme totiž součásti Boží armády. Potřebujeme identifikovat Goliáše dnešní doby a potřebujeme se proti nim postavit. Ano, nejsme ve válečném konfliktu a tak náš boj není boj se zbraní v ruce. Přesto je to boj, do kterého jsme povoláni.
1. úkol: Identifikujte Goliáše
Prvním úkolem je tedy identifikovat Goliáše dnešní doby. Kdo jsou Goliášové dnešní doby? Jak je poznáme? Ne, nejde o to, že jsou větší než ostatní. Poznáte je podle toho, jak řvou. Ono totiž Goliášové dnešní doby řvou a působí to stejné, co v době Davida. Jak řval Goliáš? David říká, že Goliáš tupil Hospodina. Jak Ho tupil? Tupil Ho tím, že snižoval Jeho moc a Jeho schopnost ochránit Jeho národ. A mnozí Izraelci se jeho řevem nechali zastrašit a zapomněli no to, jakou moc Bůh má. Spoléhali pouze na své vlastní síly, a tedy měli strach.
Kdo v dnešní době svým řevem tupí Hospodina a působí strach a nevíru? Dovolte, že zmíním několik z těch dnešních Goliášů. Tím prvním je naše já! Apoštol Pavel někdy používá termín naše hříšná přirozenost nebo naše tělo. Proč je Goliášem? Protože nám někdy našeptává třeba tyto slova: „Ty to nezvládneš, na to jsi moc slabý. Neměl ses do toho pouštět.“ Nebo říká: „Tak tentokrát už ti to Bůh neodpustí. Jsi hrozný hříšník a Bůh už o tebe nemá zájem.“ Někdy říká přesný opak: „Ty jsi tak dobrý a silný, že žádného Boha nepotřebuješ. Vždyť máš svůj život pevně ve svých rukou.“ Naše já se často stává Goliášem, se kterým je třeba bojovat.
Ale jsou tady i další Goliášové. Jsou Goliášové, kteří řvou, a říkají, že nemůžeme tak naivně věřit knize, která je tisíce let stará. Jiní Goliášové se vám vysmívají, že věříte v Boha, který dovoluje na světě tolik zla. Jiní Goliášové řvou, že žena musí mít svobodu se rozhodnout, zda si dítě nechá nebo zda ho zabije. Další Goliášové řvou, že Romové jsou méněcenní. Další Goliášové řvou, že na občasné nevěře není nic tak hrozného. Všichni tito Goliášové tupí Hospodina, protože tupí jeho moc a popírají jeho stvořitelský plán. Je tady spousta Goliášů. Podívejte se kolem sebe. Někteří jsou opravdu obři a my je nemůžeme ignorovat.
Letos v létě čtu velmi obsáhlou biografii německého pastora Dietricha Bonhoeffera. Ten byl obdařen speciální moudrosti vidět Goliáše. V době, kdy se téměř celý národ začínal klanět Hitlerovi, byl jeden z mála, který rozpoznal, že jde o hrozného Goliáše. Bonhoeffer tohoto Goliáše jasně identifikoval a pomáhal i druhým, aby i oni prozřeli.
I naším úkolem je, abychom jako David dobře poslouchali. Když David slyšel, co Goliáš vykřikuje, bylo mu jasné, že tupí Hospodina a že s tím je něco třeba udělat. I my potřebujeme být stejně pozorní na výkřiky, které zaznívají v této době.
2. úkol: Postavte se Goliášům
Ale naším úkolem není pouze ukazovat na Goliáše prstem. Naším úkolem je vzepřít se Goliáši. Když si David uvědomil, že Goliáš tupí Hospodina, a když viděl, že ostatní se k ničemu nemají, rozhodl se, že se Goliáši postaví on. David věřil v Boží moc a věděl, že se Pán Bůh postará. Ale všimněme si na Davidovi toho, jak bojuje. David nebojuje zbraněmi Goliáše. A i to je myslím důležitá lekce. David říká: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil.“ (v.45) Davidovou zbraní je to, že jde ve jménu Hospodina zástupů. Takže David jde kvůli Hospodina a jde v Jeho moci. A to je jediný možný způsob, jak bojovat s Goliáši. Naší výzbroji je láska k Bohu a láska k lidem. Nemůžeme bojovat, když jsme plní nenávisti, zloby, hořkosti. Jako křesťané musíme odmítnout zbraně, které se neztotožňují s naším přesvědčením. Jinými slovy, nejde jen o to, za co bojujeme, ale jak bojujeme.
Velice rozhodně musíme odmítnout to, když křesťanští horlivci rozbíjejí okna klinik, kde se provádějí potraty, když vulgárně nadávají homosexuálům nebo třeba, když emocionálním vydíráním chtějí někoho dotlačit k víře. My bojujeme ve jménu Hospodina zástupů. My bojujeme Jeho metodami. Ano, David Goliáše zabil. Ale to byla válka. Metody musí být přizpůsobeny situaci.
Milí bratři a sestry, jak již jsme řekli, tento svět je plný Goliášů. A my určitě nedokážeme bojovat se všemi. Nicméně, je jeden Goliáš, se kterým určitě musíme bojovat všichni. Na mysli mám už zmiňované naše já. S naším egem musíme bojovat všichni. Nestačí vědět, že ono samo má často tendenci snižovat Boží moc. Musíme se mu i vzepřít. Jak – ve jménu Hospodina. Jak to je? Tím, že si budeme připomínat pravdy Božího slova. Proto se neustále povzbuzujme ke čtení Bible. Ale také tím, že budeme činit pokání z našich proher a že se budeme držet Boží milosti. Tím, že se připomínáme, že ne my jsme borci, ale náš Bůh je ten, kdo má moc. Že On je ten, kdo nás miluje a má o nás zájem.
Ale jsou i další Goliášové. A někdy nás Bůh postaví do situace, kdy je jasné, že chce, abychom boji proti nějakému konkrétnímu Goliáši zasvětili nějaký čas, třeba i celý svůj život. William Wilberforce jako mladý muž došel k závěru, že ho Bůh posílá, aby bojoval proti Goliáši otroctví. A on opravdu zasvětil celý svůj život snaze o zrušení otroctví. Boží moc se projevila a tato hrůza byla zastavena a zakázána. Naprostý konec otroctví v Británii byl potvrzen parlamentem pouhé tři dny před jeho smrtí.
Mohli bychom tady mluvit o dalších hrdinech, kteří následovali příkladu Davida a vstoupili do Boží armády v boji proti Goliášům své doby, ale to už nezvládneme.
Příběh Davida je přitažlivý také proto, že má tzv. happyend – šťastný konec. To je skvělé. Na druhé straně, ne všechny příběhy bojovníků s Goliáši končí takto. Už zmiňovaný pastor Bonhoeffer za svůj boj s Goliášem své doby zaplatil cenu nejvyšší, byl popraven v posledních dnech války. Na druhé straně je velice zajímavé, že to byl právě Bonhoeffer, kdo připomínal, že utrpení je součástí boje. Ano je tomu tak. V našem příběhu to nevidíme, ale v mnoha dalších ano.
A tak když se třeba v práci vzepřete podvodným praktikám, možná to bude znamenat, že o práci přijdete. Když napíšete článek, ve kterém budete bránit nespravedlivě nařčené Rómy, můžete se sami stát terčem útoků. Když se rozhodnete bojovat proti Goliáši opuštěných dětí a stanete se pěstouny, tak vás osočí, že to děláte jen pro peníze. Když se vzepřete Goliáši homosexuální loby a v kázání vysílaném rádiem řeknete, že dle Bible je homosexuální chování hříšné, tak se může stát, že vás obviní z homofobie a už vám nedovolí kázat v rozhlase. To jsou věci, které se stávají. A mohli bychom zmiňovat spoustu negativních důsledků toho, když poslušně vstoupíte do boje. Nicméně strach se zranění v boji, nás nesmí z boje vyřadit. Ten boj totiž není náš, ale Hospodinův. To vyznává i David. To je zásadní. Je to Boží boj, a my jen poslušně vstupujeme do toho, do čeho nás On volá.
Tím, kdo vedl ten zásadní boj proti Goliáši tohoto světa, je Ježíš Kristus. Ten bojoval proti smrti a slavně zvítězil. A jeho vítězství nad smrtí, Jeho vzkříšení, je pro nás důkazem toho, že cílem každého našeho boje, který bojujeme pro Hospodina, bude slavné vítězství. Možná tady zažijeme bolest, možná neuvidíme výsledky svého boje. Ale Ježíš je vítěz, to je už jasné. Pavel zapsal, že Ježíš „odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.“ (Koloským 2:15)
A tak když bojujete se svým vlastním já a máte pocit, že to nikde nevede, buďte povzbuzeni. Ježíš je mocný a On je ten, kdo nakonec zvítězí. Nebo když bojujete proti jiným Goliášům a máte pocit, že silně prohráváte, důvěřujte Mu. On je s Vámi a odmění vás za Vaši věrnost. A když se cítíte jako zbabělci, kteří mají strach vstupovat do bojů, tak se nebojte, vyznejte svůj strach Ježíši, On je dobrý, On se nebude hněvat věčně, On vám odpustí a dá sílu jít dál, dá sílu bojovat.
Ale přesto je tady ještě jedna otázka. Proč tedy ještě máme bojovat my, když Ježíš už vše vybojoval. Nestačí tedy čekat na konec? Vždyť Bůh to má ve svých rukou? David řekl, že půjde bojovat, protože věří, že tehdy: „celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím.“ (v.46-47) Proto bojujeme. Aby lidé uviděli Boží moc. Ne nás. Ale proto, aby lidé uviděli Boží moc, sklonili se před ní a aby vyznali, že Ježíš Kristus je Pán. Bojujeme, protože Bůh si tento náš boj používá k tomu, aby jiní uvěřili a patřili Bohu. Modleme se tedy, abychom viděli Goliáše. Modleme se, abychom věděli, s jakým Goliášem máme bojovat. Modleme se, abychom bojovali ve jménu Hospodina zástupů. Pokud takto budeme bojovat, pak Bůh bude oslaven tím, že lidé poznají Boží moc. Amen.
Audio záznam naleznete zde.
