Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. 9. 2013

Život v pravdě

2013-08-31-0674.jpgMožná jste slyšeli o ruském chytráku, o kterém informovala v posledních týdnech média. Jmenuje se Dmitriji Agarkov a je z ruské Voroněže. Udělal drobný fígl. Objednal si u banky kreditní kartu. Když mu přišel z banky čistopis smlouvy na tuto kreditní kartu, tak si tu smlouvu zkopíroval do počítače a v pasáži, která je ve smlouvách psaná malým písmem upravil podlé svých přání znění smlouvy. Potom ji vytiskl, poslal bance a čekal, co se stane. Bankéř si ničeho nevšiml a smlouvu podepsal. Agarkov si tam samozřejmě upravil text tak, aby na tom hodně vydělal. Banka ho zažalovala. Smlouva ale jasně dávala za pravdu Agarkovi. Bankéři u soudu říkali to samé, jako jejich častí dlužníci: Podmínky jsme nečetli. Banky a obchodníci totiž často píšou jen drobným to, co je pro zákazníka nevýhodné.

Audio záznam naleznete zde.

Ve světě je to časté. Lidé schovávají pravdu, která je nevýhodná. Ale u Boha je to jinak. Bůh je světlo a vynáší celou pravdu na světlo. Neskrývá žádné části, nevybaluje nic dodatečně. A právě o tom bude i to dnešní kázání. Přečtěme si ovšem nejprve ten dnešní text.

 

A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. (1.Janův 1:5-7)

 

                Pokračujeme v sérii o světle. Minule jsme hovořili o stvoření a ústřední roli světla. Dnes se učíme od Jana, co znamená, že Bůh je světlo a jaký to má dopad na náš život. Tento text nám odhaluje tři důsledky, které vyplývají z toho, že Bůh o sobě říká, že je světlo.

 

1. důsledek: Bůh je pravda

                Jan v našem textu říká, že „Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy“. (v.5) Takových obrazů máme v Bibli na různých místech více. Ale co tím Jan myslí? Myslí tím, že Bohem je přírodní světlo? Myslí tím, že slunce a jiné zdroje světla jsou Bohem? Jak už ze školy víme, mnohé národy uctívaly slunce. Slunce je zdrojem života. Už minulou neděli pastor hovořil o důležitém významu přírodního světla. Ale Jan tady nemá na mysli takové světlo. Ale co tím tedy Jan myslí? V šestém verši čteme: „Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.“ (v.6) Jan tady hovoří, že temnota je lež a nečinění pravdy. Světlo je tedy v Janově mysli spojeno s pravdou, s pravdou o smyslu života, s pravdou o realitě, ve které žijeme.

                Jinými slovy, to že je Bůh světlem znamená, že nic není správně chápáno, pokud to není chápáno skrze světlo Boha samotného. Otázky typu „Jaký je smysl života? Proč je na světě zlo? Kde se tady vzal svět? Proč nedokážu plně kontrolovat svou vůli?“ mají odpověď pouze ve světle existence milujícího Boha.

                Jakékoli další snahy pochopit smysl bytí vedou k nejrůznějším bolestným závěrům. Někteří došli k závěrům, že vše je jen přelud a že toto vše je jen sen, ne realita. Další došli k závěrům, že vše je relevantní a neexistují žádné hodnoty. Důsledkem takového hledání odpovědí bez světla jsou falešné představy o realitě, o životě. Ale Bůh je světlo. Bůh je pravda.

 

2. důsledek: Můžeme žít v pravdě

                Je tady důležitá otázka. Pomůže mi, člověku žijícímu v Třinci ve 21 století nějak fakt, že Bůh je světlo? Já mám potřebu. Bůh má odpověď. Ale jde to nějak spojit? To je důležitá otázka. Ono se totiž klidně může stát, že člověk, který bydlí třeba přímo ve vesnici Temelín u Jaderné elektrárny, nemá doma elektrický proud. Pokud nemá peníze, aby platil účty za elektřinu, nemůže se připojit.

                Můžeme se připojit my? Můžeme my nějak čerpat z toho, že Bůh je světlem? Jan tady říká: „Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (v.6-7) Vidíme tedy, že člověk má dvě možnosti: být ve tmě nebo být ve světle. To znamená, že nemusíme žít v tápání. Můžeme žít v pravdě. Odpovědi na zásadní otázky existují. A není to jen záblesk světla, abychom pochopili, je to světlo, abychom v něm žili.

Ale co máme udělat, aby nám Bůh svítil? Jak nalézat ty odpovědi v Bohu? Bible to vysvětluje poměrně často. Například známý Žalm 119 říká: „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“ (Žalm 119:105) Autor tady hovoří o tom, že Boží slovo je mu světlem pro jeho nohy. Co jiného tady říká než to, že Bible mu přináší pravdu o životních otázkách. Právě Bible je tím nástrojem, kterým nám Bůh předává své světlo, svoji pravdu. To je ten zdroj světla od Boha pro nás. Bible, Boží zjevení pravdy.

                Dovolte, že znovu připomenu základy této pravdy, které nacházíme v  Bibli. Mohli bychom je rozdělit do dvou skupin. Jsou to pravdy o člověku a jsou to pravdy o Bohu.

Pokud jsme vystaveni Božímu slovu, tak zjišťujeme, kdo jsme. Zjišťujeme, že jsme nedokonalí, chybující a že zažíváme bolest a trápení a to jako důsledek svých vlastních chyb anebo zcela nezaslouženě. Zjišťujeme, že ani nedokážeme žít tak, jak bychom chtěli. Nemáme kontrolu nad svojí vůlí. Bible nám taky říká, že tu nejsme náhodou, že každého z nás tu Bůh chtěl. Bible nám taky ukazuje pravdu v nejrůznějších aspektech života. Ukazuje, jak budovat dobré vztahy, ukazuje, jak vychovávat děti, ukazuje, jak spravovat své finance a svůj business. Bible prostě svítí do mnohých oblastí.

                Nicméně Bible nám dává světlo i do otázky toho, kdo je Bůh. On je milující osobou, která má zájem o absolutně každého člověka; nezávisle na tom, jak jsme si život zkazili, nezávisle na tom, jak nám ho zkazili druzí. Bůh nám dává schopnost vidět, co je dobré a co zlé. Bůh nám dává schopnost vidět, že On nám skrze smrt a vzkříšení Ježíše Krista nabízí odpuštění a život v radosti a ve štěstí. On nám nabízí řešení do našich situací a životní směřování.         

Dovolte, že použiji jistý obraz, který nám ukazuje, jak moc potřebujeme to Boží světlo, abychom viděli realitu života. Představte si muže v naprosto temné místnosti. Když tak tápe rukama tak jednou rukou nahmatá něco měkkého, hřejivého, příjemného na dotek. Druhou rukou nahmatá něco ostrého a chladného. Samozřejmě je mu příjemnější to, co je měkké, hřejivé a příjemné. Najednou se však rozzáří světlo a on uvidí, že to měkké, hřejivé a příjemné je břicho lidožravého monstra, které se jej snaží zahubit. A to studené a ostré je mocný meč, který třímá ve svých rukou Ježíš Kristus. Jak zásadní rozdíl způsobí světlo. Beze světla lneme k tomu, co nás zabije. Když zazáří světlo, poznáme pravdu. Proto tak nutně potřebujeme, aby nám Boží světlo prosvěcovalo život.

Jak hloupý je ten, kdo odmítá světlo! Jak obrovskému nebezpečí se vystavuje! Jak hrozivé důsledku to může mít pro život! Ano, může se to jevit příjemně a dobře, ale důsledky jsou tragické. V knize Přísloví čteme: „Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.“ (Přísloví 14:12) Někdy se nám zdají věcí dobré, příjemné. Problém je, že je hodnotíme ve tmě a nevidíme, že je to návnada toho, kdo nás chce zničit.

Možná i já a vy máme pocit, že náš život je v pořádku, že jdeme tou dobrou cestou. Ale co vidí Bůh? Co by se stalo, kdyby rozsvítil? Nevyhovuje nám náhodou jisté přítmí? 

 

3. důsledek: Můžeme mít společenství a odpuštění

                Spousta lidí pokračuje v životě ve tmě, protože mají strach z toho, co by bylo vidět, kdyby se rozsvítilo. Mnozí podvědomě vědí, že se drží nějakého monstra a že by to mohlo vyjít najevo. Bojí se, že když zasvítí světlo, tak najednou oni sami ale i další zjistí, jací opravdu jsou. A opravdu, čím více čtete Bibli, tím více uvidíte, jak jste špinaví. Čím více čtete Bibli, tím více si budete uvědomovat své nedokonalosti, selhání, prostě to, že máte daleko k tomu, abyste byli takovými, jakými vás chce Bůh. A dnešní člověk nechce slyšet o svých slabostech. Někteří Bibli nečtou, protože vědí, že Bůh by chtěl, aby se změnili. Ale když nám je tak dobře v pozici, kterou jsme si vypěstovali a kterou si ospravedlňujeme. Není to můj případ? Není to váš případ? Někdy to děláme vědomě, někdy úplně automaticky a podvědomě. Prostě odfiltrujeme vše, co by nás obviňovalo. Možná to odfiltrujete i dnes při kázání, při zpovědi. Když se nevystavujete světlu Bible, tak máte pocit, že jste docela dobrý člověk. Člověk má prostě strach dovědět se o sobě pravdu.

                Ale ten text, který dnes studujeme, je úžasný. Poslechněte si ho znovu. „Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (v.7) On tady neříká, že máme chodit ve světle, abychom se potom potýkali s depresí nad tím, jak jsme hříšní. Dokonce nemáme chodit ve světle ani proto, aby nás Bůh mohl vidět a kontrolovat. On tady neříká, že máme chodit ve světle, abychom Bohu a druhým dokázali, že jsme dost dobří a zasloužíme si nebe. Bůh to světlo nepotřebuje. On i tak všechno ví. My ho potřebujeme! On říká, že máme chodit ve světle, aby nám mohlo být odpuštěno. Chození ve světle totiž nezjevuje jen naší bídu, ale hlavně Boží dobrotu, lásku a trpělivost s námi. Jan nás povzbuzuje, abychom chodili ve světle, protože potom, uprostřed svých hříchů znovu uvidíme Ježíše Krista, který nám vydobyl odpuštění. Uvidíme Jeho na naší straně, jak nám znovu říká, že nás miluje, že za naše hříchy zemřel na kříži, že nám odpustil a že nás zase zvedá a dává nám druhou šanci.

Proto potřebujeme chodit ve světle. Protože to je cesta k pravdivému a tedy šťastnému životu v odpuštění. Dnes nás čeká zpověď a Večeře Páně. To je ten okamžik, kdy možná nejhmatatelněji zažíváme ta dnešní slova: „máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (v.7)

A tak vás zvu, přijďme i dnes s vyznáním naších slabosti k Ježíši. Vynesme je na světlo a zažijme tu radost odpuštění a života s Bohem. Ale samozřejmě to není jen o nějakém okamžiku, který se odehraje jednou za čas na bohoslužbách. „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.“ (Žalm 119:105) Pamatujme, že Boží slovo je tím, co nám svítí do života. Otevírejme ho denně, abychom viděli velkého milujícího Boha. Choďme ve světle! Žijme v pravdě!

 Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář