Jdi na obsah Jdi na menu
 


11. 1. 2015

Zasévání pro spravedlnost

a.jpg

Opět máme za sebou týden hrůzných činů. Skupina Boko Haram v Nigérii vyvraždila celé město. Vrcholem byla včerejší správa o desetileté dívce, kterou poslali jako sebevražednou atentátnici na tržiště v městě Maiduguri. Zemřelo dvacet lidí. S námi všemi asi nejvíce zamávala událost, které se odehrála tento týden v Paříži. Muslimští extrémisté vyvraždili redakci týdeníku Charlie Hebdo. Tento týdeník, jak říká David Floryk, je „levičáckou stokou provokací a rouhání.“ Ale naše kultura zastává svobodu slova a rozhodně takové lidi nevraždí. Demokraticky mají právo říci svůj názor. To je jeden z výdobytku křesťanské kultury, která usiluje o spravedlnost. Jinými slovy, můžeme s jejich názory nesouhlasit, ale budeme bránit jejich právo své názory vyjádřit. To je něco, co je v islámské kultuře naprosto nepochopitelné.

                Celý tento týden probíhal alianční týden modliteb, který byl zaměřen právě na spravedlnost. Hlavním motem byla slova: „Hospodin dá vyrůst spravedlnosti.“ Toto moto je citátem Izajášova proroctví, na které se dnes chceme spolu podívat.

 

Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.

(Izajáš 61:10-11)

 

Kdy dává Bůh vzklíčit spravedlnost? Můžeme, ještě očekávat, že v našem národu bude klíčit spravedlnost? Je to ještě možné? Nevím! Nevím, zda se dožijeme doby, kdy tady bude více spravedlnosti. Dnes přece může přijít Ježíš. Nicméně vím, že střízliví lidé budou vždy vidět neprávo. Dokud budeme tady na této zemi, vždy tu bude. A ano, žijeme ve společnosti, kde máme velká očekávání. Ale vraťme se třeba jen několik set let zpátky v čase a uvidíme, že přes mnohé slabosti dnešní společnosti tady je nějak funkční zákonodárný a soudní systém. Buďme vděčni za to, co máme, ale zároveň se s tím nesmiřme a usilujme o více práva a spravedlnosti. O tom jsme vlastně mluvili celý týden.

Ten náš text hovoří, že Bůh dá vzrůst spravedlnosti. On dá vzrůst tomu, co bylo zaseto. Ale jak máme zasévat? V tom desátém verši vidím jistý návod. Podívejme se na to, co zapsal Izajáš.

 

1. Veselit se z Hospodina

                Pokud chcete vidět ve společnosti spravedlnost, zasévejte semena veselí a radosti z Hospodina. Izajáš vyznává: „Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha.“ (v.10) Milí přátelé, z čeho se v životě radujeme? Když dostanu nový mobil, mám z toho radost. Možná týden, možná měsíc. Když si koupím nové auto, možná se raduji půl roku. Když jdou děti po dobré životní cestě, raduji se možná několik let či desítek let. Čím je větší hodnota toho, co máme, tím více a tím déle se z toho radujeme. Kde na té škále je Pán Bůh? Sám Pán Ježíš používá podobenství o perle nebo o pokladu v poli. Pointa obou je stejná. Někdo najde poklad či perlu a touží po těchto věcech, protože si uvědomuje, že má obrovskou hodnotu. Poklad a perla znázorňují Boží království, tedy život s Bohem. Poslouchejte, co Ježíš říká o tom nálezci: „Z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.“ (Matouš 13:44)

                Tento člověk dává za tento poklad všechno. Život s Bohem je pro něj absolutně nejhodnotnější. Ale všimněte si ještě něčeho. Tady vidíme, že radost není něco, k čemu se dopracujeme nějakým zaručeným postupem, nějakým nucením se k radosti, či jinak. Radost přichází tehdy, když se Pán Bůh stane pro nás důležitější než všechno ostatní. Znovu to zopakuji, radost z Hospodina přichází, když je Pán Bůh pro nás důležitější, než všechno ostatní. Jak nálezce pokladu, tak nálezce perly jdou prodat všechno, co mají, aby měli Boha. A to je naplňuje radostí. Je Bůh pro vás důležitější než nový mobil, nové auto nebo třeba než vaše děti?

                V posledních dnech jsem četl několik svědectví Kolumbijských křesťanů. Jde o lidi, kteří jako členové komunistických povstaleckých hord uvěřili díky křesťanskému rozhlasovému vysílání. Utekli od těch vzbouřenců. Ale po čase se mnozí z nich zásobeni Biblemi vydali zpátky mezi svoje bývalé kumpány, protože jim chtěli říci o tom největším pokladu, který našli v Ježíši Kristu. Mnozí se nikdy nevrátili zpátky. Ježíš byl pro ně důležitější než život.

Když bude pro nás Pán Bůh tím nejdůležitějším, budeme se z něj Veselit. A tak, kde se lidé veselí z Boha, tam je zaseto a jednou dá Bůh vzrůst spravedlnosti.

 

2. Vidět v Hospodinu Zachránce

                To druhé, co Izajáš uvádí je to, že vidí v Hospodinu Zachránce, tedy doslovně říká, že jej Hospodin oděl rouchem spásy. Spása je záchrana. A tedy Izajáš vidí v Bohu toho, kdo jej zachraňuje. A tedy, když lidé vidí v Hospodinu svého Zachránce, tak zasévají pro spravedlnost.

                V čem máme Hospodina vidět jako svého Zachránce? Z čeho nás zachraňuje? A jak? Samozřejmě, jádrem křesťanského poselství je to, co už prorokoval Izajáš, a tedy, že se Bůh stal člověkem a trpěl a umíral za naše hříchy, aby nás takto zachránil pro věčný život. To je zásadní rozměr toho, že je Bůh náš zachránce. Každý, kdo se v pokání před Bohem skloní a vírou přijme toto odpuštění, má život věčný a je zachráněn od věčnosti v temnotě.

                Ale Pán Bůh chce být náš Zachránce i v mnohých dalších oblastech. On chce být náš Zachránce v době strachů a depresí. On chce být náš Zachránce v době nemoci a ohrožení zdraví. On chce být náš Zachránce v době napětí a konfliktů v rodině. On chce být náš Zachránce, když podlehneme zlozvyku či závislosti. On chce být náš Zachránce, když se stupňují konflikty, třeba i v církvi.

                Otázkou vždy je, zda Ho takto vidíme. Pokud Boha vidíme, jako Zachránce, tak rozséváme zrna a může z nich vzejít spravedlnost. A je moc důležité, aby bylo v národě slyšet, že Bůh je Zachránce. Především to potřebují slyšet naší příbuzní, sousedé, spolupracovníci, přátelé a známí. Potřebují to od nás slyšet, když procházíme těžkosti my sami. Potřebují to od nás slyšet, když tou těžkostí procházejí oni.

                Zrovna v těchto dnech probíhá ve velkých městech ČR kampaň „Bůh existuje“. Na tramvajích můžete nalézt krátké příběhy lidí s jejich fotografií. Například je tam příběh Hanky. Ta říká: „Měla jsem všechno, ale něco mi chybělo. Pak přišel alkohol a ocitla jsem se na ulici. Bůh mi zachránil život a já teď pomáhám ostatním.“ Tam, kde lidé vidí Boha jako toho, kdo zachraňuje, tam je zaseto pro spravedlnost. A Bůh může dát vzrůst.

 

3. Zdobit se Boží spravedlností

                To je to třetí, co Izajáš zdůrazňuje. Pokud čekáme spravedlnost ve společnosti, musíme se sami zdobit Boží spravedlnosti. Čteme: „Zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky.“ (v.10) Je tady obraz toho nejkrásnějšího kusu svatební ozdoby ženicha a nevěsty. Ženich s nevěstou jsou symbolem krásy a tím nejkrásnějším na nich má být čelenka a šperky. Tím nejkrásnějším na nás má být spravedlnost. Je tomu tak?

Určitě máme o spravedlnost usilovat. Co na nás vidí ti, kdo jsou kolem nás? Jsme čestní nebo si pomůžeme i za cenu malého podvodu. Obstojíme v pokušení, nebo si počínáme falešně? Jak je to s naší spravedlnosti?

                Nicméně jde o víc. Tady čteme, že sám Bůh nás halí pláštěm spravedlnosti. Kdyže to jsme takto zahaleni? Už jsme to dnes řekli. Kdokoli k Němu v pokání a ve víře přichází, ten dostává to čisté bílé roucho, které je pro něj připraveno. Je zahalen spravedlností. A to má být naše ozdoba. Nemáme se zdobit tím, co jsme sami dokázali. Nemáme se vychvalovat tím, jak jsme spravedliví a dobří. Máme o to usilovat, ale to není ta největší naše ozdoba. Naši nejkrásnější ozdobou, tím na co máme být hrdi, je to, že Bůh je dobrý a naši nedokonalost překrývá svou dokonalostí, svou spravedlností. To má být tím našim šperkem. To mají jiní lidé vidět. A když to je vidět, když je poražena naše pýcha a hrdost, a když je vyvýšena Boží spravedlnost, tak se zasévá pro spravedlnost ve společnosti. V takovém případě platí slova Izajáše: „Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.“ (v.11).

                Vážení bratři a sestry, milí přátelé, dnes je den, kdy máme činit pokání z toho, že málo zaséváme pro spravedlnost. Málo se veselíme z Hospodina, málo je vidět Hospodina jako Zachránce, málo se zdobíme Boží spravedlnosti. Prosme Pána o odpuštění a o to, aby nás měnil. Prosme Pána, aby daroval milost, abychom zasévali více a aby i z té trošky, co zaséváme, vzešla spravedlnost naší zemi, našim dětem a vnukům. Smiluj se, Pane. Amen.

Video záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář